Fórum

MF DNES - - NÁZORY - Právník a VŠ pedagog

rychle rostoucí ekonomiku. Je však otázkou, zda je vhodná pro druhou největší ekonomiku světa, která si v mezinárodním ekonomickém pořádku hledá místo odpovídající jejímu čerstvě nabytému významu (včetně internacionalizace její měny). Čína proto v současnosti uvolňuje kapitálové kontroly, aniž se však vzdává kontroly směnného kurzu a domácích úrokových měr. V důsledku této politiky dochází nyní ke snižování zásoby čínských devizových rezerv, které centrální banka používá k udržování hladiny směnného kurzu. To potvrzuje, že ani Čína není imunní vůči zákonům mezinárodní ekonomie.

Velké rozhodnutí

Čína, jako druhá největší ekonomika světa dle hrubého domácího produktu, druhý nejvýznamnější dovozce a největší světový exportér, si musí dříve či později pro zachování ekonomického růstu zvolit strany ve zmíněném trilematu tak, jak to postupně udělaly od 70. let 20. století rozvinuté tržní ekonomiky. Ať se rozhodne jakkoli, bude to mít významné dopady na fundamentální nastavení čínské ekonomiky. Jde o další z výzev pro vedení země, které si Čína „sama způsobila“nevídaným ekonomickým rozvojem po roce 1978. Ukazuje se totiž, že hospodářská politika, která Čínu posunula na její současnou ekonomickou pozici, nemusí být stejná s tou, která ji může v blízké budoucnosti vyzvednout na místo první. Čínu tak v příštích letech čekají mnohé zásadní reformy, které bude s napětím sledovat celý svět.

VČesku se institut místního referenda těší relativně vysoké oblibě, na rozdíl od referenda krajského. Letos se největšího počtu lidí oprávněných k hlasování dotýkalo místní referendum o poloze hlavního nádraží v Brně. Uskutečnilo se časově souběžně s krajskými volbami.

K výše citovanému referendu dorazilo v Brně jen necelých 24 procent občanů oprávněných volit. Takže není pro město ani nikoho jiného závazné. Což se mnohým aktivistům nelíbí.

V souvislosti s referendy se stále častěji můžeme setkávat s aktivitami nabádajícími oprávněné osoby k neúčasti na místním referendu, aby tím zneplatnily celé hlasování. Viz například výše zmíněné referendum v Brně, kde k neúčasti vyzývali i různí regionální politici a další osobnosti.

Někdo ze čtenářů si teď řekne, co to je za nedemokraticky smýšlejícího publicistu, blogera, lokálního aktivistu (zde spíše pasivistu) či regionálního politika, který veřejně nabádá lidi, aby nešli k referendu. Není to dokonce trestný čin či alespoň správní delikt?

Mám za to, že výzva k neúčasti v místním referendu je zcela legitimním a legálním způsobem ovlivňování veřejného mínění. A samozřejmě nejde ani o trestný čin, svůj postoj mohu opřít o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2013 („… odpůrci přijetí určité otázky položené v referendu mohou mít často primárně zájem na tom, aby referendum nebylo platné, a mohou proto zcela legitimně a logicky vést svoji kampaň právě tím způsobem, aby občany od účasti v referendu odradili...“).

Z rozsudku srozumitelně vyplývá, že i tento publicistický či politický názor je naprosto legální, byť možná pro někoho netradiční. Myslím, že toto zjištění je poučné i pro mimobrněnské čtenáře, jelikož místních referend si užijeme jistě ještě mnoho. Neúčast v místním referendu nemusí být jen nezájmem o správu věcí veřejných, ale i legálním vyjádřením svého názoru. Demokracie je pestrá, a to je dobře.

Čínu v příštích letech čekají mnohé zásadní reformy, které bude s napětím sledovat celý svět.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.