Kubo. Animovaný film roku

Nejlepší animovaný film roku a jeden z nejlepších vůbec. Tak píší v zámoří o snímku Kubo a kouzelný meč, který právě vstoupil do našich kin. Je opravdu překrásný – a jiný.

MF DNES - - Z DOMOVA - Mirka Spáčilová redaktorka MF DNES

Jedinou zbytečnost po všech stránkách originální pohádky, jíž se prorokují velké šance včetně Oscara, představuje formát 3D a jediné její zploštění český distribuční název. Původní titul – v překladu Kubo a dvě struny – zmiňuje provázky spletené z lidských vlasů těch nejbližších, které mají zázračnou moc a současně symbolizují něžný cit, jímž snímek překypuje.

Mystická báje o mrtvých

Loutkový příběh vzešel ze studia Laika, kde se zrodila už Mrtvá nevěsta Tima Burtona – ostatně burtonovskou přízračnost, jen v cizokrajném stylu, vyzařuje i Kubo. Značka se stává stále výraznější tvůrčí konkurencí Pixaru a na to, že jde o režijní prvotinu, vypráví ji Travis Knight kromě občasných výpadků rytmu naprosto suverénně.

Potomek samuraje vyrůstající jen s nemocnou matkou v jeskyni rudého útesu nad mořem má dar vypravěče, jímž „na pokračování“vydělává v nedaleké vsi na obživu. Jinak je obklopen tichem, tajemstvím svého původu a barevnými papíry, ze kterých animace skládá oživlé ilustrace jeho příběhů: strašidelné, lyrické i komické včetně slípky „vystřelující“kaskádu vajec.

Ale Kubo není jednoduchá groteska pro děti, nese v sobě mystiku poetické báje o mrtvých, s nimiž lze rozmlouvat skrze lampiony, než je pozůstalí vyšlou po vodě zpět na věčnost. Vedle magie se v pohádce mísí temnota plná obrysů příšer, krutost útoků na dítě, hodně smutku a ještě víc osamělosti.

Třebaže je film v kinech přístupný dětem bez omezení věku, slovu smrt se nevyhýbá. Nicméně pomíjivost a věčnost, které se tu symbolicky střetnou, nepoužívají popisnou doslovnost, nýbrž básnickou obraznost. Splétá ji z nádherných barev, které z oslepující bílé vánice přecházejí v jemné odstíny ptáků či sytou pestrost listí, z něhož se ve vteřině postaví celá loď.

Jde to i bez šišlání

Putování za nezničitelnou zbrojí obsahuje klasické prvky iniciační cesty k sebepoznání, nicméně hrdinský epos se obejde bez šišlání, žvatlání, změkčování i umravňování. Výchovná linie je nevtíravá, filozofická podstata podmanivá a fantazie takřka bez hranic.

Na dobrodružné výpravě sice hocha zdržují nastavované bitvy a provázejí dvě stylizované postavy patronů – opice a brouk, které mají sklon k mnohomluvnosti, jejich vzájemné špičkování však zase příběhu dodává humor. A přestože film vznikl ve Státech, pracuje důvtipně s exotickými mýty včetně kostí, lebek, zrádného jezera očí a nakonec i typického asijského draka.

Do příběhu z říše, kde „zpěv je vidět“a zlaté volavky dovedou zvrátit běh života, je vedle zábavy zakleta moudrost a krása.

Foto: Cinemart

Na cestě za poznáním sebe sama doprovází Kuba opice a velký brouk. Putování za zbrojí

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.