Obchody stahují polská vejce

Cínovecká deponie ovládaná RSJ má jako první v Česku povolení k těžbě lithia z odkaliště

MF DNES - - FRONT PAGE - Aleš Černý redaktor MF DNES

Mobilní telefony, notebooky nebo automobily poháněné elektřinou. Ty všechny potřebují baterie, které zase potřebují alkalický kov lithium. A kvůli tomu jeho cena na trzích v posledních měsících poměrně prudce stoupá.

Není proto divu, že na jeho těžbu začali sázet investoři. Z těch českých má momentálně nejblíž zhodnocení této sázky Karel Janeček, respektive jím spravovaný fond RSJ.

Ten totiž před třemi lety investoval stovky milionů do dvou společností vyřizujících si razítka k těžbě v Cínovci a Horním Slavkově.

A první z nich – Cínovecká deponie – nyní obdržela finální glejt od báňského úřadu, takzvané povolení hornické činnosti. Pokud se v příštích několika dnech proti rozhodnutí obvodního báňského úřadu nikdo neodvolá, nabude právní moci. A obnově těžby v krušnohorské osadě nebude už nic stát v cestě. Janeček by byl zároveň prvním českým těžařem, který by se soustředil primárně na lithium. To se totiž zatím dobývalo jen jako druhotná surovina k wolframu či cínu.

Cínovecká deponie také neplánuje těžbu v obvyklém slova smyslu. Od úřadu získala právo na „prosetí“odkaliště po předchozí těžbě cínu. „Mohli bychom začít separovat za dva až tři roky, celá těžba by probíhala přibližně pět let,“popsal nejbližší plány finanční ředitel RSJ Libor Winkler. Postavení linky a následná logistika si podle něj vyžádají náklady ve stovkách milionů korun. Zaměstnat by projekt měl asi osmdesát lidí.

Vzhledem k tomu, že je RSJ finančním investorem, je dost možné, že Cínoveckou deponii k činnosti už nedovede Janečkova skupina. Ani Winkler se nijak netají tím, že by mu nevadilo, kdyby někdo firmu koupil nebo do ní vstoupil strategický investor. A těžba samotná by potom byla na něm.

Vzhledem k tomu, že má v ruce všechna potřebná povolení a i ceny lithia v očekávání rozmachu elektromobilů rostou, vypadá to, že drží v ruce všechny trumfy. Jen tak čekat na kupce ale RSJ podle Winklera nehodlá. „Nezastavujeme, budeme pracovat na zprovoznění separační linky,“říká.

Na základě povolení může deponie probrat 680 tisíc tun suroviny v odkališti. Z ní bude mechanicky oddělovat písek a lithné slídy. Proces má probíhat přímo v odkališti a z něj se pravděpodobně bude odvážet meziprodukt ve formě slíd. Po pěti letech „probírání“se má na zbytek navršit zemina a výsledkem bude rekultivovaná krajina. I proto starosta Dubí Petr Pípal projekt vítá.

Podle výpočtů investora má lithná slída vytěžitelná z odkaliště stačit na následnou výrobu 11 130 tun uhličitanu lithného. Tedy bílého prášku, se kterým se obchoduje a ze kterého výrobci baterií následně získávají čisté lithium.

Právě cena této komodity v poslední době roste a nyní se pohybuje okolo 6 700 dolarů za tunu. To znamená, že by mělo množství vytěžitelné z cínoveckého odkaliště hodnotu okolo 1,9 miliardy korun.

Více než dvojnásobek teoreticky skýtá odkaliště v Horním Slavkově, kde plánuje obdobnou těžbu další firma ovládaná RSJ – Sanaka Industry. Ta teprve pracuje na studii dopadu na životní prostředí EIA a kolečko s báňským úřadem ji teprve čeká.

Pod zemí je lithia daleko víc

V přibližně stejné fázi je potom další projekt na získávání lithia, který je však mnohem náročnější. Jde o plán na dobývání alkalického kovu opět v Cínovci, ale tentokrát z dosud nevytěžené horniny.

Zatím firma Geomet, vlastněná na australské burze kótovanou společností European Metals, provádí průzkumné vrty. Ty k radosti investorů potvrzují předpoklady. A sice že pod Cínovcem se nachází přes pět milionů tun ekvivalentu uhličitanu lithného. To z něj činí největší známé evropské naleziště lithia a v kategorii ložisek v pevných horninách dokonce největší světové. Pokud by k těžbě došlo, počítá firma se zpracováním vytěžené slídy, zájemcům by pak prodávala uhličitan lithný.

To je ale zatím budoucnost. „Příští rok vyhodnotíme výsledky průzkumných vrtů a případně zpracujeme finální a podrobnou studii proveditelnosti,“uvádí jeden z ředitelů European Metals Pavel Reichl.

O tom, že není sám, kdo v úspěch projektu věří, svědčí i vývoj ceny akcií jeho firmy na burze. Jejich hodnota se jen za letošní rok vyšplhala na víc než trojnásobek.

„Mohli bychom začít separovat za dva až tři roky, celá těžba by probíhala přibližně pět let.“ Libor Winkler finanční ředitel RSJ

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.