OBČAS PŘIJDE POCIT BEZNADĚJE

MF DNES - - DNES | ROZHOVOR -

Co jste věděla o roztroušené skleróze, když jste se dozvěděla, že právě tuto nemoc máte? Nic moc. Lékaři řekli, že mi bude zle, že se budu motat, možná špatně chodit. Pak jsem si zagooglovala. A přišla ta hrůza. Pocit bezmoci z toho, že nevím, co časem bude.

Co taková zpráva znamená pro pianistku? Vždyť nemoc provázejí mimo jiné potíže s hybností rukou, ne? Zpočátku jsem to s rukama vůbec nespojovala. I to mi došlo až později. Řekla jsem si, no tak se budu živit jinak než rukama. A hned nato: Ale jak? Od té doby jsem ušla kus cesty. Třeba až to bude krizové, začnu se věnovat jen zpívání. Jak se žije s neustálým pocitem: až, jednou, třeba...? Nemůžu říct, že bych s tím pocitem žila pořád. Jsem ale nohama na zemi, takže si myslím, že celý život hrát moct nebudu. Uvidíme. Zatím je hraní na piano prospěšné. Je to procvičování jemné motoriky, což je u této nemoci potřebné. Teď je pro mě nejdůležitější, že můžu pracovat. Představa, že to jednou třeba nepůjde, je totiž na té nemoci to nejhorší.

O roztroušené skleróze se říká, že jde o nemoc s nejasným začátkem a nepředvídatelným průběhem. A taky se jí říká nemoc mladých lidí. Když se řekne skleróza, lidé si představí problémy spojené se stářím, se zapomínáním. Ale tak to není. Je to nemoc mladých produktivních lidí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.