LIDSTVO v depresi

Počet lidí s depresivní poruchou zůstává i přes větší spotřebu antidepresiv stále stejný. Přibývá ale těch, u kterých se vlivem stresu objeví úzkostná porucha, zvyšuje se také číslo psychických nemocí spojených se starším věkem. Co se s tím dá dělat?

MF DNES - - ZDRAVI - Text: MICHAELA SVOBODOVÁ Foto: PROFIMEDIA.CZ

Neustálý stres, práce ve dne v noci, víkend strávený u telefonu a počítače, dovolená on-line. I tak vypadá život některých lidí. Jenže vydělané peníze a úspěšné postavení mají i odvrácenou stranu. Vlivem velké stresové zátěže se u těchto osob může postupně vyvinout úzkostná porucha. Tedy dlouhodobá neurotická choroba, při níž nemocný trpí nadměrnou úzkostí i strachem. Na řadu pak přicházejí antidepresiva, která pomáhají k návratu do běžného života. I to je jeden z důvodů, proč jejich spotřeba nebývale roste.

Jen loni se jich v Česku spolykalo 6,5 milionu balení, což je třikrát více než před deseti lety, a podle odborníků se toto číslo bude ještě zvyšovat. To se sice na první pohled může zdát jako špatná zpráva, psychiatři však věc vidí veskrze pozitivně. Množství předepsaných antidepresiv podle nich souvisí zejména se zlepšením psychiatrické péče. „Je to důsledek lepší diagnostiky depresivní poruchy, vyššího obecného povědomí o nemoci a menší stigmatizace duševních poruch a psychiatrie vůbec. Svoji roli hraje také široké terapeutické spektrum antidepresiv a jejich účinnost v jiných indikacích,“vysvětluje náměstek pro klinický výzkum Národního ústavu pro duševní zdraví Pavel Mohr.

To zjednodušeně znamená, že antidepresiva se mohou používat i na nemoci, u kterých to dříve nebylo možné. Například již zmíněné úzkostné poruchy, nespavost nebo závislosti a přidružené duševní potíže. „V posledních letech také dochází k uvolnění preskripčních omezení, to znamená, že většinu generických antidepresiv mohou předepisovat i praktičtí lékaři a lékaři jiných specializací,“jmenuje další důvod Mohr. Spotřeba antidepresiv roste v posledních letech celosvětově, v České republice je i přes nárůst z posledních let toto číslo v přepočtu na počet obyvatel stále velmi nízké.

NADUŽÍVÁNÍ A NEDOSTATEK ZÁROVEŇ

I přes vyšší spotřebu nelze říci, že by se medikamenty dostaly ke všem potřebným. Psychiatři odhadují, že je léčena jen zhruba polovina pacientů, kteří by antidepresiva potřebovali. Mnozí se svými problémy k lékaři z ostychu raději vůbec nejdou. Na druhou stranu zpráva OECD z roku 2013 upozorňuje na to, že se mnohdy antidepresiva nasazují i na lehčí poruchy, které by bylo možné řešit psychoterapií, případně úplně jinými léky. Často například na antidepresivech končili muži, kteří se léčili s předčasnou ejakulací. Tento druh léků jim ale nepomohl, spíše přivodil další potíže, jako je například snížení chuti k sexu či úplná ztráta orgasmu. I kvůli těmto častým chybám má projít psychiatrická péče reformou a v zemi by měly postupně vzniknout tři desítky „Center duševního zdraví“, která budou tvořit jakýsi mezičlánek mezi ambulantní a lůžkovou psychiatrickou péčí.

„Antidepresiva léčí jádrové příznaky deprese, patologicky smutnou náladu a úzkost, nerozhodnost, pocity vlastního selhávání, neschopnost prožívat radost a podobně. Psychoterapie zase může řešit problémy, které léky nemají možnost samy ovlivnit, včetně vztahových, sociálních, osobnostních – a to i s dlouhodobým efektem,“vysvětluje již citovaný psychiatr.

Nadužívání antidepresiv má pro nemocného celou řadu negativních dopadů. Ne-

Deprese někdy během života potká každého desátého člověka, úzkostné poruchy se vyskytují ještě častěji.

jenže se jeho potíže nezlepší, navíc zbytečně zatíží svá játra. „Dobrá zpráva je, že oproti běžně tradovaným mýtům antidepresiva na rozdíl od benzodiazepinů nevyvolávají závislost a s nadsázkou nemění člověku osobnost. Většina dnes nejčastěji užívaných antidepresiv je zpravidla dobře tolerovaná, mají minimální toxicitu i při předávkování, vedlejší účinky jsou přechodné a mírné, nejčastěji na začátku léčby a po úpravě dávky,“dodává Mohr.

ALKOHOL I SOCIÁLNÍ IZOLACE POTÍŽE ZHORŠÍ

I když Češi patří k největším milovníkům alkoholu na světě, pokud trpíte duševní poruchou, raději se mu obloukem vyhněte. „U pacientů s psychickými problémy, například úzkostí, může krátkodobě přinést úlevu, dlouhodobě ale naopak úzkosti a deprese zhoršuje či přímo vyvo­ lává. Vztah deprese a alkoholu je velmi intimní, přítomnost jedné poruchy zvyšuje riziko vzniku druhé více než dvakrát. Současné užívání alkoholu zhoršuje průběh onemocnění a snižuje odpověď na léčbu,“dodává Mohr.

Méně známý je fakt, že depresi může zhoršit například i kouření. To nedávno potvrdili také lékaři z Centra pro závislé na tabáku 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK. Ti sledovali čtyři tisíce pacientů v rozmezí sedmi let a zjistili, že zanechání kouření má stejný, nebo dokonce lepší efekt na ovlivnění průběhu deprese než užívání léků. Kuřákovi se sice po zapálení cigarety vyplaví hormon štěstí – dopamin, ten se ale rychle ztrácí a pak přichází deprese, proto kuřák znovu sahá po cigaretě.

Kromě kouření depresi zhoršuje i sociální izolace, ekonomická situace, problémy ve vztahu nebo třeba absence fyzické aktivity. „Negativním faktorem je situace, kdy není deprese včas rozpoznána a diagnostikována, případně pokud jsou její příznaky bagatelizovány, jestliže není včas zahájena léčba. Oddalování léčby obecně zhoršuje průběh, terapeutickou odpověď a prognózu,“dodává Mohr.

SPORTEM KU PSYCHICKÉMU ZDRAVÍ

Někteří psychiatři se domnívají, že duševních poruch přibývá, protože je naše generace méně psychicky odolná, rozmazlenější než ty předchozí. „To je pouze v oblasti spekulací, do kterých se nechci pouštět. Na druhou stranu je fakt, že podobně jako se snižují naše fyzické dovednosti, ani konflikty a stres v práci neřešíme jako naši předkové fylogeneticky naučenou reakcí k přežití, bojem nebo útěkem,“zvažuje Mohr. Tyto neřešitelné situace se pak mohou proměnit právě v pozdější poruchy: úzkosti, nespavost.

I přesto, že jsou tyto nemoci geneticky podmíněné, o tom, zda se tato dispozice projeví, často rozhodujete v největší míře vy sami. „Důležité je uchovat si rovnováhu mezi prací a osobním životem, najít si čas na rodinu, přátele, své koníčky i sám na sebe a samozřejmě nezapomínat na fyzickou aktivitu,“radí psychiatr.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.