Evropská unie hledá „Zemanovy ostrovy“
Unijní politici stále hlasitěji mluví o nutnosti zřídit tábory pro migranty mimo území EU. Největší naději vkládají do Libye.
Unijní lodě pobřežní stráže, které patrolují u libyjských vod, připomínají spíše lodní taxíky než plavidla, která mají zamezit vplutí nelegálních migrantů do mezinárodních a italských vod. Pašeráci dávají lidem na gumových člunech mobily s instrukcí, že pokud ráno neuvidí lodě EU, mají si je zavolat přes centrálu.
Ve chvíli, kdy se migranti dostanou na evropskou pevninu, mají vyhráno. Vědí, že šance, že by byli i přes odmítnutí azylu vráceni zpět, je velice malá. I v tak dobře organizované zemi, jako je Německo, totiž dnes žije přes půl milionu odmítnutých žadatelů o azyl, z toho tři čtvrtiny jsou v Německu už déle než šest let.
Proto stále více unijních politiků začíná nahlas hovořit o tom, že bez možnosti vracet na moři zachycené migranty zpět mimo Evropskou unii se situace nezmění. Námořní právo, jedna z vůbec nejdéle platících mezinárodních právních norem, totiž nic jiného než zachránit „trosečníky“a dopravit je na pevninu neumožňuje.
Po prezidentovi Miloši Zemanovi, maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi či šéfovi britské diplomacie Borisi Johnsonovi podpořil v minulých dnech myšlenku na vytvoření „ubytovacích zařízení“pro migranty v Libyi i německý ministr zahraničí Thomas de Maiziere.
Libye však myšlenku na vytvoření uprchlických táborů na svém území, kam by bylo možné na moři zachycené migranty vracet, už před více než týdnem oficiálně odmítla. „Má to velmi daleko k realitě,“uvedl k návrhu vzneseném Maďarskem a Rakouskem libyjský ministr zahraničí Taher Siala, podle něhož je jeho země stále uprostřed občanské války.
K závěru, že Unie by měla vytvořit uprchlická zařízení mimo evropskou pevninu, kde by se prověřovala oprávněnost podání žádosti o azyl, přišel ve své zprávě o migraci i vlivný český think-tank Evropské hodnoty. „Migrační krizi nelze řešit primárně na evropském území. Musíme vytvářet zařízení mimo EU, do nichž vrátíme lidi, kteří nebudou mít právo na azyl,“uvádí jeho ředitel Radko Hokovský. Na námitku, že Libye ani žádná jiná dosud Unií oslovená země s tímto řešením nesouhlasí, odpovídá Hokovský jednoznačně. „Ano, všechny africké státy to odmítly. Unie to však musí být schopna prosadit, v případě
● Další variantou by mohlo být vybudování umělého ostrova, obdobného tomu, který vytvořilo před lety Japonsko u Ósaky a umístilo na něj tamní moderní letiště. Z technického hlediska by šlo sice o drahý projekt, ale diplomaticky by byl asi nejprůchodnější. nutnosti i ozbrojenou silou. Jinak hrozí, že se bude opakovat migrační krize z minulého roku, což Unie nesmí dovolit,“dodává ředitel tohoto liberálního think-tanku.
Institut, který jinak českého prezidenta Miloše Zemana opakovaně ostře kritizuje, se v tomto s hlavou státu překvapivě shoduje. „Od Zemana nebo maďarského premiéra Viktora Orbána šlo však spíše o výkřiky bez toho, že by domýšleli důsledky svých slov,“vymezuje se vůči prezidentovi Hokovský.
I když posun k tomuto způsobu řešení je v mnoha zemích citelný, stále jde s výjimkou Rakouska a Maďarska o postoje jednotlivých politiků, a nikoli států, o jednotném stanovisku Unie nemluvě. Unijní diplomacie zatím pracuje jen na dohodě s africkými státy, jako je Senegal či Etiopie, aby výměnou za ekonomickou pomoc přijímali zpět z EU své občany, kterým bude odmítnuta žádost o azyl.
Nauru v Řecku?
Evropské Nauru, tedy obdoba tichomořského ostrova, kde Austrálie soustřeďuje nelegální migranty, může ale mimoděk vzniknout na některém z řeckých ostrovů u Turecka. „Pokud Evropa nezareaguje na vývoj migrační krize, ostrovy v Egejském moři se mohou stát evropským Nauru,“varoval pro server Politico politolog Gerald Knause, jeden z iniciátorů dohody EU s Tureckem.