Imigrantů se už nebojí

Do vsi se nedostanou a ještě za ně dostávají peníze

MF DNES - - Z DOMOVA - Reportáž Artur Janoušek reportér MF DNES Václav Janouš reportér MF DNES

Když do areálu bývalé věznice v Drahonicích na Lounsku začaly loni v říjnu úřady stěhovat nelegální imigranty, měli místní lidé strach. Báli se, že se budou potulovat po vesnici, vyvolávat šarvátky, krást. Sepsali i petici.

Od té doby se jejich obavy rozplynuly, a kdyby se migranti neměli na konci roku stěhovat jinam, Drahoničtí by si na ně ani nevzpomněli. Stejně jako si nevzpomněli při nedávných volbách, kdy u nich žádné hnutí vystupující proti uprchlíkům a islámu nezískalo ani hlas.

„Ani nevíme, že tady uprchlíci jsou,“říká Pavel Hron, jenž žije v domku nalepeném na vězeňskou zeď, dnes uprchlický tábor v Drahonicích na Lounsku.

Před rokem přitom mluvil jinak. „Zažili jsme tu věznici od padesátých let. To nám nevadilo. Ale když jsme se dozvěděli, že mají přijít uprchlíci, o kterých nic nevíme, tak jsme dostali strach. Každý by byl proti,“vysvětloval tehdy.

Dva měsíce předtím, než přijel první imigrant, místní podepisovali petici proti zřízení tábora. Podepsali i Pavel Hron s manželkou Věrou.

Do vsi nepřijdou, jsou za dráty

Teď přiznává, že obavy byly přehnané. Za celou dobu ve vsi neviděl ani jednoho uprchlíka. Jsou zavření ve věznici obehnané plotem s ostnatým drátem, ven nesmějí, a když je odsud propouštějí – s dokumenty o vyhoštění ze země – odveze je eskorta na nádraží.

Ještě před volbami se přitom zdálo, že hnutí, která postavila svou předvolební kampaň na slibech, že nepustí migranty do Česka, by mohla získat voliče právě tady, v obcích, kde jsou uprchlické tábory. Omyl. Spolek Ne ilegálním imigrantům, Ne ilegální imigraci, Národní demokracie, Úsvit s Blokem proti islamizaci ani Dělnická strana sociální spravedlnosti znatelněji neuspěly. Ze všech 83 drahonických voličů jim nedal hlas ani jeden.

„Na politiku těchhle spolků tu nikdo neskáče,“míní Jiří Chaloupecký, starosta Lubence, pod který Drahonice spadají.

„Já jsem volil komunisty, manželka také. Komunisté žádný skandál neměli a po těch, kteří vládli Ústeckému kraji před nimi, byli asi nejlepší,“dodává Hron.

Podobně dopadly antiuprchlické strany i ve Vyšních Lhotách v Moravskoslezském kraji, kde je v rozlehlém táboře nyní sedm cizinců, a v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku, kde na vyhoštění čeká 24 uprchlíků.

Například ve Vyšních Lhotách byla mezi nimi „nejúspěšnější“kandidátka Dělnické strany sociální spravedlnosti s názvem Imigranty a islám tady nechceme. Volili ji tady, na úpatí Moravskoslezských Beskyd, čtyři lidé z celkem 228, kteří k volbám přišli.

„Letos je naprostý klid, uprchlíků v zařízení málo a není důvod protestovat. Nicméně názor lidí v obci, a to, že uprchlíci nemají v rámci Evropy co dělat, se nezměnil,“ říká starostka Vyšních Lhot Dana Nováková.

Starostové se shodují, že strach lidí z fungování uprchlického tábora pramenil zejména z nedostatku informací. Neuměli si provoz tábora představit. „Obávali se, že migranti budou chodit po vsi a že tu bude kdovíco. Zakrátko zjistili, že je tu klid, že to ministerstvo vnitra zvládá perfektně,“doplňuje starosta Chaloupecký.

O rozruch se však uprchlíci přece jen postarali. Například v drahonickém areálu nebo v Bělé pod Bezdězem dávali všemožně najevo, že chtějí pryč. V zařízení na Lounsku dokonce drželi hladovku. „Víte, jaká to byla hladovka? Bylo tu tehdy 90 lidí, rozdělili se do tří skupin a jedna nejedla první den, druhá další den. A takhle se střídali,“tvrdí starosta Chaloupecký. Štafetová hladovka migranty nakonec přestala bavit. Prý to byl jen povyk pro média a snaha, aby veřejnost přesvědčili, že jsou v táborech utiskovaní.

Denně deset korun za uprchlíka

Obce si dnes už umějí spočítat i to, že co uprchlík, to peníze do obecní kasy. Za každý den, který imigrant stráví v táboře, dostávají vesnice deset korun od ministerstva vnitra. Co uprchlík, to desetikoruna. Pro Drahonice to kupříkladu dělá okolo pěti set korun denně. Do tábora se vejde 240 uprchlíků, pokud by byl plný, ministerstvo by do obecního rozpočtu posílalo téměř dva a půl tisíce denně.

Na konci roku se drahonické vězení vyprázdní a veškeré vybavení se přestěhuje do lokality Balková v lesích u Blatna na okraji Plzeňského kraje. Oplocený areál s několika budovami dříve sloužil jako škola v přírodě a později jako policejní školicí středisko. Několik let zde byl i uprchlický tábor. Před lety osiřel, ale nyní se v něm čile pracuje a budovy rekonstruují firmy.

Místo je ukryté před lidmi i mobilním signálem, na což už po cestě k areálu upozorňuje neuměle upravená červená výstražná značka s modrým panáčkem s mobilem u ucha. „Nedávno jsme při opravě veřejného osvětlení zjistili, že na vrcholu stožáru trochu signálu je,“usmívá se muž z ostrahy.

Když je potřeba volat pomoc, na vrátnici mají pevnou linku.

V uprchlických táborech už ale nyní zdaleka nepřevládají imigranti ze Sýrie či Afriky. Většinou tu jsou Ukrajinci, jimž vypršelo pracovní vízum a čekají na vyřízení povolení.

V Drahonicích vzpomínají i na uprchlíka-recidivistu, Afričana, jenž při vyhoštění z Česka vždy dostal peníze na cestu a policie ho odvezla na nádraží. Za pár týdnů ho pokaždé našli v Praze, jak na ulici zpívá turistům. Dokonce byl i v televizní talentové soutěži. Ale neuspěl.

Foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Na dohled Když se Pavel Hron s manželkou Věrou podívají přes plot, vidí uprchlický tábor jako na dlani. Teď už jim nevadí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.