Bollywood, nové bitevní pole mezi Indií a Pákistánem

MF DNES - - ZE SVĚTA - František Strnad redaktor MF DNES

Jeden pás, jedna cesta, mnoho příležitostí a potenciálně i mnoho komplikací. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat strategický plán čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a tamní komunistické strany na propojení Číny s Euroasií, které má Pekingu zároveň umožnit hrát větší roli v regionu i na globálním poli.

„Je přirozené, že se Čína snaží o odpovídající zvýšení svého vlivu v prvé řadě zejména v rámci regionu, kde může získat nové odbytiště pro své výrobky, nové zdroje surovin či partnery pro svou regionální politiku,“uvádí k projektu Jan Bejkovský z Centra asijských studií FMV VŠE. Čínskému záměru ale v současnosti kriticky chybí potřebná infrastruktura. Čína se za posledních 30 let vyvinula z chudé, izolované a zemědělsky orientované země v globální výrobní sílu, která se díky masivním exportům stala druhou největší ekonomikou světa.

OBOR, nebo OBR?

Páteří ambiciózního projektu Jeden pás, jedna cesta (oficiálně One Belt, One Road, neboli OBOR) je vytvoření hlavního námořního uzlu s novými přístavy a pozemního uzlu, který počítá s výstavbou silnic i železnic.

„Málokdo v ČR ví, že podle oficiálních dokumentů o OBOR je jedním z klíčových projektů lepší železniční propojení mezi Čínou a Evropou, konkrétně se hovoří o trati z čínského Wu-chanu do Mělníka a Pardubic,“doplňuje Bejkovský. Navíc se spekuluje o tom, že Číňané mají zájem o koupi vlakového závodu Škoda Transportation.

I to stojí v pozadí plánu, který se dal v roce 2013 na pochod. Kromě plánované pozemní infrastruktury je součástí čínské strategie i energetická síť ropovodů, plynovodů a elektráren. Do budoucna se dá očekávat, že v obrysech obchodních cest vyrostou i čínské banky, které do oběhu ve větší míře dostanou jüan, který se minulou sobotu oficiálně stal jednou ze světových rezervních měn.

Projekt Jeden pás, jedna cesta má svůj předobraz v hedvábné stezce, která kdysi propojovala Čínu s římskou říší. K tomuto pásu potom Číňané připojili i země jižní a jihovýchodní Asie.

Onou pomyslnou cestou v rámci projektu OBOR je námořní spojení zemí, které omývá Jihočínské moře a oblast Indického a jižního Pacifického oceánu. Nová hedvábná stezka se tak přímo dotýká 65 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí tvořících 40 procent globální ekonomiky.

Čínský Marshallův plán

Mnozí analytici a ekonomové obří rozsah projektu přirovnávají k poválečnému Marshallovu plánu, v rámci kterého Spojené státy masivními investicemi do obchodu, průmyslu a infrastruktury postavily na nohy zpustošenou Evropu. Ačkoli tato paralela v mnoha (zejména historických) směrech pokulhává, čínský projekt ten americký mnohonásobně převyšuje. Podle někdejšího ekonoma Mezinárodního měnového fondu Stephena L. Jena je v absolutních číslech dvanáctkrát větší než Marshallův plán. Investice do obchodní superdálnice budoucnosti se nyní odhadují na 1,4 bilionu dolarů (asi 44 bilionů korun).

„OBOR je víc než jen ekonomický plán,“prohlásil šéf Asijské infrastrukturní a investiční banky (AIIB) Ťin Li-čchün.

I když je Čína v současnosti v rámci globálních investic jedním z největších světových hráčů, OBOR se neobejde bez zapojení dalších zemí. Ty byly k záměru prezidenta Si Ťin-pchinga nejprve skeptické. Postupem času však nastoupily do rozjetého parníku a do AIIB. Ta má dnes 57 členů, mezi kterými je i velká část evropských zemí. Nutno dodat, že přes velkou nevoli Spojených států, které v čínské bance se sídlem v Pekingu vidí přímou konkurenci Světové banky, kde mají jasně navrch Američané. Možnosti účastnit se do budoucna významného projektu ale nakonec neodolali ani tradiční spojenci USA jako Jižní Korea a Austrálie.

Čínský prezident se dlouhodobě snaží rozmělnit obavy z toho, že OBOR má vedle obchodních zájmů zajistit Pekingu globální dominanci. V minulosti zdůraznil takzvaná „tři ne“, tedy aspekty, které jeho strategie zahrnovat nemá: ne míchání se do domácích záležitostí jiných národů, ne rozšíření takzvané „sféry vlivu“a ne snaze po hegemonii nebo dominanci.

„Bavíme se o Číně, která expanduje a vytváří zásobovací koridory, které bude ochotna chránit. Už to nebude Čína, která dává od zodpovědnosti ruce pryč. Čínské vedení bude podporovat stabilitu. Svět tohle vítá a potřebuje,“uvedl Ian Bremmer, šéf Eurasia Group.

Čína investuje miliardy do nové hedvábné stezky, strategického propojení Evropy a Asie.

Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES

Mezi dvěma jihoasijskými jadernými rivaly Indií a Pákistánem to znovu pořádně jiskří. Přes společné hranice létají granáty i výhrůžná slova.

Nyní se nevraživost rozšířila do oblasti, jež zatím zůstávala tabu: na pole zábavního průmyslu. Postihla filmové plátno, které obě země dosud sbližovalo jako máloco jiného.

Pákistán minulý týden zakázal promítání indických filmů v domácích televizích. Ještě předtím jeden z nejznámějších indických režisérů Karan Džohar dramaticky prohlásil, že do svých filmů už nebude obsazovat pákistánské herce, a hlavní vlastník sítě indických kin se nechal slyšet, že nadále odmítá promítat filmy, v nichž hrají Pákistánci.

„Museli jsme vzít v úvahu názory veřejnosti. A také se obáváme útoků proti kinům,“řekl agentuře AP Nitin Datar, prezident Sdružení vlastníků kin.

Tato opatření přicházejí uprostřed zhoršujících se vztahů po zářijovém útoku islamistů z Pákistánu proti indické vojenské základně. Premiér Naréndra Módí zareagovat tím, že povolil odvetné útoky. Napětí

Konečným cílem hedvábné stezky 21. století je z regionu jihovýchodní a střední Asie vytvořit efektivní a rozvinutý region, jako je EU.

Sporné vody a cesty

V rámci projektu se rýsují i politické neshody, které mohou nabýt až vojenského charakteru. Součástí logistických cest jsou totiž strategické body, které si nárokují jednotlivé země začleněné do OBOR.

Příkladem jsou současné neshody ohledně vod Jihočínského moře. USA je považují za mezinárodní, ale o čím dál tím větší kontrolu nad nimi usiluje právě Čína. Okolní země jako Japonsko, Jižní Korea, nejspíš ještě vzroste, neboť Indii čekají důležité volby v nejlidnatějším státě Uttarpradéši. Panují obavy, že volání po tvrdé odplatě Pákistánu ovládne volební kampaň.

Nyní se vášně přelily i do umění. Pákistánští hudebníci a tanečníci jsou již dlouhé roky oporou Bollywoodu, největší indické továrny na kinematografii. Filmy bollywoodské produkce jsou v Pákistánu nesmírně populární, stejně jako pákistánské „mýdlové opery“na druhé straně hranice. Tyhle kulturní vazby jsou však nyní nešetrně ničeny.

Zářiový útok, při němž zahynulo 19 indických vojáků, vyvolal v Indii vlnu protipákistánských nálad. Například Salman Khán, superhvězda Vietnam, Indonésie nebo Filipíny si ale část sporných vod též nárokují.

Hedvábnou stezku pro 21. století může do budoucna provázet i řada dalších problémů, například přepálené investice v jednotlivých regionech. Čínské megalomanské projekty v minulosti mnohokrát tvrdě narazily na zeď reality.

Jeden pás, jedna cesta tak čelí mnohým výzvám. Na druhé straně Čína je v současnosti jedinou zemí, která má tak dlouhodobou strategii – v souvislosti s OBOR uvažuje v horizontu 30 až 40 let. Je to vypovídající obzvlášť v porovnání se Západem, který dnes přemýšlí téměř výhradně v krátkodobém časovém horizontu. indického filmu, který se vyslovil proti zákazu pákistánských herců v Indii, to pořádně schytal v médiích.

Nacionalistická Maháráštra Navnirman Séna dokonce dala pákistánským hercům pracujícím v Indii ultimátum: do 48 hodin měli opustit Indii, jinak si prý nemohou být jisti životem.

Krajně nacionalistické skupiny hrozí útoky na kina, která by se odvážila promítat nový bollywoodský trhák, v němž ztvárnil hlavní roli pákistánský herec Fawad Chán.

„Chcete snad sedět v kině, chřupat popcorn a dívat se na pákistánský film, když naši vojáci umírají?“ptal se podle listu The New York Times sugestivně jeden z protipákistánských aktivistů z Bombaje.

Zdá se, že nevraživost už zašla příliš daleko. „Tohle přetrhávání vztahů je nešťastné. Spolupráce v kulturní oblasti s Pákistánem je přínosná i pro Indii,“tvrdí Harsh Pant, profesor mezinárodních vztahů na King College v Londýně. „Kulturní výměny a vzájemné kriketové zápasy pomáhají snižovat napětí. Málokdo však dnes v Indii na tyhle argumenty slyší,“dodal.

Také další znalci tamějších poměrů tvrdí, že pokud bude tohle předvádění svalů trvat delší dobu, může mít fatální následky.

Foto: AP

Fawad Chán Slavný pákistánský herec má problém – hraje v indickém filmu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.