Lhal bych, kdybych řekl, že to neobrečím jako želva. Každý architekt si myslí, že jsou jeho díla skvělá a měla by tu zůstat navždy.

MF DNES - - PRAHA - Jakub Heller redaktor MF DNES

Pražané mají poslední šanci prohlédnout si jednu z nejzvláštnějších budov v Praze. Automatická telefonní ústředna Dejvice, která svým stříbrným pláštěm připomíná spíše vesmírnou stanici, totiž po Novém roce ustoupí výstavbě kancelářského komplexu.

„Je to jedna ze staveb, které vždy budily kontroverzi a často se objevují v žebříčcích nejošklivějších budov metropole. Zároveň u nich však cítíme, že jsou něčím výjimečné, a máme je rádi,“říká Ondřej Horák, jeden z organizátorů cyklu prohlídek s názvem Nejošklivější architektura Prahy. Ten pořádá vzdělávací platforma Scholastika a zaměřuje se právě na budovy, o jejichž kvalitách nepanuje mezi lidmi právě shoda. To dokládá i skutečnost, že se zřejmě poslední prohlídky brutalistní telefonní ústředny zúčastnilo téměř dvě stě lidí.

Stavba, kterou dnes při pohledu z Evropské ulice zastiňuje centrála banky PPF i hotel Diplomat, vznikala mezi roky 1975 až 1982. Navrhli ji architekti ze státního projektového ústavu Spojprojekt, mimo jiné i Václav Aulický. Ten je autorem i dalších podobně kontroverzních pražských staveb. Například žižkovského vysílače či komplexu Transgas ve Vršovicích. Ostatně stejně jako ústředně také Transgasu teď hrozí demolice a i na jeho místě by měly vzniknout kanceláře. V jeho případě však ministerstvo kultury stále zvažuje, zda komplex neprohlásí za kulturní památku, což by jej před zbořením zachránilo.

Za vesmírný design může teplo

Demolici ústředny již však, zdá se, nic nezabrání. „Lhal bych, kdybych řekl, že to neobrečím jako želva. Každý architekt si samozřejmě myslí, že jsou jeho díla skvělá a měla by tu zůstat navždy,“říká Aulický. Sám však přiznává, že stavba je již dnes pro svůj původní účel nepoužitelná a jiné využití se pro ni hledá jen obtížně. Spojování hovorů je dnes totiž plně digitální, a na co byly dříve třeba velké sály plné nejrůznějších zařízení, zvládne dnes jeden počítač.

V „analogových dobách“druhé poloviny sedmdesátých let byla ale situace v Československu úplně jiná. Na každých pět obyvatel již tehdy připadala jedna telefonní linka a desetitisíce dalších každým rokem přibývaly. Na Petřinách už tou dobou navíc stálo čerstvě dostavěné sídliště, jehož obyvatelé se museli obejít zcela bez telefonu.

V Dejvicích proto začala vznikat nová ústředna. Největší obtíží při návrhu stavby byla kupodivu klimatizace. Všechna ta dobová relé, transformátory a další součástky, potřebné k analogovému spojování hovorů, totiž vyzařovaly obrovské množství tepla. Slovní spojení žhavit drát tak v ústředně nabývalo zcela reálných rozměrů. Architekti proto vymysleli způsob, jak ústřednu chladit – celou stavbu proto dodnes obklopuje „tepelný štít“.

Mezi hliníkovým obalem a fasádou budovy je totiž ve skutečnosti mezera. „V létě slunce ohřívá pouze první plášť a komínový efekt odvádí teplo vzhůru, aniž by se dostalo dovnitř domu. Naopak v zimě se nahoře a dole zavřou klapky a plášť funguje jako takový druhý svetr,“vysvětluje Aulický.

Dvojitou fasádu využil architekt i při návrhu žižkovské televizní věže. „Tehdejší analogové vysílače totiž používaly vysílací elektronky velké asi jako pračka, které se chladily vodou podobně jako rozpálený motor. Vzniklá pára o teplotě několik stovek stupňů Celsia pak vyhřívala celou stavbu,“dodává Aulický. Vývoj technologií v průběhu let ale tuto inovaci poněkud znehodnotil. Jak v případě vysílače, tak i ústředny totiž přechod na digitální přenos informací odstranil zdroj tepla, který budovy ke svému vyhřívání v zimních měsících využívaly.

Ústředna zmizí, socha zůstane

Budovu automatické ústředny nahradí projekt developerské společnosti BPD Development s názvem Telehouse. Tři „věže“propojené základnou v sobě pojmou dvacet tisíc metrů čtverečních kanceláří. „Teď stavbu vyklízíme a připravujeme ji na bourací práce, které začnou po Novém roce,“říká Radek Pokorný, předseda představenstva společnosti. Technologická část ústředny, kterou v útrobách dnešní stavby spravuje Česká telekomunikační infrastruktura, však zůstane zachována i v nové budově.

Buldozerům se vyhne i cenná plastika sochaře Olbrama Zoubka znázorňující vítěze, který probíhá cílovou páskou. Ta stojí na vysokém sloupu na okraji areálu ústředny. „Je to krásná socha a chceme ji zachovat. Dáme ji nejspíše před recepci do vstupního atria nové budovy,“dodává Pokorný.

Poslední okamžiky Developer v současnosti budovu ústředny vyklízí a připravuje ji na bourací práce, které začnou po Novém roce. Na jejím místě vyroste administrativní kolos plný kanceláří. 3x foto: František Vlček, MAFRA

Chladivý experiment Ústředna má ve skutečnosti dvojitou fasádu, mezi hliníkovým pláštěm a budovou je mezera. Tudy se odvádělo značné množství tepla, které vyzařovaly spojovací přístroje umístěné ve středu objektu.

Vítěz unikne Plastika Olbrama Zoubka, která stojí na okraji areálu ústředny, se buldozerům vyhne. Místo pro ni developer najde v atriu nové budovy.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.