Fakta Jak funguje nová metoda zvaná tekutá biopsie
● Jedinou
najde mezi miliardami ostatních zdravých. ● Barvivo
rakovinnou buňku označí. ● Vyšetření dokáže izolovat z krve cirkulující (ctDNA). ● Použít se dá nejčastěji v případě rakoviny plic, prsu, střev a konečníku. Například na plicní klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni tekutou biopsii vyzkoušeli zhruba na dvaceti pacientech.
Nadějné výsledky hlásí firmy, které se snaží metodu tekuté biopsie dále vyvíjet. Výzkumný ústav Genomac spolupracuje vedle uvedené plicní kliniky v Plzni také s pražskou ústřední vojenskou nemocnicí a fakultními nemocnicemi v Praze Motole nebo Hradci Králové.
Nová metoda odhalí víc
Před třemi týdny Genomac zveřejnil výsledky své studie účastníkům odborné konference na Floridě.
„Sledovali jsme téměř stovku pacientů s pokročilou rakovinou konečníku a tlustého střeva, kterým lékaři při operaci odstranili metastázy v játrech. Po dobu několika let jsme porovnávali pravidelně hladiny rakovinné DNA v krvi před a po operacích. Ukázalo se, že hladiny rakovinné DNA v krvi odpovídají tomu, jak byla operace radikální. Pokud lékaři odstranili nádor celý, byly hladiny rakovinné
Metoda tekuté biopsie se ukazuje jako nejúspěšnější v případě rakoviny plic. Přednosta plicního oddělení FN Plzeň Miloš Pešek uvádí konkrétní příklady, kdy nová metoda pacientům pomohla.
Výsledky čerstvých studií tekuté biopsie vypadají nadějně. Je dnes využití této metody blíž, než bylo před několika lety?
Ano, určitě. Výsledky projektů například v naší nemocnici potvrzují naděje, které jsme zatím do této metody dávali. Naše první zkušenosti s touto metodou jsme publikovali už před čtyřmi lety. Ale až teprve dnes se nám podařilo dosáhnout prvních úspěchů.
Například?
V některých případech se podařilo díky této metodě získat přesný obrázek o typu onemocnění, nasadit vhodnou léčbu a prodloužit pacientovi život. Postupovali jsme tak například u pacienta s rakovinou plic ve čtvrtém stadiu, jehož stav se po chemoterapii zhoršil. Díky tekuté biopsii jsme zjistili přesné informace o typu nádoru a nasadili cílenou léčbu preparátem třetí generace. Pacientovi se dnes daří mnohem lépe.
Za jak dlouho se tuto metodu podaří podle vás rozšířit?
Odhaduji, že to potrvá přibližně rok. A za několik let se jistě stane běžným vyšetřením. (ib) DNA nulové, zatímco když odebrali pouze část nádoru, hladina byla výrazně vyšší. Testy z krve také dokázaly včas odhalit návrat onemocnění,“říká Lucie Benešová z výzkumného ústavu. V zahraničí se vývojem nové metody zabývá také například americká firma Biocept a konsorcium firem Merck a Sysmex.
Zatím není stoprocentně úspěšná
Letos se navíc výzkumníkům podařilo dokončit několik slibných studií. Na mezinárodním onkologickém kongresu ASCO se lékaři z kalifornské univerzity pochlubili výsledky rozsáhlé studie na 15 tisících onkologických pacientech. Porovnávali spolehlivost testů z krve a tkáně. Ukázalo se, že tekutá biopsie „našla“DNA rakovinných buněk v případech, které pak potvrdily i odběry z tkáně. Některé další ale nezachytila.
Studie také zdokumentovala, že u téměř dvou třetin pacientů s rakovinou plic se nepodařilo odebrat dostatečné množství tkáně potřebné ke klasické biopsii a lékaři tak nemohli udělat spolehlivou diagnózu. A v těchto případech se ukázala jako vhodná právě tekutá biopsie.
Naději do této metody vkládá i přední český onkolog Luboš Petruželka. Před několika dny se vrátil z evropského onkologického kongresu ESMO v Kodani, kde byla tekutá biopsie velké téma. „Tato metoda může nahradit opakované odběry tkáně při návratu nádorového onemocnění a zbytky choroby po chirurgické léčbě.“
Poněkud skeptičtí jsou zatím k tekuté biopsii někteří patologové. Novou metodu vítají, ale nevěří, že by v dohledné době mohla zcela nahradit klasický odběr tkáně. Tvrdí totiž, že není tak spolehlivá. „Tekutá biopsie se v současné době může uplatnit u některých nemocných s rakovinou plic. Bohužel však vyšetření z krve nezachytí až třetinu případů. Pokud by tak všichni nemocní byli vyšetřeni pouze tekutou biopsií bez odebrání vzorku tkáně, nemusela by se jim dostat potřebná cílená léčba,“upozorňuje patolog Aleš Ryška.