Fórum

MF DNES - - NÁZORY - Spoluprac. MF DNES

přinese. Senát byl k těmto zaměstnancům empatický, a tak parlamentu vrací opět zřejmě nereálné rozhodnutí. Doporučuje termín posunout až do 31. prosince 2021. Jestli parlament tento zákon schválí, měli by zaměstnanci pět let na to, absolvovat středoškolské vzdělání, pokud tak už neučinili.

Co by tomu řekl Komenský...

Získat maturitu například v oboru ekonomika a podnikání podobně jako v jiných oborech je v naší zemi možné dvojím způsobem. Buď denním studiem, kde musí podle rámcového vzdělávacího programu student absolvovat minimálně 5 120 vyučovacích hodin, anebo dálkově za 940 vyučovacích hodin. Argumentace, že starší lidé se víc učí doma než mladí, není ničím podložena, naopak se ví, že starší člověk, který přijde domů po osmihodinové práci, je schopen menšího výkonu než mladý.

Když jsme se dívali na film Marečku, podejte mi pero!, smáli jsme se, ale věděli jsme, čemu se smějeme? Osobně mám obavy, aby mladí nezačali při znalosti výše uvedeného studovat dálkově, aby si víc užili života. Pamatuji si za socialismu studium medicíny při zaměstnání – trvalo pouze dva roky, pak ho zrušili a studenti museli nastoupit do denního studia.

Při rozhovoru s jednou z vedoucích pracovnic České asociace zdravotních sester jsem se ptal, proč usilovali o terciární studium každé samostatně pracující zdravotní sestry. Odpověď byla jednoduchá: Chtěli jsme mj. zvýšit jejich postavení v očích společnosti. Maturita nic moc neznamená.

Nevím, v jaké poloze pohřbívali Komenského a v jaké bychom ho teď našli…

Není pochyb o tom, že to bude trvat dlouho, ale nakonec se dozvíme jména a možná budeme my (či naše děti) svědky toho, že někteří z nositelů těch jmen budou souzeni a někteří ze souzených nositelů těch jmen budou i odsouzeni. A někteří ze souzených a poté odsouzených nositelů těch jmen skončí nakonec i ve vězení.

Mezinárodní skupina vyšetřovatelů, která zkoumá katastrofu malajsijského civilního letadla, v jehož troskách na východě Ukrajiny před dvěma lety zahynulo 298 lidí, právě potvrdila, co všichni dávno tušili: že letadlo sestřelila ruská raketa, že ruskou raketu vypálili z území ovládaného proruskými separatisty a celý raketový stroj na smrt pak zase odvezli přes hranici do Ruska. Takový malý ruský výlet s příhodou to byl.

Komise nejen detailně zmapovala zločin, ale současně už začala mapovat i ty, kteří se na něm podíleli: někdo si raketu objednal (asi telefonem, jako když si objednáte pizzu), pak ji někdo dovezl, nařídil odpálit, odpálil a zase odvezl. Komise tvrdí, že se jí podařilo v souvislosti s „objednávkou“už identifikovat kolem stovky lidí. A teď chce pracovat dál: aby viníci zločinu byli označeni a pak odsouzeni, jak to má být a jak to bývá.

Někdo řekne, že je to utopie: Rusko přece nikoho takového nevydá, a už vůbec samo neodsoudí, vždyť by tím popřelo všechno, co dosud říkalo o válce na východě Ukrajiny, o tom, že tam nedodává ani vojáky, ani zbraně. A co víc – v takové zemi není možné odsoudit jedince a neodsoudit celý systém: je to jako hra, při které se zpod stojícího domečku z karet vytahují jiné karty tak dlouho, dokud domeček nespadne. Protože nakonec spadne vždycky.

Jsme zvyklí poměřovat přítomností: pro ty, kteří zažívali hrůzy druhé světové války, bylo asi také obtížně představitelné, že viníci hrůz budou usvědčováni a souzeni ještě po více než sedmdesáti (!) letech. A přece jsou.

Naši předci věděli, že ti, kdo budou studovat na univerzitě filozofii, nepotřebují znalosti matematiky a deskriptivy budoucích inženýrů.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.