Biozemědělci z ČR předávají své know-how na východ

MF DNES - - ČEŠI VE SVĚTĚ - — Monika Ticháčková

styky a jako podnikatel tam často jezdí. Jednou společně přemýšleli, jak spojení mezi Batayporou a starou vlastí upevnit, a napadlo je využít českou turistickou specialitu.

KČT s nápadem souhlasil, jen bylo třeba sehnat finance. Přes sbírku na internetu to nevyšlo, ale akci pak podpořilo ministerstvo zahraničí z fondů pro záležitosti krajanů.

„Při dvou pobytech jsme vyznačili tři trasy, které mají celkem 61 kilometrů. Dvě jsou okružní, třetí vede na farmu, kde návštěvník může přespat a půjčit si třeba k projížďce koně,“říká Veselý. „Na příští rok je v plánu udělat ještě žlutou trasu. Kudy by měla vést, musí vymyslet Evandro. Nejspíš to bude cyklostezka z Bataypory do blízkého města Nova Andradina,“dodává.

Kaplička s Pražským Jezulátkem

Ohniskem stezek je postupně a podle vzoru Veselí nad Moravou budovaná kaplička, která po dokončení bude pod neprůstřelným sklem předvádět kopii Pražského Jezulátka. To do Brazílie před třemi lety přivezl kardinál Dominik Duka.

Hned vedle leží Muzeum Jindřicha Trachty, kde se Evandro se svým strýcem snaží roztřídit ohromnou spoustu předmětů, map, fotografií a písemností zachycujících kolonizaci brazilského státu Mato Grosso do Sul před necelými 70 lety z první ruky. Mimochodem překlad tohoto jména do češtiny už je velmi neaktuální. Zní Jižní hustý prales. Jenže po džungli zbyly jen občasné kapsy vegetace.

V okolí Bataypory, která není žádnou zaostalou výspou civilizace, si kvůli rovným pastvinám pro skot připadáte jak někde v Texasu. Jen četná termitiště tento dojem kazí.

Pro agroturistiku je okolí Bataypory jako dělané. Jenže je to sem odevšad daleko. Zatím sem občas zamíří při velkém brazilském okruhu cestovka Tam Tam, české značení cest by mělo svést k návštěvě i více individuálních

Na biofarmě ve Velkých Hoštěrádkách na jihu Moravy představují místní farmáři ukázková políčka se svou úrodou. Načerpat zkušenosti sem přijeli zástupci zemědělských rozvojových projektů z východoevropských zemí. Ze skupiny se ozývá angličtina, ruština, rumunština i srbština. Návštěvníci hledají správné názvy ve svém jazyce pro chrpu polní, dýni muškátovou či měsíček lékařský a pomáhají si při tom latinou.

Zájem o biopotraviny stoupá. Od roku 2010, kdy v Česku bylo registrováno 3 503 ekologických zemědělců, jejich počet stoupl na 4 316. Musí splňovat přísné normy.

Kvalitní plodiny z Moldavska

Plocha polí obhospodařovaných ekologickým způsobem představuje více než 11 procent celkové výměry zemědělské půdy v ČR. Aby české firmy pokryly poptávku po svých produktech, navazují spolupráci se zahraničními farmáři. Rozvojové země v tomto směru mají hodně co nabídnout. „V EU se zvyšuje poptávka po biopotravinách, ale plocha na jejich pěstování nepřibývá. V rámci rozšíření produkce jsme se proto rozhodli navázat spolupráci s Moldavskem,“říká zakladatel firmy Pro-Bio Martin Hutař.

„Dají se tam pěstovat plodiny, o které je u nás zájem. Moldavští farmáři dodávají velmi kvalitní konkurenceschopné produkty,“popisuje Hutař spolupráci. „Děláme v tomto oboru již dvacet let. Když jsme začínali, učili jsme se od kolegů ze Západu, především Švýcarů a Němců. Nyní cítíme povinnost to vrátit a pomoci na oplátku lidem v zemích, kde jsou nyní na začátku, tak jako my tehdy,“dodává.

Od roku 2011 podporuje moldavské zemědělce také Člověk v tísni. Za pomoci modelových farem a ukázkových políček je učí principům ekologického zemědělství, aby dokázali nabízet zdravější produkci a přispívat tak k ochraně a regeneraci půdy a vody. Ve spolupráci s experty navíc místním farmářům vysvětluje základy marketingu a podnikání, aby za pomoci certifikace získali za své produkty lepší ceny a uspěli na trhu.

Biofarmu na jihu Moravy navštívili zástupci misí Člověka v tísni nejen z Moldavska, ale také z Kosova, Ukrajiny a Gruzie. „Hlavním problémem, který zásadně omezuje rozvoj zemědělského sektoru v Gruzii, je malé vlastnictví půdy. Přibližně 760 tisíc rodin se u nás přímo věnuje zemědělství, většina z nich ale vlastní jeden hektar zemědělské půdy nebo méně,“popisuje Buba Jafarli, který řídí jeden z největších rozvojových projektů Člověka v tísni v Gruzii.

„Tak malé pole může nakrmit vás a vaši rodinu, a když máte hodně štěstí, tak si i něco málo vyděláte. Ale veškeré peníze navíc okamžitě utratíte za základní potřeby, jako je elektřina, dřevo na topení a na vaření nebo oprava domu. Pak už nezbývá nic na další investice do hospodaření,“dodává.

Člověk v tísni proto v Gruzii poskytuje zemědělcům podporu nutnou k založení a rozvoji vlastní živnosti: granty na nákup nutného vybavení nebo konzultace a semináře zaměřené na podnikatelské záměry. cestovatelů. Možná nezůstane jen u Bataypory.

„Naše stezky zaujaly i představitelku úřadu, který má v Mato Grosso do Sul na starosti rozvoj turismu. Ráda by náš systém rozšířila na celý stát. Je možné, že příští rok bude značení žluté stezky spojeno s workshopem, kde bychom místní naučili, jak to dělat,“říká Veselý s vědomím, že od proklamace k činu je v Brazílii ještě dále než v našich zeměpisných šířkách. Nicméně představa, že si v budoucnu bude možné po zelené od KČT projít Pantanal, který je jedním z nejlepších míst na pozorování divoké fauny v Jižní Americe, zní o něco méně neuvěřitelně než dosud.

V EU se zvyšuje poptávka po biopotravinách, ale plocha na jejich pěstování nepřibývá.

3x foto: archiv Klubu českých turistů Barva a štětec Trasy zatím v Brazílii značí Češi, ale možná už příští rok to budou učit místní obyvatele, kteří značky rozšíří po celé zemi.

Foto: M. Ticháčková

Návštěva Moravská biofarma představuje své hospodářství Východoevropanům.

V Brazílii jako v Česku Okolí města Bataypora v brazilském vnitrozemí nabízí jednu českou specialitu - barevné turistické značení. Klub českých turistů tu zatím vyznačil tři trasy, další je naplánovaná na příští rok.

Po modré Rozcestník ve městě, které založil Jan Antonín Baťa.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.