JEM

MF DNES - - DNES TÉMA -

Komunistický poslanec Jiří Dolejš se blýskl použitím spojení kalouskovský fiskální matrix.

Slova, jejichž základ tvoří jména politiků, jsou samostatná kapitola. Těch se nám v poslední době urodilo. Kromě babišismu i paroubkismus, rathovština, čunkování...

„V posledních letech nastává expanze nových slov tvořených ze jmen politiků. Objevovalo se to i dřív, ale ne tolik,“říká jazykovědkyně Olga Martincová, která vedla týmy zpracovávající slovníky neologismů. Právě slova inspirovaná jmény či přesněji činy politiků ji zajímají.

„Při bližším pohledu se ukazuje, že se v názvech příslušníků, členů a přívrženců politických stran, hnutí a názorových proudů odráží aktuální politická situace. Vznikly výrazy topolánkovec, paroubkovec, zemanovec a k nim i názvy odpůrců, antiklausovec, antiparoubkovec a podobně. Uplatňují se i přípony -ismus a -ina u způsobu smýšlení a chování podle charakteristické negativně hodnocené osoby. Například paroubkismus, topolánkismus, čunkismus, šloufismus nebo dalíkovština, rathovština. To jsou nová, dobová slova, která ve velké míře vznikají tak, že se objeví něco nového, třeba aféra, skandál, spojeného se jménem politika, a lidé na to reagují. Spontánně nebo i záměrně vytvoří spoustu zajímavých slov.“

Například David Rath zanechal v češtině výraznou stopu. Výrazy inspirované malérem, kdy byl přistižen, jak nesl sedm milionů korun v krabici od vína, si donedávna vedly dobře. Vznikla slova:

Rathovka – název pro tajnou skrýš.

Rathorika – používá se pro případy, kdy někdo lže a přitom se vám upřeně dívá do očí.

Rathovačka – tak se začalo říkat ve finančních institucích a obchodech zařízení na přepočítávání peněz.

Jenže jak od kauzy plyne čas, výrazy vytvořené ze jména Rath se zřejmě budou používat méně a méně. Jde o sezonní záležitost. Vymyslet něco, co se v češtině uchytí natrvalo, je mnohem těžší.

KLAUS A HAVLISMUS

Pokud by někdo z politiků chtěl aspirovat na uznávaného tvůrce úspěšných neologismů čili nově vytvořených slov, musel by uzdu své fantazie hodně popustit. Opravdu hodně, pokud by chtěl překonat dosud jazykově nejtvořivějšího Václava Klause.

Ten často vytváří neologismy tak, že na začátek slov dává NE. Nepráce, nevýroba, nevýhra. Mezi jeho skvostná vyjádření patří postesknutí si nad mizernou kvalitou kafe v Austrálii, které formuloval do věty, že byl nucen pít americkou nekávu.

Oblíbil si taky příponu -ismus, čímž uvedl do oběhu pozoruhodný výraz homosexualismus. Dosud jsme znali homosexuála či homosexualitu. Ale jen do chvíle, kdy Václav Klaus řekl: „Prague Pride není projevem homosexuality, ale homosexualismu, kterého se, stejně jako řady dalších módních ismů, velmi obávám.“

Do jeho slovníku patří i havlismus, který vysvětlil takhle: „Jiné a zcela odlišné vnímání světa, které nedokáži lépe pojmenovat.“

Z čehož se vyvinuly výrazy havloidní, havloid či havloizace.

Málokteré nové slovo vzbudilo takový rozruch jako havloizace, protože ho lidé chápou různě. „Havlismus jsem sledovala, stalo se z něho vícevýznamové slovo a začalo se dost používat,“říká jazykovědkyně Olga Martincová.

Ovšem pozor, je taky ukázkou, že u většiny neologismů se nikdy nepodaří na sto procent vystopovat, kdo je jejich autorem. Prapůvod tvořivého přístupu ke jménu Václava Havla sahá do mnohem hlubší minulosti a vypadá to, že Václav Klaus jeho autorem ve skutečnosti není, ač mu autorství bývá připisováno.

V databázi Newton, která archivuje všechny příspěvky v českých médiích, se dá dohledat, že už v roce 2001 se objevil článek, v němž autorka Martina Opltová použila výraz havlismus, a to vůbec ne v negativním slova smyslu. Naopak šlo o komentář, který Václavu Havlovi fandil: „Principy Charty 77 se později ukázaly jako obtížně adaptovatelné na novou realitu. Přesto tu cosi jako havlismus (podobně jako jiná hnutí charizmatických osobností) existuje. Určitě ho nalezneme v míře pokusu definovat politickou soutěž jinak než jako kruté technologické řešení silných lídrů.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.