Křesťanský atentátník má s Konvičkou jasno

MF DNES - - SCÉNA - — Tomáš Šťástka — Mirka Spáčilová

Zítra v Českých Budějovicích končí neobvyklý projekt Jana Šépky a Domu umění s názvem Vnímání, který na měsíc zakryl Samsonovu kašnu. I když akce před instalací vzbudila vlnu nevole, výsledek předvedl městskou dominantu v jiném, intimnějším světle: poukázal na její význam a krásu, již každodennost už dávno zakryla. Nejen Warcraft nebo Angry Birds, ale nyní už i Fruit Ninja přestupuje na velké plátno kin. Jaký příběh asi může dodat mobilní hra, v níž se porcují poletující plody? Ovocní nindžové prý budou zachraňovat svět. Tak to tu ještě nebylo: vskutku originální myšlenka, kvůli níž autoři scénáře jistě strávili četné bezesné noci.

Svou profesní dráhu vzal od Divadla Sklep přes stavební fakultu a amatérské snímky až k profesionální filmařině včetně vlastní produkce, osobní pouť zase přesměroval z prostředí umělecké scény do samoty lesů u Rabštejna. Nyní Tomáš Vorel dokončil Instalatéra z Tuchlovic, jehož hrdina v podání Jakuba Koháka umí spravit všechno, jenom vlastní život ne.

Proč je právě v jubilejním, desátém filmu vaším hrdinou takový outsider?

Ale vždyť v každém mém filmu je nějaký outsider. Student Kocourek v Gymplu. Režisér Tomáš v Kamenném mostu. Inženýr Mirek v Kouři. Každý z nich balancuje na hraně společnosti, nezapojuje se, vymezuje se nebo přímo rebeluje! Nicméně máte pravdu, že instalatér Luboš Cafourek je asi ten největší outsider ze všech. Starý mládenec, který to s ženami neumí, bydlí v domečku se svou mamkou, tráví čas ve své dílně, se svým nářadím a s toulavými kočkami.

Je pravda, že jeho reálný předobraz existuje?

Ano, scénář jsme napsali dle skutečného instalatéra, jsou tam jeho příběhy, jeho hlášky, jeho gestikulace. Vždy mě dojímali takovíhle lidé, kteří žijí mimo pravidla společnosti, neschopni se zapojit do manželství, do spořádaného rodinného života. Asi proto, že já sám to také neumím.

Pořád ještě vás v soukromí drží syndrom útěků z městské civilizace do přírody?

To už není útěk, to je styl života. V rabštejnských lesích žiju. A v Praze přežívám, sháním peníze a točím filmy. Půl života tam, půl života tady. Pakliže však točím film o lese, tak jsem v lese nepřetržitě. To je slast točit tam, kde to

Tomáš Šťástka redaktor MF DNES

Strašnické divadlo dlící v zajímavé zástavbě sídliště Solidarita již přes tři roky okupuje spolek Divadlo X10. Alternativní mladý soubor se zde nebojí uvádět divácky náročnější, ale zajímavé autorské kusy, jako byla například inscenace o Františku Kriegelovi A zítra mě, lásko, opět pochovej.

Jednou z dosud posledních premiér byl kus třicátníka Ondřeje Novotného v režii Ewy Zembok nazvaný Kolaps. Anotace k inscenaci napsané speciálně pro pražskou scénu slibuje vhled do provozu krachující pohřebnické firmy. I přes atmosférický mlžný úvod se před diváky v prvním dějství odehrává na pohled klasická činohra – dvojice bratrů v podání máte nejraději. A až přestanu mít ambice filmového režiséra, až pověsím celou filmařskou profesi na hřebík, tak se odstěhuji do lesů natrvalo. Cítím bytostně, že v lesích jsem se zrodil a v lesích také zemřu.

Podobným útěkům jste věnoval celou trilogii. Kam až dovedete

Pavla Neškudly a Václava Marholda se marně snaží firmu zachránit a jen tak mimoděk bojuje o přízeň sekretářky (Anna Císařovská). Novotného hra oplývá vtipnými, vypointovanými dialogy podávanými herci s velkým nasazením. Zaujme i specifická scéna Ivany Kanhäuserové vytvořená z mulčovací kůry.

V druhé části se však situační kus zlomí, náhle před diváky nastupuje Jakub Gottwald, aby jim vyjevil vizi blízké budoucnosti. Postapokalyptickou dystopii tvůrci budují jen pomocí světel, z odpadků vyrobených masek a hlavně velkého množství textu. Novotný se zjevně pokusil smíchat Šíleného Maxe se Sorokinovým Dnem opričníka. Hlavně druhá inspirace ho však zaujala až příliš – Gottwald místy přechází vysloveně do „opričniny“, což je sice působivé, ovšem ve světle toho, že se

své postavy z filmů Cesta z města a Cesta do lesa v chystaném závěrečném snímku s názvem Cesta domů?

Nyní pracujeme na jeho scénáři a těžko říci, kam až postavy dojdou. Nasáváme příběhy revírníků, myslivců a zemědělců, tedy lidí, kteří se živí rukama z toho, co jim vyroste pod nohama. původní Sorokin v Praze dlouhodobě hraje, nijak originální. Více však zaujme nápad, kdy se Gottwaldův zmítaný hrdina rozhodne postavit cizím hordám a jako křesťanský sebevražedný Mohu jen slíbit, že opět se tady prolnou osudy rodiny Papošů, což jsou Bolek Polívka a Eva Holubová, rodiny Maráků, které hrají Tomáš Hanák a Barbora Schlesingerová, i jejich dětí, které představují Tomáš Vorel Jr. a Anna Linhartová. A opět to bude oslava lesů, vod a strání, takový hold české krajině. atentátník se odpálí. Zde si Kolaps zahrává s nedořešenými otázkami fyziky i filozofie a nechává sebevraha z budoucnosti prolnout se s původním pohřebnickým

Vedle svých útěků do lesa se od většiny kolegů z branže lišíte také tím, že dáváte své filmy zdarma na internet. Proč?

Protože na internetu už dávno jsou, ukradené a v příšerné kvalitě. Proto jsem také založil kanál VorelFilm OfficialChannel, kam filmy nahrávám v nejlepším rozlišení a zadarmo. Už tam mám čtyři kusy a do konce roku tam budou všechny. Ale nejsem sám, dělají to tak další producenti a distributoři. Pochopili, že proti pirátským úložištím a portálům se vůbec nedá bojovat, natož vyhrát. Právníci a zákony jsou na to krátké.

Dobře, ale čím je tedy porazíte, nebo odzbrojíte?

Když najdete na YouTube kdykoliv jakýkoli film v dokonalé kvalitě a zadarmo, tak piráti ztratí smysl svého života a půjdou se sami někam uložit. Věřím, že YouTube se zanedlouho stane nadnárodní filmotékou všech snímků.

Letos jste s kolegy z Divadla Sklep oslavili pětačtyřicet let jeho existence mimo jiné v dokumentu Tajemství Divadla Sklep aneb Manuál na záchranu světa, příští rok vás osobně čekají šedesátiny. Už na vás začíná doléhat bilanční nálada?

Ano, příští rok se zase sejdeme všichni z ročníku 1957 a oslavíme šedesátku: David Vávra, Tomáš Hanák, Milan Šteindler, Jaroslav Róna... A pak s radostí do druhé poloviny života!

Asi nerozumím, jak jste tohle spočítal?

Já tady totiž budu do 120 let. dějem. Myšlenka diváky zaujme – alespoň ty, kdo vydrželi plnou nálož náročného dvouhodinového kusu, který si mluvou či naznačenými sexuálními scénami nebere servítky.

Ty si tvůrci neberou ani u Martina Konvičky; zbytečná vulgární vsuvka vyjadřující jejich jasný názor publikum možná pobaví, ale za zdi divadla do okolních čtyřek určitě nedolehne.

Kolaps je originální kus, jenž by unesl výraznější režisérské škrty, ovšem už jenom pro práci na scéně, autorův jazyk a hlavně herecké výkony (Proč si Neškudly dosud nevšimla nějaká větší scéna?) má co nabídnout.

Foto: Falcon

Nejen hrdinové jeho filmů, ale i sám Tomáš Vorel se rád ukrývá před civilizací v přírodě.

Foto: Divadlo X10

Sebevražedný útok muže v budoucnosti (Jakub Gottwald) se prolne s pohřebnickým dějem současnosti.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.