Poslední lov

Volební seriál MF DNES Reportéři MF DNES týdny sledovali kampaň. Čtěte velkou víkendovou reportáž

MF DNES - - Z DOMOVA -

VLibyi jsou bohužel dvě vlády, takže nemáme s kým jednat,“vypráví klidně, s odtažitostí vysokoškolského profesora muž v brýlích, saku a ležérní košili. Kravatu tentokrát netypicky odvázal, přesto působí trochu sešněrovaně.

„Výmluvy!“zabrblá tazatel. Premiéra Bohuslava Sobotky se na královéhradeckém Masarykově náměstí zeptal, jak je to s příchodem uprchlíků ze severní Afriky. „Kolik jste tady v Hradci viděl uprchlíků?“dobírá si ho jiný z přihlížejících.

Je to dobré, voliči diskutují. Předvolební kampaň ČSSD na chvíli připomíná „staré časy“, z pohledu politiků zlaté – tehdy stačilo postavit pódium, rozbalit stánek s párky a posluchači se ze zvědavosti začali sbíhat. Dnes je to s ochotou auditoria poslouchat čím dál těžší.

Na náměstí je asi stovka lidí. Odmyslíme-li spolustraníky s rodinami a náhodné kolemjdoucí, příjezd premiéra nevyvádí obyvatele krajského města z míry. „Tohle je ještě dobré, ANO mělo včera mítink u nás na náměstí v Náchodě a přišlo jim tam asi dvacet lidí. A komunisti si tam rozbalili stánek a stáli tam sami dva!“povzbuzuje sám sebe sociálnědemokratický poslanec Jan Birke. Znovu si prohlédne náměstí a zvážní. „Vlastně z toho nemám radost, ukazuje to, že lidé nemají zájem o politiku,“tvrdí.

Nebo že by zájem měli, ale jen se jim nechtělo v jednom z posledních teplých dní stát na náměstí a poslouchat řeči o věčně odkládané stavbě dálnice? Politici si většinou uvědomují, že v kampani musí přidat něco navíc. Třeba to sako odhodit úplně a jít mezi chlapy na pivo. Nepřijde-li hora voličů ke kandidátovi, musí přijít kandidát k hoře.

Růžu můžu

O čtyři dny později leží na jednom ze stolů hospody U Topolů v pražské Bubenči lístek s rezervací „Karel & Růža“. Vedle pivních tácků už jsou nachystány placky s nápisem „Volím Růžu, toho můžu“.

Do kampaně TOP 09 do Senátu se ještě na poslední chvíli zapojil čestný předseda Karel Schwarzenberg. Na pivo vyráží, aby v Praze 6 podpořil jednoho z nejnadějnějších kandidátů strany, ředitele tamního Gymnázia Jana Keplera Jiřího Růžičku.

Mítink „S Karlem na pivo“byl před lety neotřelý, dnes už by si na něj strana mohla vyřídit patent, prověřila si ho v několikerých volbách. Růžička nabízí placky a vzpomíná, jak vymýšlel volební slogany. „Reklamní kreativci mi říkali, že ve volebním hesle nesmí být zápor,“vysvětluje pedagog, přičemž rozdává své volební noviny s heslem „Budoucnost nesmíme řešit v budoucnosti“.

V obvodu, kde za konkurenci kandiduje rovněž filozof Bělohradský, mu hloubaví voliči jeden zápor v hesle zřejmě odpustí. Pro méně intelektuálně založené Růžička vymyslel slogan na volební žrádlo pro psy: „Páníčku, vol Jiřího Růžičku.“

U Topolů mají Růžička i Schwarzenberg výhodu domácího prostředí: na stěně visí plakát s Václavem Havlem a dalajlámou. Tady se scházejí příznivci TOP 09, proto si strana restauraci i vybrala. Právě v tom je však hlavní nevýhoda akce. Růžička si tady poklábosil hlavně s lidmi, kteří by ho asi volili stejně, i bez

„Tak co, Vojto, co houby letos?“ptá se asi padesátiletý muž. „Ale, za celou sobotu jsem našel jednu bedlu,“postěžuje si šéf komunistů.

piva. Prý mu to však nevadí. „Já mám spočítáno, že když mě budou volit lidé, kteří mě mají rádi, tak by to mělo stačit,“říká.

Karel Schwarzenberg obchází stoly, u každého se hned zapovídá. Dostává i tak „záludné“otázky jako: „Jak zlepšit image Miroslava Kalouska, který má pověst nepoctivce?“

„Je to nejpomlouvanější člověk, kterého znám. A přitom on má jen byt na Vinohradech, ve stejném domě jako mladej Dienstbier, a chalupu v Bechyni,“vybruslí ze situace Schwarzenberg. Po hospodě mezitím krouží jeho dcera Lila Morgan, jež o otci natáčí dokument k osmdesátinám pro rakouskou televizi.

Ředitel gymnázia Růžička se během večera změní ve výčepního a točí hostům pivo. Ano, dát potenciálním voličům najíst či napít, to je recept, který z módy nevyšel nikdy.

Také sociální demokraté si na královéhradecké náměstí přivezli kromě premiéra i „volební kavárnu“, oranžový stánek, kde si kolemjdoucí mohli natočit kávu nebo čaj z rozpustných granulí. A – aby se na volby úplně nezapomnělo – na dotykové obrazovce hlasovat pro nejdůležitější téma kraje. Ani na čaj se však fronty nestály. „Časy obřích pódií a kapel jsou zkrátka pryč,“krčí rameny Jiří Chvojka z volebního týmu.

Dámy, chcete mě?

Šéf ANO Andrej Babiš má s politiky z 90. let společného to, že na něj fanoušci reagují spíše jako na zpěváka než politika – chtějí autogram, fotku, palčivé starosti kraje jdou stranou. Přesto ani on jen tak nezaplní náměstí. ANO pro svého šéfa zvolilo image souseda odvedle, který se volně prochází ulicemi, nakupuje na trhu a klábosí s lidmi, které „náhodou“potká.

Vinobraní na brněnském náměstí Svobody je k tomu ideální příležitostí. Babiš pobíhá od stánku ke stánku s agilní dvojkou kandidátky Taťánou Malou. Podat ruku, vyfotit selfie. A hlavně stihnout obejít co nejvíc lidí. Pod pódiem by ho neposlouchali. Tváří v tvář není úniku.

„Už mi asi volá, abych si taky šel povídat s někým jiným než s novináři nebo strážníky,“říká lídr jihomoravské kandidátky Bohumil Šimek, když mu zazvoní telefon a na displeji se objeví číslo spolukandidátky Malé, jež o kus dál provází šéfa. Zatímco Babiš stihne během deseti minut klidně dvacet selfie, Šimek přiznává, že na pobíhání po náměstí a lovení hlasů není příliš psychicky ustrojen. „Mám za sebou nějakou práci a chci pomoci tomuto kraji. Věřím, že to je důležitější než to, kolik rozdám koblih,“říká trochu vyhýbavě Šimek.

O pár dní později už Babiš běhá po trhu v Ústí nad Labem. „Dobrý den, madam, hledáte mě?“volá žoviálně mezi trhovci prodávajícími ovoce, zeleninu, sýry či klobásy. Volební stánek hnutí v tu chvíli zůstává opuštěný. Babiš si kupuje sýr a chleba, prodavačce nechává dýško dvacet korun. „Byl příjemný, ale ještě nevím, jestli je budu volit. Tyhle politické akce mě nechávají v klidu,“mává rukou trhovkyně.

„Dobrý den, jdu vás pozdravit, protože vás nikdo nemá rád,“plácá ministra financí po rameni asi padesátiletý muž. Je asi hodina po poledni, slunce pálí jako v srpnu, šéf ANO si svléká sako. „Tady jsem, dámy...“ volá na skupinku žen, které se zvědavě rozhlížejí, co se děje. „Pane, vy jste větší, než jsem si myslela,“říká mu jedna z dam. Babiš si zájem užívá, dokonce až tak, že zapomene na volební stánek, kde na něho čekají kandidáti. Právě ti se ve volbách ucházejí o hlasy, pozornost na sebe však dnes strhává někdo jiný.

„Mohl byste jít také podpořit naše kandidáty u stánku?“nevydrží to jeden ze straníků. Šéf se přesouvá ke kolegům rozdávajícím balonky, tužky, perníky. „Koblihy tentokrát chybí. Museli jsme to trochu inovovat,“říká jedna z kandidátek Lubomíra Mejstříková. Tvrdí, že lidé na propisky reagují pozitivně, odmítli ji jen dvakrát. „V jednom případě se dokonce paní dotklo už to, že jsem se zeptala, jestli půjde volit. Odpověděla mi stroze: Ano, jsem svéprávná.“

Do stánku mezitím přivezli knihy o Babišovi. „Kontaktní kampaň“v tu chvíli změní rozměr. Už nikdo se šéfa hnutí neptá na program, sociální témata ani dostavbu dálnice. Všichni chtějí knihu s podpisem.

Z Ústí se Babiš přesouvá do Litoměřic. Vedle perníků, propisek a reflexních pásek je tady připraveno víno a ministr rozverně vypráví o svém soukromí – z Litoměřic totiž pochází jeho paní, která vlastně úředně jeho paní není. „Když si mě Monika chtěla vzít, tak já jsem neměl čas. No a teď, když bych chtěl, tak Monika už nechce. Tak ji přemlouvám,“nastiňuje svou situaci lidem. Ruku si podá s několika stovkami kolemjdoucích. Zda se mu podařilo „ulovit“nové voliče, však hnutí těžko změří. Jisté je, že oslovil více lidí, než kdyby stál na pódiu s kapelou a čekal, kdo přijde.

Třešně v čokoládě

Tábor, dvě hodiny po poledni. Náměstí T. G. Masaryka je vylidněné. Také mítink komunistů v čele s předsedou Vojtěchem Filipem provází starost o to, kde sehnat posluchače. Jdou na to přes lízátka a čokolády, z nedalekého reproduktoru se linou tóny známých českých šlágrů.

„Dobrý den, můžeme vás pozvat k volbám?“ptá se Filip mladé ženy. Ta však jen zavrtí hlavou a dává najevo, že s komunisty nechce nic mít. Filipa, který na jih Čech dorazil v černém saku a košili rozepnuté u krku, to neodrazuje. Společně s Ladislavem Šedivým, kandidátem do Senátu, zkouší oslovit další ženu. Ta se na kus řeči zastaví.

Baví se víceméně o tom, jak se žije v Táboře a zda si od nich vezme reflexní pásku, kalendář a leták. A nakonec – zda je bude třeba jen teoreticky volit. „Rozhodně nebudu. Do Senátu nevolím nikdy, byla jsem proti jeho zřízení. Nemá smysl,“shrnuje žena efekt setkání.

Z čokolád se radují hlavně děti. Někteří rodiče méně. „Nechte mého syna, nedotýkejte se ani kočárku,“okřikuje maminka dvou dětí rozdavače. „Nechcete žvýkačku?“zkouší muž štěstí opodál.

Po zhruba desetiminutovém lapání posluchačů konečně startuje mítink. Filip se ujímá slova, hovoří o tom, jak by se nejen v Táboře žilo líp a co všechno by se zlepšilo, kdyby se k moci dostali jeho lidé. Na otázku, jak by tedy kraj řídili, odpovídá: „Tak určitě ne jako firmu. My bychom nikoho nepropouštěli, nevystěhovávali bychom žádné lidi.“Za narážku na šéfa hnutí ANO Andreje Babiše sklidí potlesk.

„Nám nevadí, že nemáme plné náměstí. Nám jde o kontaktní kampaň, která probíhá delší dobu. Láďa Šedivý se mi dušoval, že to tady v rámci kampaně prošel nejméně třikrát. Tak uvidíme. Chtěl být kandidátem, tak ať maká,“nesmutní Filip.

Živě s ním hovoří třeba osmdesátiletá žena. „Víte, já je volit budu. Od osmnácti let jsem ve straně. Navíc Vojta je od nás z kraje a vždycky si pěkně popovídáme,“svěřuje se.

Předseda KSČM mezitím v hovoru s příznivci přešel ke svým hobby. „Tak co, Vojto, co houby letos?“ptá se asi padesátiletý muž. „Ale, za celou sobotu jsem našel jednu bedlu,“postěžuje si mu Filip. „Jinak mám nasušené asi tři flašky,“dodá.

Zdá se, že rovněž strany budou i přes náročnou kampaň profitovat hlavně z hlasů, které si „nasušily“. Nebo se toho dá v ulicích opravdu nasbírat víc než aktuálně v lesích?

3x foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Pivo a Karel Čestný šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg utužuje řady voličů v „domácím“prostředí pražské hospody U Topolů.

Co nejvíc stisků Andrej Babiš (ANO) odchytává lidi na trhu v Ústí.

Foto: ČTK

Premiér a ulice Bohuslav Sobotka (ČSSD) probíral s lidmi v Hradci Králové uprchlíky i dálnici. „Čepovala“se káva a čaj z granulí.

Málo fanoušků Vojtěch Filip (KSČM) v Táboře.

Eva Pospíšilová reportérka MF DNES

Ondřej Leinert reportér MF DNES

Jakub Pokorný reportér MF DNES

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.