Cash jako muž v černé a bílé

O Johnnym Cashovi už vznikl film s Joaquinem Phoenixem i muzikály založené na jeho hudbě. Nyní na motivy života slavného zpěváka vychází komiks.

MF DNES - - KULTURA - Václav Hnátek redaktor MF DNES

PRAHA Autorem „grafického románu“, jak je kniha inzerována, je německý výtvarník Reinhard Kleist (1970). Toho můžou čeští čtenáři znát z komiksu Boxer o polském židovském boxerovi Hercku Haftovi, který přežil německý koncentrační tábor i následný pochod smrti. Mimo jiné i díky tomu, že v lágrech pro pobavení dozorců zápasil v ringu na život a na smrt.

Kniha nazvaná Johnny Cash, I see a darkness vyšla ještě před Boxerem a podle nakladatelství Argo byla přeložena do čtrnácti jazyků. Kdo měl rád Boxera, užije si obdobný černobílý styl Kleistovy kresby a neméně sugestivní, ač vzhledem k tématu přece jen ne tak drsné vyprávění.

Příběhy songů

Nicméně život Johnnyho Cashe byl sám o sobě docela temný. Autor to vetkl už do titulu románu, který si vypůjčil ze stejnojmenné písně z Cashovy pozdní desky American III: Solitary Man.

A další písně už se prolínají zpěvákovým životním příběhem jako regulérní komiksové stránky. Vždycky když se z kresby vytratí ostře řezaná tvář Johnnyho Cashe, může čtenář tušit, že se neocitl v nějaké snové realitě, ale ve znázorněném příběhu některého ze songů. Takhle se tu bez větších předělů odehrají texty Don’t Take Your Guns To Town nebo A Boy Named Sue.

Bez pozlátka

Jinak se zde promítne celý hudebníkův život. Román obsáhne Cashovo dětství, kdy pracoval na bavlníkové plantáži, i setkání s Elvisem Presleym či Bobem Dylanem, jenž mu vnucoval marihuanu. Je tu zaznamenaná služba v armádě, bouřlivé začátky kariéry i obě hudebníkova tak rozdílná manželství. Kleist se nevyhýbá ani Cashovým pádům, tedy období, kdy na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a na svém hudebním vrcholu propadl závislosti na alkoholu a drogách.

Objeví se tu řada Cashových slavných koncertů i televizních show včetně dnes už legendárního vězeňského vystoupení uchovaného navěky na živé desce At Folsom Prison. Tenhle koncert Kleist líčí i skrze muzikálně založeného vězně, který se na Cashe těší a považuje ho za krále. Na námitku, že králem je přece Elvis, odpovídá: „Zapomeň na Elvise! Ten fracek by tady nikdy nehrál. Cash je náš člověk. Ten ví, co je to projít si peklem.“

Kniha přirozeně končí Cashovým pozdním comebackem v podobě alba American Recordings, jež vzniklo pod svérázným vedením producenta Ricka Rubina. Včetně neodolatelných dialogů: „Vždycky jsem chtěl nahrávat desky, jako je tahle. Tak jednoduchý a přímý,“tvrdí tu Cash. „To musel nejprve přijít takovej vodvařenej hiphopovej producent jako já...“říká Rubin.

Složitá a nejednoznačná osobnost Johnnyho Cashe na dvou stech stranách vystupuje plasticky. A bez pozlátka.

Johnny Cash na obálce knihy. Repro: nakl. Argo

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.