Miroslav Korecký

MF DNES - - NÁZORY -

komentátor MF DNES

Strana lidová u nás nikdy nebude tím, kdo vyhrává volby stylem „první na pásce“. Nestrhává davy svou ideovou nevyhraněností, křesťanským zakořeněním i tím, že negeneruje ten typ politiků, jimž voliči rádi svěřují otěže řízení země. Není stranou střetu, ale konsenzu, nechodí do velkých bitev, zato šikovně manévruje, umí uzavírat výhodná spojenectví. A má ukázněné voliče, kteří přijdou v sobotu do volební místnosti stejně spolehlivě jako v neděli do kostela – což je záruka úspěchu ve volbách, na něž zbytek národa kašle.

To není žádné relativizování víkendového úspěchu KDU-ČSL, jen střízlivé čtení výsledků senátních voleb a jejich dopadu na českou politiku rok před stěžejními volbami do Sněmovny. Sobotní vítězství v celé třetině volebních obvodů i druhý nejsilnější senátní klub ještě rozhodně nesignalizují, že by se tu zrodil třetí politický hráč v bitvě o vrcholnou moc v zemi. Úspěch lidovců znamená jen to, že jsou definitivně zpět z politického hrobu, že v méně významných volbách a při nízké účasti mohou občas zatopit i těm nejsilnějším. A je to snad i nadějná zpráva o tom, že voliči ještě úplně nezatratili „staré dobré“tradiční partaje.

Pokud však nějaká zásadní aféra nebo nepředvídatelné vnější vlivy nezpůsobí v Česku politické zemětřesení, o budoucí vládnutí si to v říjnu 2017 rozdají ČSSD a hnutí ANO. A krajská i senátní generálka pro obě uskupení nedopadla tak, jak si asi představovala.

Bohuslav Sobotka by ve volebním dvojboji posledních dvou víkendů jistě mohl najít i pozitivní zprávy. V Senátu si jeho kabinet podrží většinu, zřejmě i ústavní většinu, takže se vládní legislativní stroj nezadrhne. A ostatně i v těch krajích ČSSD zručným manévrováním obsadí pět hejtmanských křesel, čímž asi předhoní i vítězné ANO. Jinak však jen 15% výsledek v krajských volbách a zisk dvou senátorských křesel z dvanácti obhajovaných představuje poslední varování od levicových voličů. Vzhledem k blížícímu se sjezdu ČSSD je to bohužel varování trochu zamlžené: prohrála totiž Sobotkova ČSSD, ale současně i Sobotkovi hlavní oponenti ve straně jako Hašek nebo Škromach.

Andreje Babiše asi tolik nepálí pouhá tři senátorská křesla pro ANO, i když mělo ve druhém kole čtrnáct kandidátů. Horší je to, že se přetrhla jeho vítězná šňůra, která začala na podzim roku 2013. To rok před stěžejním střetem nepůsobí psychologicky dobře: vyprávět by o tom mohl Mirek Topolánek, který po osmerých vítězných volbách všeho druhu první prohrál – a už se z kolen nezvedl. Ostatně velkým poučením pro budoucí skládání vlády je i povolební vývoj v krajích, tedy že být první na pásce ještě vůbec nemusí být zárukou vládnutí, když máte malý koaliční potenciál. I kdyby to bylo jen proto, že vám konkurenti úspěšně nasadili masku netvora.

Za rok bude u voleb všechno jinak. Bude to čelní střet gigantů, v jiném volebním systému, s výrazně vyšší volební účastí, s jinými tématy, po nesrovnatelně silnější reklamní masáži. Ale vyhraje ten, kdo si lépe přečte zašifrovaný vzkaz z předchozích dvou víkendů. Má na to přesně rok. Na Hrad, nebo zpátky do odborů? Dvacet let strávil dosavadní místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ve vysoké politice – a ze dne na den je z něj řadový člen ČSSD a radní obce Rohatec na Hodonínsku. Nezabral zjevně ani zákon o toleranci k opilým cyklistům, ani jeho proslulé Hovory od bazénku.

Skicář

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.