USA a Rusko si jdou po krku jako za časů studené války

Ruskému prezidentu Putinovi nejde „jen“o Sýrii, jeho cíle jsou globální. Proto se stále častěji střetává s představami USA – a mezi oběma zeměmi přituhuje.

MF DNES - - ZE SVĚTA - Analýza Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES

Rusko a Spojené státy jako by se stávaly dvěma odlehlými vesmíry, které nejsou schopny navázat řádné spojení.

Napětí mezi oběma velkými světovými hráči stoupá v poslední době až neúměrně.

V pondělí prezident Vladimir Putin pozastavil dohodu s Američany o likvidaci plutonia – každá ze stran se měla zbavit 34 tun této radioaktivní látky, jejíž množství by podle expertů stačilo k výrobě 17 000 jaderných bomb.

Včera Washington ukončil spolupráci s Moskvou na syrském příměří, a snaha obou zemí řešit tíživou situaci na Blízkém východě společně tak skončila debaklem.

Co všechno se ještě může mezi oběma rivaly stát, než Barack Obama předá v Bílém domě žezlo svému nástupci?

Odpověď může být stěží pochmurnější: loď americko-ruských vztahů může fatálně narazit na skálu prakticky kdykoli.

S kolapsem syrské mírové dohody, kterou v září uzavřel americký ministr zahraničí John Kerry se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, se vztahy mezi oběma mocnostmi nyní jeví skoro stejně toxické jako za nejhorších okamžiků studené války. Obě strany se vzájemně obviňují ze selhání v tom nejdrsnějším tónu.

Asad je pro Putina jen zástěrkou

„Prezident Putin se neangažuje v situaci v Sýrii proto, aby vybojoval několik zničených předměstí Aleppa, nýbrž proto, aby potvrdil nový hierarchický pořádek ve světě,“napsal komentátor Michael Tuman v listu Die Zeit s tím, že Putin šel do Sýrie s cílem prosadit své globální cíle. Přinejmenším jde o uznání nové – daleko větší – role Ruska ve světě a jeho sféry vlivu.

Představitelé obou stran si jistě uvědomují, že novým mrazem ve stylu studené války, jenž by za jistých okolností mohl vést k úplnému přerušení vztahů, mohou hodně ztratit. Řada analytiků jim radí zmírnit silácké řeči. Vezmeme-li v potaz i silné osobní antipatie mezi Barackem Obamou a Vladimirem Putinem, je zřejmé, že současná administrativa Bílého domu už nenajde ten správný klíč k vyrovnání se s ruskými ambicemi.

Vstoupit do minového pole americko-ruských vztahů – jež ovlivňují a budou ovlivňovat celý svět – bude chtě nechtě muset Obamův nástupce, ať už jím bude Donald Trump, nebo Hillary Clintonová.

Nyní se rýsují přinejmenším tři nebezpečí, jež musí příští americký prezident vzít v potaz:

1 Krize na Ukrajině

Pokud by spolu Rusko a Spojené státy úplně přestaly mluvit, může ukrajinská krize přejít o stupeň výš. Z dřímajícího regionálního konfliktu do velice horké a těžko zvladatelné fáze. Nového šéfa Bílého domu čeká delikátní rozhodování, jak se k záležitosti postavit. Zajisté mu moc nepomůže zjištění vyšetřovací komise, že Rusko bylo přinejmenším nepřímo zodpovědné za sestřelení malajsijského civilního boeingu nad východní Ukrajinou. V takovém případě se těžko dává najevo politická zdrženlivost, již navíc Putin zjevně považuje za slabost. Přesto asi zůstane nejlepším kurzem – diplomatické urovnání křehké situace na východě Ukrajiny je stále možné.

2 Rozvrat v Sýrii

Tuhle záležitost asi nové hlavě Ameriky nezávidí vůbec nikdo. Nejspíš nebude řešitelná bez celkové změny americko-ruských vztahů. Dokáže se však Trump nebo Clintonová dohodnout s Putinem tak, aby Spojené státy neztratily tvář?

3 Aliance Rusko–Čína

Rostoucí nepřátelství mezi Ruskem a USA logicky urychluje oboustranně výhodnou alianci mezi Moskvou a Pekingem. To by hrozícímu vojenskému střetu s Čínou v Jihočínském moři dodávalo až apokalyptický rozměr.

Na tyhle tři záležitosti, ale i na mnohé další, jež ohrožují stále komplikovanější svět, bude muset nová washingtonská administrativa hodně myslet. Mají značný potenciál vymknout se z kloubů. Případné poklidné řešení nutně bude muset být i o kompromisech. Jinak by se totiž mohla naplnit vize velkého vojenského konfliktu mezi USA na jedné straně a Ruskem s Čínou na straně druhé, před nímž varuje finančník George Soros. A tomu, jak známo, předpovědi obvykle vycházejí.

Foto: Reuters

Ruiny v Aleppu Lidé na předměstí Aleppa zkoumají zkázu, kterou způsobily letouny syrské armády podporované Ruskem.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.