10 LET

MF DNES - - DNES | ROZHOVOR -

NADŠENÝ CESTOVATEL

Kolik zemí jste do třiceti procestoval? Docela dost. Japonsko, Vietnam, Izrael, Jordánsko, Rusko a další. Studoval jsem v Americe, žil jsem v Berlíně. V Evropě jsem byl i na místech, kam lidé moc nejezdí, třeba v Lucembursku nebo na Islandu.

Je pravda, že v Itálii jste byl víc než dvacetkrát? Spíš víc než třicetkrát. Ale nemyslím si, že jsem nějaký velký cestovatel. Spíš tolik nevnímám to cizáctví a hranice. Když jsem chtěl kvalitní studium scenáristiky, prostě jsem odjel do New Yorku. Pak byla pracovní příležitost v Berlíně, šel jsem tam. Exotické země jsem navštívil díky filmovým festivalům. Není moc věcí, které by mě od cesty někam odradily.

Kolika jazyky mluvíte? Anglicky, německy, italsky.

Jezdíte stále na jazykové kurzy do zahraničí? Ano, pořád. Vždycky si naplánuju měsíc volna, v agentuře si vyberu, jaký typ místa si představuju. Někdy klidné, když potřebuju psát. Když chci, aby za mnou přijela slečna, vyberu nějaké hezké místo u moře. Horší je, že průměrný věk studentů se na kurzech nezvedá, takže už tam začínám působit trošku jako dozor. Ale mně to nevadí. Mě jazyky baví. Děda uměl plynule sedm jazyků. Když si vzpomenu, jak mluvil, jaké měl zájmy, dochází mi, že jsme si v lecčem podobní. Ale vůbec si nemyslím, že on nebo já máme nějaké nadání. Prostě chci stejně jako on ty jazyky umět.

Čím byl dědeček? Učitel, ředitel škol. Byl u založení tří středních škol po revoluci. Dokonce i u vzniku biskupského gymnázia v Českých Budějovicích, kde jsem studoval. Prozíravě mi to řekl až po maturitě, i když jsem něco tušil.

Co říkal na to, že jste se stal hercem? Vyrůstal na faře, tak v něčem byl malinko konzervativní. A v něčem naopak vůbec ne. Myslím, že zpočátku se trochu zděsil. Pak byl i na nějaké premiéře a viděl, že je to práce, která mě baví. Ale mým největším fanouškem je děda Jirka z mamčiny strany, po němž se taky jmenuju. Ten ví o mojí práci kolikrát víc než já sám. Má dost nakoukáno, přečteno, dost toho ví. Kde na ty své jazykové pobyty a cestování berete čas? Většina herců naříká, jak jsou vytížení a nestíhají, aby se uživili. Měl jsem a mám štěstí, že jsem pánem svého času. Nejsem vázaný v žádném divadle. Filmové projekty mě obvykle uzavřou na měsíc nebo dva, kdy nevím o světě, ale pak si udělám třeba měsíc volno. Nemám rodinu, živí mě i spousta jiných věcí než herectví, tak si to můžu dovolit. Ale je pravda, že už jezdím na kratší pobyty než dřív.

Stále podnikáte ve výrobě elektrických koloběžek? Tam jsem svůj podíl prodal. Nejvíc mě teď asi živí moderování.

Čeho? Dělám všechno, od maturitních plesů přes firemní večírky až po mezinárodní konference velkých firem.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.