Zaměstnání - Nabídka

Byty - koupě

MF DNES - - PRAHA - Tereza Blažková redaktorka MF DNES

Místostarostka Prahy 8 Alena Borhyová (ANO) odstoupila z funkce. Rezignuje i na mandát zastupitelky. Opozice před týdnem upozornila, že funkci vykonává nezákonně. Důvodem je trvalé bydliště, které si loni Borhyová přehlásila do Dolních Chaber, tedy mimo městskou část, ve které působí. Mandát složí do konce října.

Když změnila adresu trvalého bydliště, netušila prý, že zákon porušuje. „Některé domy v této ulici jsou v Praze 8 ještě v MČ Praha 8, jiné domy jsou k mé smůle sice také součástí Prahy 8, ale již na území MČ Praha – Dolní Chabry. Ačkoliv i nad tímto územím vykonává MČ Praha 8 výkon přenesené působnosti, jedná se striktně vzato o jinou městskou část,“říká.

Opozice Borhyovou vyzvala k odstoupení už několikrát. „Od přijetí mandátu jsem pod neustálým tlakem a pokusy o diskreditaci ze strany opozice. I nyní se snaží pošpinit mé jméno různými hanlivými vyjádřeními v médiích,“uvedla.

Borhyová podle informací v obchodním rejstříku bydlela mimo Prahu 8 od prosince 2015 do letošního 24. září, odkdy má zapsánu novou, libeňskou adresu. Podle opozičního zastupitele Tomáše Němečka (Osmička sobě) však svým opětovným přihlášením do Prahy 8 mandát nezachránila. Dokládá to podle něj nález Ústavního soudu, podle kterého ten, kdo byť na chvíli ztratí volitelnost ve svém volebním obvodu, ztrácí i mandát. (bun) Koupím byt v Praze v družstevním nebo osobním vlastnictví o velikosti 2+1 až 4+kk cca 67 m2 na MHD. Stav nerozhoduje. Tel: 601601031113463 4* Hotel Maximilian v Praze 1 přijme Technika/Údržbáře na denní údržbu a technickou správu pokojů. Požadujeme elektrotech. vzdělání (vyhl. 50 č.5), manuální zručnost, zodpovědnost a vysoké pracovní nasazení. Zkušenost s obdobnou pozicí výhodou. Nabízíme nadstandartní plat, benefity a dobré uplatnění. Nástup dohodou. Životopis zašlete na egon.hampl@maximilianhotel.com.113328

Zatěžování zbytečnou administrativou, nízké finanční ohodnocení ve srovnání se zahraničním i s příbuznými obory, investice do staveb místo do lidí a z toho všeho vyplývající nedostatek personálu. To je největší problém tuzemského zdravotnictví z pohledu pražských lékařů. K dlouhodobě kritickému nedostatku zdravotních sester se podle nich přidává i nedostatek lékařů. Velký podíl na tom má nízký počet absolventů lékařských fakult.

„Existuje obrovský rozpor mezi rozvojem medicíny za posledních třicet let a nulovým nárůstem počtu absolventů,“říká přednosta III. interní-kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Widimský. Souhlasí s ním jeho pražští kolegové, které MF DNES oslovila. Nedostatečného počtu absolventů jsou si vědomi i zástupci univerzit. Minulý týden se k tomuto tématu sešli děkani všech osmi lékařských fakult v republice.

„Nyní připravujeme podrobnou analýzu možností, o kolik a za jakých podmínek je možné navýšit počty našich studentů. To musí být jedna z hlavních priorit naší republiky, v žádném případě nemůže jít o nárazovou aktivitu,“uvedl předseda Asociace lékařských fakult ČR a děkan královéhradecké lékařské fakulty Miroslav Červinka. Podle pražských děkanů je největší problém najít pedagogy.

„Mediky by měli učit ti nejlepší lékaři. Lékař učitel má ovšem přibližně poloviční plat než lékař klinik. A financování lékařských fakult stagnuje,“říká děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo a potvrzuje to i jeho protějšek z 2. lékařské fakulty Vladimír Komárek. „Navýšení počtu absolventů bude možné, jen když stát uvolní prostředky ve výši dostačující pro udržení vysoké kvality výuky.“

Pokud si uvědomíme obrovský existující rozpor mezi rozvojem medicíny za posledních třicet let, kdy máme více oborů, které šly hodně do hloubky problémů, i více techniky, a naproti tomu nulový nárůst počtu absolventů škol, je evidentní, že problém je reálný a velký. Netýká se to jen Česka, to samé řeší většina vyspělých států. Pokud se bude nedostatek personálu dále prohlubovat, nutně povede k omezení dostupnosti péče. Je nutné zvýšit počty absolventů zdravotnických a lékařských škol. Kromě toho ale potřebujeme, aby ti nejlepší lékaři a středně zdravotničtí pracovníci neodcházeli do zahraničí. A také větší provázanost léčebné péče a výzkumu. Ve světě je velmi dobře známo, že nejlepší výsledky léčby jsou tam, kde se současně provozuje klinický výzkum.

Lékařů je málo a nejsou za tím jen peníze. Málo je totiž vystudovaných mediků. Říkají to přední pražští odborníci. MF DNES s nimi mluvila u příležitosti dnešního Světového dne lékařů.

internista a diabetolog

Naše zdravotnictví má velmi dobrou úroveň, ta by ale mohla začít klesat. Lékaři i sestry jsou zatěžováni úkony, které může vykonávat méně specializovaný personál. Potýkáme se s nedostatkem sester, a kvůli tomu musíme uzavírat celá oddělení. Přitom bychom v Praze naopak potřebovali více lůžek. Kvůli přetížení a permanentnímu stresu řada kvalitních zdravotníků odchází za hranice nebo ze zdravotnictví vůbec. V Praze si snadno najdou jiné, méně stresující i lépe placené zaměstnání. Řešením je adekvátní ohodnocení zdravotníků a jejich zatížení jen takovým množstvím práce, které se dá dlouhodobě zvládat. Zdravotnictví by také pomohly pevněji nastavené podmínky pro specializační vzdělávání a určitá kariérní jistota. Je na odborných společnostech, aby svými doporučeními udržovaly vysokou kvalitu zdravotní péče, a na plátcích, aby nastavili racionální a spravedlivé financování této péče. Jednou z cest, jak uspořit, je kontrola kvality zdravotní péče prostřednictvím pojišťoven. Mám pocit, že na tuto kontrolní funkci rezignovaly a zaměřují se spíše na formální hlídání preskripce nebo výkonů počítačem než na to, jestli konkrétní pacient danou péči potřebuje. Chtěl bych vidět i větší podporu komplexní zdravotní péče, vzdělávání v tomto směru a ochotu uvažovat v širokém kontextu medicíny. Náročnější medicína vyžaduje specializované podobory, které jsou při řešení daného problému nejvíce efektivní, ale někdy je problém propojit poskytovanou péči tak, aby nakonec byl léčen pacient, a ne jen jeho nemoci. Nedostatek sester vede k nutnosti uzavírat často ta nejpotřebnější a ošetřovatelsky nejnáročnější lůžka jako chirurgie či JIP. Už nyní máme problém umístit akutního pacienta na lůžko. Někdy je i nemožné umístit jej na lůžko odpovídající jeho primárnímu problému. Lze očekávat další zhoršování situace. Výsledkem mohou být oddělení s neselektovanými interními a chirurgickými, nebo dokonce neselektovanými obecnými lůžky, tedy pro kohokoli s jakoukoli chorobou. To může být ekonomicky a personálně interpretováno jako efektivní. Kvůli malým zkušenostem personálu s daným typem onemocnění to ale povede ke zhoršení péče. Jde o dlouhodobou kumulaci známých problémů: investice do betonu, přístrojů a léků s obrovským podceněním významu lidského faktoru.

Kde hledat řešení? Je třeba se snažit udržet zbývající personál, protože získat nový nelze ani při nejlepší snaze dříve než v horizontu několika let. Musí se také věnovat pozornost nejen hlídání nákladů léčby, ale i kvalitě péče a podpořit pracoviště, která přebírají pacienty od těch, jež úspěšně šetří, protože se o pacienty nestarají nebo protože o ně pacienti nemají zájem. Nyní je rozhodující investovat do personálu a snažit se o efektivní Nedostatek personálu způsobuje neúměrnou zátěž pro stávající lékaře, sestry i další odborný personál, který supluje chybějící pracovníky. Mladí lékaři navíc musí projít kompletním postgraduálním vzděláním, odbornými stážemi a při jejich maximálním vytížení je realizace velmi obtížná. Jejich pracovní zátěž má dopad i na jejich soukromý život a celou rodinu. Řada mladých absolventů hledá práci v zahraničí i mimo nemocnici, v příbuzném oboru, kde je ohodnocení lepší. Ani životě není ideální nic. Ale samozřejmě situaci by řešilo vyrovnání velkého rozdílu v ohodnocení lékařů u nás a v zahraničí. Je nutné zvážit i posílení počtu studentů lékařských fakult s cílem navýšit počty mladých lékařů do budoucna. V ordinacích hlavně praktických lékařů, ale i v nemocnicích je velmi vysoký věkový průměr. Zdravotnictví také potřebuje kvalitní analýzu současné situace. Potřebujeme data o tom, jakou péči poskytujeme, jestli je dobře zajištěna na celém území, kolik stojí, jak jsou vytížena všechna zdravotnická zařízení, kolik by jich mělo být, aby byla dobře personálně i technicky zabezpečena, a zda není smysluplná větší centralizace personálu i techniky do větších kvalitních nemocnic se zajištěním jejich dostupnosti. Potřebujeme data, abychom byli schopni situaci vyhodnotit a zkvalitnit. Nesmíme se bát analýzy a musíme ji využít pro budoucí lepší české zdravotnictví.

Foto: Jan Zátorský, MAFRA

Na vzestupu Medicína dělá pokroky velmi rychle a potřebuje stále více odborníků, ale školy produkují absolventy mnohem pomalejším tempem. Na snímku transplantace srdce v pražském IKEM.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.