Proč jsem havlistou

MF DNES - - NÁZORY -

David Zábranský

Budu vám vyprávět jiný příběh, ještě podivnější. Internet byl toho dne klidný. Plavil jsem se pokojně od Facebooku k e-mailům a zpátky, bez jediného vytržení jsem řadil backspace, enter, enter... Loď se ani nezakymácela, všechny novinky jsem vyřizoval obvyklým způsobem; zpod rukou se mi ozývalo rytmické klikání, tak pravidelné, jako jsou zvuky otáčejících se lodních šroubů kdesi v hloubi moře...

A pak se to stalo! V messengeru se objevila zpráva: „Hoj Davide, nebyl bys ochoten, nebo nechtěl by ses zúčastnit projektu VH80 a odpovědět na otázku Proč vám chybí Václav Havel? Je to minivideo, které se zavěsí na Facebook a pak se bude 5. října promítat na pražském Václaváku. Je to k oslavě nedožitých Havlových osmdesátin.“ Já? ... Havel, osmdesátiny... Já?! Snažil jsem se zhluboka dýchat. Jsi havlista, řekl jsem si asi po minutě, takže je vlastně všechno v pořádku. A přesto nic nebylo v pořádku, ta otázka, Proč ti chybí VH, na té otázce bylo něco špatně... Nevěděl jsem, co mám dělat.

Pravda, jsem havlista, ale zároveň jsem klausovec a zemanovec, mám to prostě tak, že buď všichni, nebo ani jeden, nevadí mi nikdo z nich, mám je rád, to je na delší vyprávění... Napadlo mě, že bych v odpovědi mohl říct právě tohle, čili že mi chybí, respektive budou chybět všichni tři, ale nebyl jsem si jistý, zda moje pokorné vyznání lásky k bytí a životu je lehce vysvětlitelné v pouhých pěti minutách, a to video prý nemá být delší... Ne, soustřeď se na Havla, usměrnil jsem se, ale nešlo to... V té otázce prostě bylo něco špatně.

Co mám dělat? Začal jsem přes messenger psát všude kolem... Milý XY, milá XY, tohle by se ti mohlo líbit, zrovna mi napsali

Chybí nám Václav Havel jako člověk, který by vysvětlil, že nám nemá chybět.

z projektu VH80, abych jim na kameru pověděl, proč mi chybí Václav Havel. XY: „A povíš jim to?“Já: „Už jsem to slíbil... Ale mně nechybí, vždyť jsem ho ani neznal... Teď to tady po messengeru zjišťuji od známých, proč by mi měl chybět...“XY: „Mně taky nechybí. To tam řekni!“Já: „Kámoška píše: Václav Havel pro mě představoval člověka, díky kterýmu mohli brát ČR v zahraničí vážně.“

XY: „Podle toho, v kterým zahraničí. Takhle obecně se to dá říct i o Zemanovi nebo o Klausovi.“

Sakra, co s tím Českem je?! Proč se sakra chováme tak, jak se chováme, co máme za problém?! vykřikl jsem a praštil jsem víkem notebooku...

Václava Havla si vážím, byl to jistě dobrý člověk, ale jak mi může chybět, když jsem ho osobně neznal? Ano, byl to otec zakladatel, ale nám už je coby republice pětadvacet, od našeho poměrně bezbolestného porodu uběhlo čtvrt století, naše dětství by dávno mělo být u konce. Vážit si někoho, to je jedna věc, jsem jednoznačně pro, ale chybění a všechno, co z toho chybění odvozujeme, to je věc úplně jiná.

Chybění odkazuje k nekompletnosti, jako by nám chyběla ruka nebo ten už jednou zmíněný tatínek, ale na to už nemáme čas, na takové infantilnosti, vždyť nám je pětadvacet a už dávno máme žít svůj kompletní život.

Pokud naší společnosti něco chybí, pomyslel jsem si, pak je to fakt, že by nám Václav Havel neměl chybět, tedy těm z nás, kdo jsme ho neznali osobně. A dále jsem svoji z bezradnosti povstalou úvahu rozváděl takto. Skutečnost, že Václav Havel často „osobně“chybí lidem, kteří ho osobně neznali, dokonale vypovídá o nezralosti Česka. Havel pro mnohé z nás zosobňuje věk nevinnosti, či zdánlivé nevinnosti. Prostě otec zakladatel. Stejně jako byl otcem zakladatelem Masaryk, po němž přišli Beneš a Hácha, nuly, stejně jako po Havlovi logicky přišly jiné nuly. Jenomže nuly jsou relativní, uvědomme si, zvolal jsem do prázdného bytu. Vy jste nuly, já jsem nula, všichni jsme nuly a všichni jsme Hácha a Zeman. Protože nejsme mýty, nýbrž lidé...

Moje odpověď nakonec zněla: „Chybí nám Václav Havel jako člověk, který by nám vysvětlil, že nám nemá chybět.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.