Dva muži a nemluvně

Pěstounská péče už není pro homosexuální páry jedinou možností, jak vytvořit úplnou rodinu

MF DNES - - Z DOMOVA - Ivana Karásková reportérka MF DNES

Adámka odebrali drogově závislé matce krátce po narození. Už to vypadalo, že romského chlapce čeká dětství v ústavu, ale nakonec si užívá láskyplné péče dvou pěstounů – Iva a Jakuba.

Registrovaní partneři z Prahy si ho odvezli domů před půl rokem. Po čtyřletém soužití se shodli na tom, že nechtějí zůstat sami dva. A tak se na odboru péče o dítě nechali zapsat do seznamu uchazečů o pěstounskou péči.

„Úspěšně jsme prošli několikaměsíční přípravou a psychotesty. Do týdne nám pak volali, že nás vytipovali jako vhodné pěstouny pro Adámka. O romské děti není zájem, ale my jsme v dotazníku uvedli, že nám to nevadí. Jsme menšina, on také. I my jsme si museli projít coming outem a naše zkušenosti, jak se vyrovnat s odlišností ve většinové společnosti, mohou jednou pomoci i jemu,“ujímá se vyprávění starší Ivo.

Chtěli co nejmenší dítě

Adámek je živý kluk a pěstouni musí během hovoru několikrát krotit jeho temperament. Prostředí však chlapci zjevně svědčí. V dětském pokoji má malou lezeckou stěnu, provazový žebřík a plno hraček. Partneři se na něj jaksepatří nachystali.

Když se o pěstounskou péči začali zajímat, na magistrátu jim řekli, že žádat o dítě může jen jeden. S ohledem na věk a příjmy padla volba na pětatřicetiletého Jakuba. Během povinné přípravy na náhradní rodinnou péči, kterou absolvovali se šesti heterosexuálními páry, se naučili vše, co potřebovali. Nechyběla ani informace, jak se chovat k dítěti, které prošlo nějakým traumatem. Pohlaví v dotazníku neupřednostňovali. Chtěli hlavně co nejmenší dítě, které za sebou nemá delší pobyt v dětském domově. Klidně do jednoho roku. To jim vyšlo. Adámka dostali v deseti měsících.

„Chvíle, kdy jsme ho poprvé spatřili, se nedá zapomenout. Bylo to dojemné, brečeli jsme oba. Na stanici metra jsme se potkali s krátkodobými pěstouny, kteří se o něj starali před námi. Seděl v kočárku, já nastavil palce a on mě za ně hned chytil. Okamžitě jsme ho chtěli,“bere si slovo Jakub.

Soud jim pak chlapce svěřil do pěstounské péče. I když byli partneři ochotni tolerovat i malé postižení, mají radost, že všechny testy na Adámkovo zdraví dopadly dobře. Sice ještě nechodí, ale po prostorném bytě se jako blesk pohybuje po čtyřech.

Proces převzetí od krátkodobých pěstounů trval zhruba měsíc. Ivo a Jakub chlapce zpočátku navštěvovali v předešlé rodině, dávali ho tam spát nebo ho pod vedením koupali. Pak se zase bývalí pěstouni s chlapcem přesunuli k nim.

Kontakty řídly postupně, aby si dítě na novou rodinu i prostředí bezbolestně zvyklo. Teď už Jakub, Ivo a Adam působí jako sehraná trojka.

Na rodičovské dovolené zůstal Jakub, který v rodině v rámci dělby práce vaří a uklízí, zatímco o patnáct let starší Ivo zajišťuje organizační a technické práce. Přebalit a vykoupat chlapce zvládnou oba.

„Adámek je fakt zlatíčko, celou noc krásně prospí, takže k němu ani nemusíme vstávat. Na procházku s ním chodíme denně,“líčí Ivo, povoláním právník.

Na rodičovské je Jakub

Když jdou oba s kočárkem, občas prý sice zaznamenají zvědavý pohled, ale se žádnou opravdu negativní reakcí se nesetkali.

„Je to fajn. Já ještě dálkově studuju vysokou školu, protože bych rád získal bakalářský titul. S rodičovskou se to dá dobře sladit. Chodím do školy v sobotu a partner je zase rád, že si malého víc užije,“přibližuje chod domácnosti Jakub a mezi řečí připravuje Adámkovi svačinu.

Tak jako ostatní dlouhodobí pěstouni pobírají muži ze zákona osmitisícovou odměnu plus příspěvek na potřeby dítěte ve výši 4 500 korun. O finance jim ale v žádném případě nejde. Chtěli dát zázemí opuštěnému dítěti a pěstounská péče byla jedinou možností.

V budoucnu by si rádi Adama osvojili. Když o dítě žádali, ještě to možné nebylo, letos v červnu však homosexuálním párům otevřel cestu k adopci nález Ústavního soudu.

„Jenže Adámek zatím není právně volný. Otec je sice neznámý, ale matka dosud nebyla zbavena rodičovských práv,“referuje Ivo. To už kluk sedí v dětské židličce a Jakub ho krmí cereální kaší. „Nejraději má ovšem maso,“směje se mladý muž.

S péčí radí i rodiče Jakuba a Iva, kteří jsou prý z nové role babiček a dědečků nadšeni. Co dva měsíce k nim dochází na kontrolní návštěvu žena z doprovázející organizace, jednou za půl roku i sociální pracovnice z úřadu. Tak to stanoví zákon a mužům to nevadí. „Jsme šťastní, že máme krásné, zdravé dítě. A Adámek je s námi určitě taky rád,“uzavírá Ivo.

Foto: Tomáš Krist, MAFRA

Naděje Pěstouni Jakub a Ivo si malého Adama díky Ústavnímu soudu budou moci osvojit.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.