Bradyho Kufřík Česko nezná

MF DNES - - Z DOMOVA -

Do muzea holokaustu v Tokiu byl před sedmnácti lety převezen z Osvětimi kufřík Hany Bradyové. Ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii a zjistila, že kufřík patřil Haně Bradyové, o tři roky mladší sestře Jiřího Bradyho.

Spojila se s Bradym a na základě pátrání vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstava o životním příběhu Hany Bradyové. Následně vyšla kniha Karen Levineové Hanin kufřík – Příběh dívky, která se nevrátila – jež byla přeložena do 35 světových jazyků. „Jen doma, v České republice, jako by zapadla,“řekl v rozhovoru v roce 2006 Brady.

Jiří Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě. Po německé okupaci byli jeho rodiče kvůli židovskému původu zatčeni a deportováni. Oba pak byli zavražděni v Osvětimi.

Brady žil po zatčení rodičů spolu se sestrou Hanou v rodině strýce Ludvíka, který zatčení unikl, jelikož nebyl židovského původu.

V roce 1942 byli sourozenci deportováni do Terezína a odtud na podzim 1944 převezeni do Osvětimi. Brady byl při selekci vybrán na práci a poslán do tábora Gliwice. Na závěr války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho sestra byla zavražděna v plynové komoře.

Podporoval emigranty

Brady roku 1949 emigroval do Kanady, kde založil instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Oženil se, narodili se mu tři synové a dcera. Žije v Torontu.

Brady celý život přednášel a vydával svědectví o zrůdnosti holokaustu, významně se angažoval v pomoci krajanům-emigrantům a po pádu komunistického režimu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny. Je také jedním ze zakládajících členů Česko-kanadské obchodní komory.

V posledních letech cestuje po USA a Kanadě a čtenářům Hanina kufříku vypráví, co zažil. Na základě knihy vznikla za Bradyho pomoci i divadelní hra.

Brady se navíc podílel na vydání anglické verze knihy Je mojí vlastí hradba ghett? Kniha o časopisu VEDEM, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně v letech 1942 až 1944, vypovídá nejen o osudech autorů, ale také o životě za hradbami ghetta.

Za svoji činnost obdržel Jiří Brady v zahraničí řadu vyznamenání, český Senát ho navrhl na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu TGM. Návrh, jemuž prezident Miloš Zeman nevyhověl, zákonodárci opakovali i v roce 2014 a Bradyho navrhli i letos. (ČTK)

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.