Kvóty jsou passé. Co místo nich? Proč brexit znamená brexit
Referendum o brexitu změnilo Evropskou unii. Jak se zdá, tak nejen k horšímu, ale i k lepšímu. Minimálně v tom, že místo hádek se teď chce všech zbývajících 27 unijních států dohodnout na nějakém smysluplném pokračování.
Snaha omezit spory platí i pro nejožehavější problém minulého roku, a tedy i pro povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků, kteří přijdou do Evropské unie.
Většina Západoevropanů sice stále ještě nechápe, proč by například Česko nemohlo přijmout na své území necelé tři tisíce migrantů od Řecka či Itálie, ale pomalu se smiřují s tím, že nemá cenu k tomu Prahu, Varšavu či Budapešť dál nutit.
Připustila to v neděli v rozhovoru pro televizi ARD i německá kancléřka Angela Merkelová, která minulý týden jednala v Praze a Varšavě s premiéry středoevropských zemí. „Myslím, že musíme najít společné řešení a že podílet se na něm bude muset každý,“odpověděla Merkelová na dotaz, zda věří, že se systém kvót nakonec bude realizovat. Podle agentury AP tím připustila, že jsou i jiná řešení než jen přerozdělování běženců.
Právě o to, aby bylo možné se z plnění kvót „vykoupit“, usiluje návrh Slovenska, které nyní předsedá Evropské unii a snaží se krizi kolem přerozdělování i ve vlastním zájmu definitivně překonat. Kvůli protimuslimským výrokům premiéra Roberta Fica dostalo Slovensko nálepku xenofobní země a tento dojem ještě posílilo tím, že přijetí kvót zažalovalo spolu s Maďarskem u Evropského soudu v Lucemburku.
Přitom podle ministra vnitra Roberta Kaliňáka, který přišel s návrhem „flexibilní solidarity“při řešení migrační krize, tomu tak není.
„Na Slovensku jsme minulý rok na vlastní náklady ubytovali a živili 1 200 syrských žadatelů o rakouský azyl. Stálo nás to dva miliony eur a byl to náš zcela konkrétní příspěvek k řešení migrační krize,“připomenul Kaliňák fungování utečeneckého zařízení v jihoslovenském Gabčíkovu. „Nebyl s tím žádný problém, neměli jsme ani jeden případ útěku nebo něco podobného,“řekl slovenský ministr pro MF DNES.
Podobně se chce k problému postavit i Česko. „Pokud země jako Německo nebo Itálie nesou velkou zátěž s péčí o uprchlíky, je logické, že ostatní budou dělat víc jinde – při ochraně hranic, při investicích do lepších podmínek v uprchlických táborech a podobně,“říká státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. „Každá země EU umí dělat něco lépe než jiné a bylo by dobré tyto schopnosti poskládat,“dodává.
Konec černých pasažérů
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše se s touto variantou řešení migrační krize začíná postupně smiřovat i Německo. „Merkelová při jednání s visegrádskou čtyřkou v pátek ve Varšavě ukázala, že chce hledat shodu i v této otázce,“uvádí Kruliš. „Jde o to, aby při řešení migrační krize nebyli v Unii ‚černí pasažéři‘. Aby každá země k řešení přispěla a zároveň se předešlo vyhrocení sporů, jako tomu bylo v loňském roce,“dodává Kruliš. „Snaha o to, nacházet v rámci Unie shodu, po referendu o brexitu citelně vzrostla,“poznamenal. „A Němci postupují i v této otázce pragmaticky.“
Jednou z možností, jak by se daly kvóty obejít, by mohlo být i poskytnutí peněz zeměmi, jež migranty přijmout nechtějí, těm státům, jež se o uprchlíky chtějí nebo musí postarat.
„Tato idea není úplně nová,“uvedl v rozhovoru pro MF DNES český velvyslanec při EU Martin Povejšil. „Je vlastně i součástí návrhu Evropské komise,“říká velvyslanec a odmítá, že by se jednalo o „pokutu“. „Můžete tomu říkat, jak chcete, ale je otázkou jednání, jaké mají být atributy takové kompenzace,“uvedl Povejšil.
Jak ale poznamenává analytik Kryštof Kruliš i další odborníci, to, zda se podaří dojednat náhradu za kvóty a ukončit tak jeden z nejvážnějších rozporů uvnitř EU za poslední desetiletí, závisí na dalším vývoji migrační krize.
„Klíčové bude, zda bude dále fungovat dohoda s Tureckem, nebo zda se zhroutí a Unie bude muset řešit další migrační krizi,“soudí Kruliš. „To by pak kvóty byly zřejmě znovu na stole,“dodává.
Německo, Itálie a další západní země EU se začínají smiřovat s tím, že povinné kvóty nebudou. „Musíme najít společné řešení a podílet se na něm bude muset každý.“Angela Merkelová k migrační krizi