Mezi norskými džihádisty je na 20 procent konvertitů

MF DNES - - ZE SVĚTA - Jana Šafaříková redaktorka MF DNES

„Vůbec nechápu, jak se to mohlo stát. Moji synové byli úplně normální kluci, kteří se zajímali o sport a cestování, ne o válku a násilí. Během několika týdnů se ale úplně změnili a odjeli do Sýrie. Pořád přemýšlím, co jim kdo mohl říct, že jim to úplně zamotalo hlavu,“vypráví chvějícím se hlasem Joachim Gerhard.

Jsou to už dva roky, co jeho dva synové, Jonas a Lukas, odjeli bez rozloučení bojovat do Sýrie. Od té doby se je otec snaží najít. Zatím stále bez úspěchu. Neví ani jistě, zda vůbec ještě žijí.

Radikálem za pár měsíců

V tomto případě je to stále jedna nula pro salafisty z Kasselu, třetího největšího města Hesenska, kde Joachim Gerhard bydlí a podniká. Od té doby, co jeho synové odjeli „na výlet za kamarády do Vídně“, jak rodičům důvod své cesty sdělili, vydává se pravidelně na turecko-syrskou

Tomáš Lébr redaktor MF DNES

Pozoruhodnou sondou do světa islamistických extremistů se stala nyní zveřejněná studie norské tajné služby. Jejím cílem bylo analyzovat co nejvíce aspektů problému radikálního islámu a jeho příznivců. „Je to dost výjimečná studie – zřejmě pouze tajné služby mohou dnes takhle hlubokou analýzu provést,“řekla serveru Local.no šéfka norské státní bezpečnostní služby (Sikkerhetstjeneste) Benedicte Bjornlandová.

Všichni lidé zahrnutí do studie, která se zaměřila na několik stovek extremistů, se zradikalizovali v Norsku a všem je dnes méně než 40 let. Těch, kteří etnicky pocházejí odjinud než z Norska, bylo 88 procent – znamená to, že mezi extremisty je zhruba 12 procent etnických Norů. hranici a hledá je. Má jejich fotku a také snímek zahalené ženy, s níž se ještě narychlo a potají před odjezdem jeden z jeho synů oženil.

Jonas a Lukas konvertovali k islámu, když jim bylo 17 a 21 let. Radikalizovali se rychle, takřka během několika měsíců. Z Kasselu, kde žili Avšak 76 procent zkoumaných mělo norské občanství.

Zároveň studie zjistila, že na 20 procent zradikalizovaných muslimů jsou konvertiti – přeběhlíci od jiné víry či předchozí ateisté.

„Studie mimo jiné potvrdila i to, co se předem předpokládalo – že radikální islamismus v Norsku je fenomén netýkající se jen určitých etnik. Přesnější je říci, že ho spojují mladí lidé s nízkým vzděláním, vysokým sklonem ke kriminalitě a de facto ztraceným spojením s trhem práce,“uvedla norská služba ve své zprávě.

Zlomem se stala válka v Sýrii

Počet etnických Norů zapojených v islámském radikalismu byl pro norskou bezpečnostní službu překvapením. „Jsou v islámském radikalismu zapojeni více, než se předpokládalo, a jejich poznávací znamení jsou téměř u všech stejná: jen malá zkušenost a vyrůstali, pak tajně utekli do Sýrie. V říjnu roku 2014 ve firemním autě svého otce s dalšími dvěma ženami a jedním dítětem překročili turecké hranice.

Joachim Gerhard nevěří, že by jeho synové odjeli kvůli válce, že by chtěli bojovat. Podle něj chtěli spíš se zaměstnáním, experimentování s drogami a s tím souvisící kriminalita otevřely dveře k jejich radikalizaci,“uvádí studie.

Její závěry obsahují i další zajímavá čísla. Pro zhruba 73 procent radikálů znamenalo zlom vypuknutí války v Sýrii. A jiný pohled: 61 procent jich imigrovalo do Norska v době, kdy byli dětmi či mladistvými. Ze studie rovněž vyplývá, že v poměru k zastoupení etnik v zemi jsou radikálním islamismem nejvíce zasažené komunity Pákistánců a Somálců.

Zpráva norské tajné služby je na skandinávské poměry nezvykle otevřená a konkrétní. Důvod? Její vedení to vidí takto: „Studie nám může ulehčit odhalování bezpečnostních hrozeb, které v zemi existují. Ze studie podle nás vyplývá především toto: daleko pozorněji sledovat pachatele drobných kriminálních činů, flákače na školách, drogově závislé a ‚notorické‘ nezaměstnané.“ pomáhat. O válku a politiku se prý nikdy nezajímali.

Susanne Schröterová, jež vede frankfurtské Centrum pro výzkum islámu, to však vidí jinak. Stejně jako u mnoha dalších hraje podle ní v tomto případě hlavní roli ideologie. „Mají pocit, že v životě mohou dokázat něco velkého a že přitom budou součástí důležitého hnutí,“říká. „Islámský stát totiž funguje na podobném principu jako zájmové spolky pro mládež. Dokáže ale navíc dobře budit zdání atraktivity tím, že své členy pasuje do role hrdinů. V tomto ohledu nemají konkurenci.“

Tím Schröterová zčásti odpovídá i na otázku, proč do Sýrie odjíždějí také děti z běžných rodin, které netrpí nedostatkem zájmu rodičů, náplně volného času ani prostředků. Také Jonas a Lukas měli v Kasselu dobrý život ve středostavovské rodině. Jejich otec podniká v realitách, oba synové ve škole prospívali a ve volném čase sportovali.

Jako v sektě

„Nejsou to jen nevyrovnaní lidé z problematického prostředí, kteří se rozhodnou odjet do Sýrie. Jsou to i lidé ze zcela normálních rodin,“dodává Thomas Mücke z neziskové organizace VPN, která se zaměřuje na prevenci násilí. Setkal se už s mnoha lidmi, kteří do Sýrie odjeli, nebo se naopak vrátili zpět, a často zná i jejich rodiče a příbuzné. Podle něj je pro tyto lidi typické, že se začnou chovat, jako by byli v sektě. Každý, kdo stojí mimo ni, je pro ně automaticky nepřítel.

V Sýrii se nyní podle odhadů zdržuje přes 800 džihádistů s německým občanstvím.

Joachim Gerhard se už dostal na různá místa včetně vězení ve městě Kobani, které tehdy ovládal Islámský stát. Ani tam své syny nenašel. Pašerákům a nejrůznějším zprostředkovatelům už zaplatil desetitisíce eur. Setkal se s lidmi z tajných služeb a politiky okolních zemí, vše bez úspěchu. To, co v posledních dvou letech zažil, popisuje s pomocí novinářky Denise Linkeové v knize nazvané „Přivedu váz zpět“.

Foto: Site

Evropští džihádisté V Sýrii a Iráku bojují po boku Islámského státu tisíce zahraničních džihádistů včetně konvertitů z Británie, Francie či Německa. Někteří s sebou vzali i svoje děti. Na snímku z propagačního videa Islámského státu se učí zabíjet blonďatý chlapec, kterému není ani deset let.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.