Tři ženy, jež rodily v Mauthausenu

MF DNES - - KULTURA - — Lucie Suchá

Kniha Narodili se, aby přežili, kterou vydává Mladá fronta, popisuje osudy tří žen. Nikdy se nepotkaly, přesto žily skoro stejné osudy. Vdaly se, otěhotněly a krátce nato je odvezli do koncentračního tábora Osvětim. Odtud na nucené práce do továrny v saském Freibergu a na konci války, kdy každá z nich vážila jen málo přes třicet kilogramů, k likvidaci do Mauthausenu.

Přelstily Mengeleho

Tehdy, v posledních dnech války, všechny tři porodily. Dvě holčičky a jednoho chlapce. Příběh je to tak neuvěřitelný, až budí pocit, že si jej snad autorka Wendy Holdenová vymyslela. K obelhání nechvalně známého lékaře smrti Mengeleho, skrývání těhotenství, porodu i přežití dětí o váze 1,5 kilogramu bez lékařské pomoci muselo být zapotřebí tolika šťastných náhod. Ale je to pravda. Dokládají to fotografie, dokumenty, výpovědi svědků a hlavně ony tři děti, jež k uvedení knihy na náš trh přijely vyprávět o svém osudu.

Vyprávění žen v knize přerušují sušší pasáže uvádějící do válečných reálií. Zprvu se zdají nudné, o válečných událostech v tehdejším Československu a Polsku přece jen asi ví zdejší čtenář více než britský, finský, italský, dánský či americký. Kniha totiž vyšla už ve dvaadvaceti zemích. Ale brzy přijdou detaily, které většina asi nezná.

Postup zabíjení v plynových komorách: proč dozorci v Osvětimi nechávali zhruba patnáct minut oběti čekat a tísnit se nahé v prostorách údajných sprch? Ne ze sadismu ani z organizačních důvodů, bylo to třeba pro chemickou reakci, která z granulí, jež pak sypali ze střechy do prostor sprch, vytvořila smrtící plyn. Nebo proč se muselo při jízdě na smrt tísnit tolik lidí ve vagonech? Mimo jiné pro slevu, kterou říšské dráhy poskytovaly na tisíc „cestujících“.

Lze polemizovat o tom, zda podobné detaily jsou nutné pro příběh samotný. Rozhodně však čtenáře uvedou do děje velmi realisticky. A byť je kniha zřejmě zamýšlena jako oslava síly a života těch, co přežili – i díky hrdinům z Horní Břízy, již dali vězňům najíst a napít, když tu vlak smrti zastavil – málokterá matka po jejím přečtení nepůjde obejmout své dítě.

Nikdo nejel dobrovolně

Jediné, co se dá knize hnidopišsky vytknout, je upoutávka na obalu: Skutečný příběh Češky, Slovenky a Polky, které těhotné odjely do koncentračního tábora Osvětim. Protože slovo „odjely“evokuje akt dobrovolný a je čekala nejhorší hrůza jejich života.

Rozhovor s jednou z hrdinek knihy čtěte v sobotní příloze Víkend

Foto: Martin Polívka,

Spisovatelka Wendy Holdenová. MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.