Muž, jenž změnil hudbu a teď i Nobelovu cenu

Pro někoho šok, pro jiné zadostiučinění. Americký písničkář Bob Dylan dostal Nobelovu cenu za literaturu. Akademická porota ocenila dar nevšedního básníka, jehož texty si zpívá celý svět.

MF DNES - - FRONT PAGE - (spa)

Nejšťastnější byl Gordon Ball, anglický profesor zaměřený na americké beatnické básníky. Právě on totiž vytrvale navrhoval Boba Dylana na Nobelovu cenu za literaturu – a včera to vyšlo.

„To je neskutečné, neuvěřitelné, že se to konečně stalo,“reagoval na zprávu, že poctu Švédské akademie dostal jeho favorit, první písničkář v historii nejvyšší literární pocty. Muž, který slovy kolegy Bruce Springsteena „změnil svět hudby“, nyní mění i zvyklosti ceny, jež se po menšinově vnímaných vítězích letos otevřela známé muzikantské hvězdě. „Skvělá volba,“prohlásil jeden z kandidátů, spisovatel Salman Rushdie, „Dylan je dokonalý nositel tradice bardů.“

Podle akademiků Dylan na základech velkých tradic americké písně vytvořil nový typ poezie.

Od roku 1996 se za Dylanovo ocenění u Švédské akademie lobbuje. Přesně po dvaceti letech, zrovna v roce, kdy „newyorský hipster“, jak mu přezdívali, oslavil své pětasedmdesátiny, se přání fanoušků splnilo.

Jakmile v přímém přenosu ze Stockholmu zaznělo jméno „Bob Dylan“, začalo se oslavovat napříč hranicemi i generacemi. Dylan totiž patří všem.

Vykladači i odpůrci

Potomek ruských emigrantů Robert Allen Zimmerman se narodil 24. května 1941 v americkém Duluthu, na střední škole založil několik kapel a na vysoké přesedlal z rokenrolu na folk. Později vysvětloval, že potřeboval v písních „víc zoufalství, smutku, radosti, víry“, prostě hlubší emoce. V té době také začal vystupovat pod uměleckým jménem, které si zvolil podle básníka Dylana Thomase.

Nejen Blowin’ in the Wind či A Hard Rain’s a-Gonna Fall v jeho podání změnily v půli 60. let chápání hudebních protestsongů a muziky vůbec. Okouzlil své kolegy od Beatles po Joan Baezovou, se kterou žil. Naprostý průlom znamenala píseň Like a Rolling Stone, která bývá vykládána jako symbol ztráty nevinnosti a z níž pochází slavný obrat,

jenž by se dal přeložit „když nic nemáš, nemáš ani co ztratit“.

Vůbec vykladačů svého díla zažil Dylan nespočet, stejně jako odpůrců, kteří mu vytýkali rozchod s klasickou folkařskou scénou, elektrickou kytaru, drogovou éru, náboženské období, každou změnu stylu. Leckdo se také otírá o jeho nezvyklý hlas, který uším podle tradičních představ zrovna nelahodí.

Jako součást výuky

Ale jako básník Dylan byl a je nezpochybnitelný.

Ostatně univerzitní kruhy jej přijaly do literárních výšin dávno. Existují studie, které Dylana stavějí po bok velikánů světové poezie Tennysona či Keatse, dokonce se objevily názory, že jeho texty by už měly být součástí školní výuky.

Před patnácti lety Dylan vyhrál za svou filmovou píseň Things Have Changed sošku Oscara, bestsellerem se stal rovněž jeho knižní životopis. K oslavě jeho sedmdesátin se od Bristolu až po Vídeň pořádala sympozia, kde teoretici, kritici a historici rozebírali Dylanovu tvorbu – a jinde se na jeho počest prostě zpívalo.

Není většího titána

Uznání ze strany švédských akademiků předcházela jiná ocenění včetně hudebních cen Grammy, Time Magazine zařadil Dylana do stovky nejvýznamnějších lidí s přídomkem „básnický mistr“, v roce 2008 dostal za své texty a jejich vliv na popkulturu literární Pulitzerovu cenu, i u nás vyšla Tarantule, sbírka Dylanovy takzvané městské poezie obdařené bohatou představivostí.

Prezident Barack Obama o něm před časem prohlásil, že historie americké hudby nezná většího titána, než je Bob Dylan.

Švédská akademie teď písničkáři poskytla svou cenou symbolický doklad, že se stal mistrem nejen v hudbě a nejen v Americe.

Foto: Profimedia.cz

Muzikant a textař Poprvé v historii dostal cenu Švédské akademie hudebník: americká legenda Bob Dylan.

Foto: Reuters

Bob Dylan v tomto roce oslavil pětasedmdesátiny.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.