Číňané kupují Florentinum

Česko stojí v centru energetické expanze, kterou vede Čína prostřednictvím společnosti CEFC. To vysvětluje hádky politiků.

MF DNES - - FRONT PAGE - — Zuzana Kubátová

Schůzka ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou vyvolala nebývalý poprask. Už skoro týden se politici hádají, jakou míru vstřícnosti vůči Číně má Česká republika projevovat, aby nepoškodila své obchodní zájmy. Není divu, ve hře jsou velké peníze mocných domácích firem.

Do finále jde především obří obchod, který s čínskou firmou CEFC chystá skupina Penta: prodej kancelářského komplexu Florentinum. Ten má CEFC koupit za víc než 280 milionů eur (v přepočtu přes 7,5 miliardy korun).

Pro Pentu jde o jeden z historicky největších projektů. „CEFC už Pentě odeslala nevratnou zálohu ve výši šesti milionů eur, obchod má být hotov do poloviny prosince,“řekl MF DNES zdroj z CEFC.

Mluvčí CEFC Pavel Bednář odmítá neoficiální informace o Florentinu komentovat. „Děkuji za zájem o CEFC. Dosud neuzavřené obchodní transakce ale nekomentujeme,“reaguje na dotazy MF DNES. Podobně odmítá komentář mluvčí Penty Ivo Mravinac. To není nic neobvyklého. Aktéři velkých obchodů se běžně zavazují mlčenlivostí, tají detaily o transakcích, dokud nejsou vypořádány. Prodej Florentina má být druhou největší realitní transakcí letošního roku v Česku (po komplexu The Park v Praze-Chodově, který kupuje německá Deka Immobilien za zhruba 10 miliard korun). Číňané však pracují na dalších obchodech. Právník Karel Ležatka MF DNES potvrdil, že pokračuje jednání o vstupu CEFC do ostravského železničního holdingu bratří Šušků. CEFC dál jedná i o převzetí fotbalového stadionu Slavie v pražském Edenu.

Podle informací MF DNES Hermanovu schůzku s dalajlámou nesou čínští investoři skutečně nelibě. To vysvětluje, proč se od ní tak rychle distancovala čtveřice ústavních činitelů. Obchod však pokračuje.

Koupě kancelářského komplexu Florentinum zřejmě nebude jediným výsledkem obchodních jednání mezi skupinou Penta a čínskou společností CEFC. „Florentinum může být začátkem širší spolupráce mezi oběma skupinami,“řekl MF DNES zdroj z CEFC.

Podle neoficiálních informací z obchodních kruhů mají Číňané zájem o majetkový vstup do Penty. Představují si údajně podobný scénář, jaký se uskutečňuje ve finanční skupině J&T: CEFC převzala 10procentní podíl v J&T Bance, a pokud to povolí regulační orgány, chce ho zvýšit na polovinu.

Mluvčí Penty Ivo Mravinac a jeho kolega z CEFC Pavel Bednář odmítají vývoj vztahů mezi oběma firmami komentovat. Mezi českými byznysmeny se však šíří informace o tom, že se CEFC chystá do Penty kapitálově vstoupit. A to i přesto, že partner Penty Marek Dospiva něco takového donedávna kategoricky vylučoval. Včera Dospiva nezvedal telefon.

CEFC je každopádně zatím největším čínským investorem v Česku. Utratila tu zhruba 10 miliard korun, na dalších akvizicích pracuje.

Tajemný Jie Ťien-ming

CEFC patří k nejrychleji se rozvíjejícím energetickým firmám světa. Je to soukromá skupina, ale nelze pochybovat o tom, že má těsné napojení na čínskou vládu a ctí její politickou strategii.

„Sledujeme geopolitiku. Pokud by se Česká republika někdy obrátila proti Číně, budeme muset stáhnout své investice a přehodnotit strategii,“přiznal devětatřicetiletý šéf CEFC Jie Ťien-ming v rozhovoru, který nedávno poskytl americkému magazínu Fortune. Napojení čínských firem na jejich vládu není podle znalců tamního trhu nic výjimečného. „Samozřejmě že za soukromými firmami vstupujícími na český trh stát vždycky nějak stojí,“potvrzuje Jan Pleyer, český manažer dlouhodobě žijící v Šanghaji.

Předsedu představenstva CEFC Jie Ťien-minga, který dělá zároveň poradce prezidentu Miloši Zemanovi, řadí magazín Fortune mezi čtyřicet nejvlivnějších lidí světa mladších čtyřiceti let. Je to stále poněkud tajuplná postava, i když unikátní rozhovor pro Fortune přece jen umožňuje nahlédnout trochu do jeho způsobu myšlení.

Jie založil CEFC krátce po dosažení dvaceti let, když podle svých slov koupil ropná aktiva podnikatele jménem Laj Čchang-sing, který uprchl do Vancouveru, aby se vyhnul trestu za pašování. Kapitál získal od bohatých investorů z Hongkongu a jeho domovské provincie Fu-ťien. Jeho byznysplán spočíval ve vyplnění mezery vzniklé vedle velkých státních korporací, jako PetroChina, Sinopec či CNOOC.

Rostoucí asijská velmoc potřebovala uspokojit hlad po pohonných hmotách. Státní firmy však byly pro zahraniční partnery kvůli napojení na centrální vládu, a tedy aktuální libovůli neprůhledného politbyra málo důvěryhodné. Bylo tedy pro ně obtížné uzavřít kontrakty v zahraničí. Toho využila CEFC. Mladá soukromá firma byla pod rozlišovací schopností obchodníků ve střední Asii a na Blízkém východě, kteří se jinak vůči čínským firmám ovládaným státem chovali podezíravě.

Ťien-ming sice neměl oprávnění dodávat ropu přímo do Číny, dohodl se ale se státními giganty a prostřednictvím společných podniků začal tamní trh zásobovat surovinou z Kazachstánu, Kataru, Ruska, Čadu, Angoly či Abú Zabí.

Po dluhové krizi v roce 2008 doprovázené krizí rafinérského průmyslu využila CEFC rozprodeje ropné infrastruktury v Evropě, která byla k maní za výhodné ceny. CEFC nakoupila na kontinentě sítě čerpacích stanic a obří zásobníky ve Francii a Španělsku.

Ze své druhé centrály v Praze pak začal Jie budovat propojení mezi Čínou, Evropou a blízkovýchodními zeměmi, čímž realizuje ambiciózní plán říše středu ohledně přístupu na světové trhy. CEFC nakonec získala povolení dodávat ropu přímo na čínský trh. Loni tvořily dvě třetiny z 42miliardových tržeb CEFC dohody se zahraničními vládami týkající se obchodu s ropou, jejím skladováním a transportem. Tak zní verze, kterou prezentoval Jie Ťien-ming časopisu Fortune.

Nahlíženo pražskou optikou je CEFC významným investorem. Nákupy fotbalové Slavie, historických budov v centru Prahy, podílu v pivovaru Lobkowicz či strojírenském podniku ŽĎAS vzbudily oprávněnou pozornost. Svou roli sehrála také propagace ze strany prezidenta Zemana, konání Česko-čínského investičního fóra na Pražském hradě a letošní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Že by se ale právě v českém hlavním městě sbíhaly nitky energetické pavučiny propojující Čínu se zbytkem světa, tomu navenek zatím nic nenasvědčuje. Spekuluje se sice, že CEFC by mohla mít zájem o petrochemickou společnost Unipetrol, pod niž spadají rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou nebo největší tuzemská síť čerpaček Benzina. K žádné dohodě ale zatím nedošlo.

Tvrdíkem řízené tuzemské zastoupení CEFC Europe neupřesnilo ani to, jaké zásobníky a čerpačky by CEFC v Evropě měla vlastnit, jak tvrdí Fortune. Mělo by přitom jít o síť „několika tisíc čerpacích stanic“a zásobníků paliva o kapacitě milion tun. To by byl jen stěží přehlédnutelný gigant.

Podle všeho je míněna loni slavnostně uzavřená dohoda ve Velkém sále lidu v Pekingu, kde obvykle probíhají sjezdy komunistické strany. Čínská a kazašská vláda se dohodly, že CEFC získá 51procentní podíl ve společnosti KGMI, dceřiné firmě kazašské státní energetické společnosti KGM. KGMI je nový název rumunské společnosti Rompetrol, která ovládá dvě rafinerie v Rumunsku. Vedle toho pod ni spadá několik stovek čerpacích stanic ve východní Evropě, ale i ve Francii a Španělsku.

Jenže oznámený obchod zkomplikovalo vyšetřování rumunských úřadů týkající se sporné privatizace rafinerií z doby před tím, než Rompetrol ovládli Kazaši. Rumunské státní zastupitelství v podstatě zestátnilo rafinerie Petromidia. „Za těchto okolností není možné dokončit transakci,“prohlásil podle deníku Financial Times Daniyar Berlibayev, šéf KGMI.

Ačkoliv Berlibayev věří, že se obchod podaří dokončit do konce roku, rumunský příběh je pro řadu čínských investic v Evropě typický. Od pompézního podepisování memorand o miliardových investicích je ke skutečným obchodům velmi daleko a je otázka, zda se nakonec opravdu uskuteční.

CEFC hledá banku

To je příznačné i pro Česko, kde se na velkou investici Číňanů stále čeká. Za tu by mohlo být považováno oznámené navýšení podílu ve finanční skupině J&T Finance Group na padesát procent. To by z CEFC udělalo první čínskou společnost, která ovládá evropskou banku.

Transakce oznámená při březnové návštěvě Si Ťin-Pchinga, o níž i Fortune informuje jako o dané věci, se však vleče. Jak potvrdil MF DNES ředitel J&T Banky Štěpán Ašer, podali účastníci transakce žádost o souhlas prvnímu regulátorovi, slovenské centrální bance.

Vstup Číňanů však vyžaduje posvěcení pěti regulátorů ve všech zemích, kde J&T působí. Podle zpráv z trhu je navíc zatím nejisté, zda centrální banky vstup Číňanů do bankovního sektoru posvětí. I to může vysvětlovat zájem CEFC o skupinu Penta, která má také bankovní aktiva: vlastní malou Privatbanku, loni koupila slovenskou část ruské Sberbank a jistě by uvítala partnera pro rozšíření svého finančního byznysu.

V Česku se na velkou investici Číňanů stále čeká. Mohlo by jí být navýšení podílu v J&T Finance Group.

Foto: ČTK

Byznys s prezidentem Společnost CEFC zatím v Česku investovala asi 10 miliard korun, takže je největším čínským investorem v zemi. Její šéf Jie Ťien-ming (vlevo) se díky tomu stal poradcem prezidenta Miloše Zemana.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.