„K Unii už Balkán tolik nevzhlíží, roste nacionalismus“

MF DNES - - ZE SVĚTA -

Tomáš Lébr redaktor MF DNES Jak to podle vás nyní vypadá se vstupem balkánských zemí do Evropské unie?

Podstatně hůř než ještě před několika lety. Tehdy mnohým připadalo, že to bude záležitost několika let. Od té doby se ale hodně změnilo. Celosvětová ekonomická krize, úpadek Řecka, migrační krize a naposledy brexit... To vše rozšiřování Unie oddálilo. Balkánské země, které ještě v EU nejsou, svým způsobem spadly na zem – uvědomily si, že příchod spasitele, za něhož je často členství v Unii pokládáno, se odkládá na neurčito. A druhá věc je, že lidé k EU už tolik nevzhlížejí. V posledních letech vše směřuje k nové vlně nacionalismu. Nějakou dobu platilo: Přiblížíš nás Evropské unii a budeme tě volit. Teď často platí: Uděláš něco, co po tobě chce Unie, a v příštích volbách už u moci nebudeš.

Co byste Evropské unii vytkla v přístupu k Balkánu?

Podle mě se úřady v Bruselu často chovají k balkánským zemím příliš pragmaticky, bez energie při vyjednávání a bez ohledu na delší perspektivy. Například ve vztahu k Srbsku jsou očividné dvě priority ve vztazích – tlak na to, aby byla konečně uzavřena „kosovská kapitola“ a aby zmizely jakékoli námluvy s Ruskem. Tenhle postoj však kalí i fakt, že v pohledu na tyhle otázky se rozcházejí i jednotlivé země EU. To není moc přesvědčivá strategie.

Soudíte, že by měla Evropská unie „změkčovat“podmínky?

Tak to nemyslím, ale měla by si víc dávat pozor na svoji věrohodnost. Do pragmatičnosti EU a Západu řadím i to, že možná více než je třeba, podporují či respektují vlády, které si to nezaslouží. Takhle to například brali občané při vládní krizi v Makedonii.

Problém je, že v časech eurooptimismu si řada balkánských politiků udělala ze směřování do evropských struktur výtah k moci. Všimněte si například Černé Hory, která byla nedávno přijata do Severoatlantické aliance. Vedle toho, že země je velkou křižovatkou západního a ruského vlivu, je na pováženou, že jsou u moci od 90. let prakticky ti samí politici. O nynějším premiérovi mi nyní jedna třicetiletá kolegyně říkala: Proboha, vždyť on už byl premiérem, když mi bylo sedm! To nezní jako skvělá demokracie, přitom je hodně důkazů o tom, jak je země prolezlá korupcí. Při nynějších parlamentních volbách to měli prozápadní voliči často hodně složité – podpoří prozápadní vládu, když už ji nemůžou ani cítit?

Jak podle vás s Balkánem „zamávala“uprchlická krize?

Na jednu stranu samozřejmě situaci ztížila, hlavně v Řecku a Makedonii. Na druhou stranu to umožnilo balkánským politikům občas učinit gesta, která vylepšila jejich vnímání v Evropě. Takovou byla například výzva srbského premiéra Alexandra Vučiče k co nejhumánnějšímu zacházení s běženci. V zemi, kde převládá pravoslaví a vůči muslimům panuje velká nedůvěra, to byla velmi cenná výzva. Nesmíme však zapomenout na jedno: v pozadí těchto výzev k humánnosti je druhá, někdy nevyslovená věta. A tou je, že tito lidé u nás stejně nezůstanou, míří dál na Západ.

V současnosti jsou agentura BIRN a její „výkladní skříň“, internetový server Balkan Insight, považovány za hlavní zdroj vyvážených informací o regionu. Když jste v roce 2005 agenturu zakládala, předpokládala jste takový úspěch?

(lan) Absolutně jsem nečekala, jak se to rozroste. Na začátku nás bylo pět novinářů, kteří chtěli skoncovat s jednostrannými informacemi a vytvořit protiváhu převážně ostře nacionalistickým médiím v balkánských zemích. Neměli jsme žádné zkušenosti s řízením, uměli jsme jen psát. Dnes už pro nás pracuje přes 200 novinářů. A já jím přestala být, protože vedení takové agentury už mi to neumožňuje.

Vstup do Unie už není tahákem pro politiky ani občany, soudí Gordana Igričová. Zakladatelka agentury Balkánská investigativní zpravodajská síť (BIRN) byla mezi třemi hlavními nominovanými na letošní Cenu Václava Havla za lidská práva.

Podstatnou část vašich příjmů tvoří peníze ze Západu – od vlád a nevládních organizací. Není to překážka, když oslovujete lidi na Balkáně?

U lidí snad ani ne – myslím, že oceňují, že naše zjištění jsou pečlivě prověřená. Horší je to samozřejmě u politiků, když jim na něco přijdeme. Například když jsme na začátku letošního roku přinesli informace o korupci v nejvyšších patrech srbské politiky, byli jsme označeni za „špionskou organizaci“a „zahraniční žoldnéře“.

Foto: MAFA – Michal Růžička

Gordana Igričová byla mezi nominovanými na Cenu Václava Havla.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.