Kohout, sprosťárny a sex na scéně

MF DNES - - NÁZORY -

Jmenuje se to Cock. Jde o hru britského, lehce levicového autora Mika Bartletta, kterou v Česku pod stejným názvem, ve výtečném překladu Pavla Dominika a citlivé režii Radima Špačka, hraje pražské Divadlo v Řeznické.

Cock je anglicky kohout, ale taky „péro“, myšleno pánský pohlavní orgán, vulgárně. Slovo se používá nejen jako výraz pro penis, ale i jako nadávka, patřičně ostrá. Možná i to je důvod, proč se pražští divadelníci vyhnuli překladu názvu a píší jej anglicky.

Nejvhodnější by jistě byl Kokot. Rovněž to původně znamenalo kohout a má to význam nadávky i pouhého označení – pro totéž. Každý mu rozumí. Byť, pravda, dnes se spíš bere jako označení hloupého člověka než co jiného, erotické konsekvence přijdou na řadu později.

Podstatnější je představení, jež je mocně zábavné a přináší témata k přemýšlení, navzdory všem předsudkům. Zaprvé, britské levicové dramatiky mám plné zuby, zvlášť po letech, co nám ji tlačilo zejména Národní divadlo pod vedením Michala Dočekala – Caryl Churchillová, Peter Morgan, Lucy Prebbleová, nebo i zmíněný Mike Bartlett se svými prefabrikovanými, ideově zaťatými texty jsou bohužel na českých jevištích na denním pořádku.

Zadruhé, nesnáším příliš českou posedlost konzervativní činohrou, která staví na piedestal herce i jejich exhibici a text i jeho co nejdramatičtější deklamaci. Sdílím spíš postřeh, že většina činoher by byla lepší, kdyby se odehrávala bez mluvení, byť by jinak byla provedena stejně.

I divadlo používající ty nejjednodušší prostředky může mít sílu, pokud má po ruce solidní text.

Cock je sice občas užvaněný, ale jinak představuje výjimku: slušně zahranou komedii na zajímavé téma. Ústřední pozorností je poctěn homosexuální pár v krizi. Mladší z obou mužů si začne (poprvé v životě) se ženou a jeho bývalý partner s novou milenkou o něj bojují. Do popředí se dostávají stejné otázky, jako kdyby šlo o konzervativní manželství a muže odváděla mladá sekretářka: věrnost, trvalé svazky, odpovědnost. A taky provokativní interpretace homosexuality jako pouhého povyražení.

Do hry vstupuje také otec jednoho z partnerů, který se staví za pokračování gay svazku jako konzervativnějšího a perspektivnějšího soužití. K tomu pár vtipů a intelektuálně třaskavých dialogů v tradici anglické konverzační hry. V roli manipulativního a bojujícího gaye podává špičkový výkon Kryštof Rímský, mladé objevy představují Daniel Krejčík a Petra Horváthová. O nich jistě ještě uslyšíme.

Cock v Řeznické nepředstavuje žádný divadelní zázrak, ale je to výborná inscenace, důkaz toho, že i divadlo používající ty nejjednodušší prostředky může mít sílu, pokud má po ruce solidní text, téma a výtečně hráče.

V představení se mluví sprostě. Ne tolik, aby to člověka mohlo vyrušit, ale dost. Dokonce dost na to, že si divadlo mohlo dovolit nazvat inscenaci jinak než jen přepisem originálního názvu. Ostatně o co jiného tam jde?

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.