Navrátilová: Ještě nekončím

MF DNES - - FRONT PAGE - Michael Bereň reportér MF DNES v Singapuru

Usadila se do pohodlného křesílka v útrobách arény pro Turnaj mistryň, který sama celkem dvacetkrát ovládla, a trofej pro šampionky ve čtyřhře nyní nese její jméno. Martina Navrátilová před týdnem oslavila 60. narozeniny.

Stále je vitální, vypadá dobře, pořád stejně jako při předchozích kulatinách. „Jo, děkuju,“usměje se na české reportéry, kteří jí dodatečně poblahopřáli. „Je těžké si uvědomit, že mi je šedesát, že je tam ta šestka,“říká a prstem symbolicky kreslí na stůl číslici šest. „Padesátka už byla dostatečně špatná. Teď je to ještě horší, ale co se dá dělat.“

Navzdory pokročilému věku Navrátilová stále sportuje, udržuje se v kondici. „Nechovám se na svůj věk a asi nikdy nebudu. Ještě tady jsem, straším tu a doufám, že tady budu strašit ještě pár desetiletí,“tvrdí držitelka 59 grandslamových titulů.

Co si tedy přejete do další šedesátky?

(hlasitě se rozesměje) To jste teda velký optimista. Já bych radši mluvila o příští čtyřicítce. Dřív jsem si myslela, že se dožiju stovky. Ale záleží spíš na kvalitě než na kvantitě. No, ještě nekončím.

Co nejčastěji děláte?

Nic. (směje se) Tenis hraju asi jednou za týden. Čas od času jezdím na kole, ale v Miami je moc velké vedro, nebo zase prší. Teď jsem párkrát vyzkoušela paddle boarding (jízda na prkně s pádlem), bydlíme u vody, to je moc prima. Jógu jsem nedělala od května, kdy jsem jela do Evropy. Takže pořád dělám aspoň něco, ale pravidelně nic.

Stihla jste při narozeninách bilancovat? Spousta lidí po šedesátce nostalgicky vzpomíná.

Já nejsem ten typ. Čas bych si udělat mohla, ale pak bych se zase rozbrečela kvůli rodičům. Nevzpomínám. Raději se koukám pořád dopředu.

Předpokládám, že vám gratulovaly tisíce lidí přes internet i osobně. Kdo vás nejvíc potěšil?

Sociální sítě už jsem přestala sledovat v létě, protože komentáře tam jsou negativní. Nechtěla jsem číst příspěvky Trumpových fanoušků. Měla jsem z toho špatnou náladu. Od té doby jsem mnohem spokojenější. Nejhezčí přání bylo od rodiny. Přišli kamarádi a kamarádky z tenisu i z normálního života. Dobrá kombinace lidí. Přišla Chris Evrtka (Evertová), Arantxa (Sanchézová-Vicariová) tam byla taky. Vyblbli jsme se. Hráli jsme kuželky. Měli jsme malé kluziště na bruslení.

Vaše ruská partnerka Julia Lemigovová si přinesla do sňatku dvě děti, vy se staráte o jejich výchovu. Je to náročné? Pomáháte jim třeba s domácími úkoly?

Dcera, které je patnáct, už řeší komplikované věci. Ale ještě pořád jí můžu poradit, i té mladší jedenáctileté. Teď jsme probíraly americké dějiny, což je krátká historie, ale ve škole to brali podrobně, tak jsem se sama přiučila.

Mluvíte s nimi také o československé historii? Je těžké jim vysvětlit, že kvůli zemi jejich matky jste vlastně emigrovala ze své vlasti?

To jsem jim ještě nevysvětlovala. Už je na to asi čas. Vidíte, určitě bych nepředpovídala, že jednou budu mít ruskou rodinu.

Americké politice se věnujete aktivně v roli komentátorky. Sledujete situaci u nás?

Teď aktuálně ne. Kdy jsou volby?

Teď byly krajské a senátní, parlamentní jsou příští rok. Určitá skupina lidí se poslední dobou hodně vymezuje proti prezidentu Zemanovi.

Zeman se mi nikdy moc nezdál. Proč si lidé při volbách nevyberou do politiky lepší lidi... Na druhou stranu, politika vám úplně změní život, musíte se jí hodně věnovat, jste pak pod obrovským mikroskopem. Kdo by do toho chtěl jít? Já ne.

Zrovna přichází Karolína Plíšková, česká tenistka na Masters. Co na ni říkáte?

(otočí se) Tak vysoká! Je šikovná. Když jsem ji viděla poprvé, říkala jsem si, jestli spojí všechny přednosti dohromady, protože talent měla od začátku. Tenhle rok předvedla fantastické výsledky. V létě se dostala na ještě vyšší level. Četla jsem, že ji naštvaly špatné výsledky v Paříži a Wimbledonu, tak si řekla: „O. K., půjdeme!“A výsledky byly okamžitě lepší. Je vidět, když se do toho člověk zakousne a dělá věci na sto procent, tak se zlepší hodně rychle.

Líbí se vám její tenis?

Má cit pro hru, sportovní instinkty. Má samozřejmě velké rány, ale i měkké ruce. Zlepšila pohyb, což je její největší minus. U vysokých holek je pochopitelné, že se těžko hýbou. Dlouhé nohy mohou být výhoda i nevýhoda. Když Plíšková vylepší pohyb, tak žádné limity nemá.

Dřív jste byla jakousi patronkou Petry Kvitové, dvojnásobné wimbledonské šampionky. Sledujete ji pořád?

Jo, konečně začala hrát líp. Jak suverénně vyhrála turnaj v Číně, to teda bylo něco! To byla Petra z doby, kdy vyhrála Wimbledony. Má trochu velké výkyvy, ale snad je na dobré cestě nahoru. Třeba by holky někdy mohly hrát proti sobě ve finále grandslamu.

Bude i šedesátnice Navrátilová dál přednášet po světě?

Jo, je to zajímavý. V listopadu budu v Berlíně. Mluvím s lidmi one-on-one (individuálně) o různých tématech – o tenise, o životě, o ženských právech, lesbických právech, o motivaci. Jak se dostat na špičku, zůstat tam. Většinou mluvím tak 20 až 25 minut, mám připravené noty, ale jinak jedu spatra. Pak máme otázky a odpovědi, to je nejlepší.

Kdy budete přednášet v Česku?

Nevím, nikdo se mě neptal.

Co lidi nejvíc zajímá?

Jak být úspěšný. Nejvíc mluvím o tom, co jsem se naučila díky tenisu a jak jsem to přizpůsobila normálnímu životu.

Dá se to říct ve dvou větách?

Ne. To byste museli zaplatit. (směje se)

Foto: Getty

Šedesátnice Bývalá československá tenistka Martina Navrátilová oslavila kulatiny 18. října.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.