Slon mi dupnul na nohu a já z toho měl velkou radost

MF DNES - - NÁZORY - Miroslav Bobek ředitel Zoo Praha

Na nohu mi stoupnul slon. Co stoupnul, dupnul! Naštěstí to byl nejmenší z našich slonů; sameček, který váží sotva metrák.

Nijak jsem se tím netajil a docela mě překvapilo, když lidé začali sledovat, jestli nekulhám, a vyptávali se, zda to moc nebolelo. Ale prosím vás, ani nekulhám, ani mě to nebolí. Já o tom napsal proto, že mi to udělalo radost!

To šlápnutí slůněte je pro mne tečka na konci nejdůležitější kapitoly dlouhého příběhu, do kterého jsem vstoupil před necelými sedmi lety. Tehdy jsme měli v zoo příšerný sloninec ve stylu socialistického brutalismu a v něm postarší slonice Gulab a Shanti se sloním býkem Mekongem.

Ani jedna ze slonic už nemohla mít mláďata a jen málokdo věřil, že se podaří vybudovat moderní zařízení na druhé straně zoologické zahrady, které náš chov slonů posune ze slepé koleje. A i když ve výstavbu nového pavilonu někteří věřili, stejně měli pochybnosti, že se do něj podaří získat perspektivní slonice. Však také tehdy někteří naši slonaři raději odešli pracovat do ciziny.

Dnes máme Údolí slonů a celé stádo, které zahrnuje i dvě mladé slonice ze Šrí Lanky. Letos obě – nejprve na jaře Janita a po ní teď na podzim Tamara – porodily první slůňata a ta se mají k světu! Je to neuvěřitelný úspěch našich chovatelů a celé zoo, stejně jako všech, kdo nám pomáhají. Dvě zdravá slůňata narozená v jednom roce nám ostatní zoologické zahrady mohou jen závidět.

Takže když mi mladší z obou slůňat duplo na nohu, bral jsem to málem jako vyznamenání. Ale také mi to hned někteří začali závidět.

Ano, být chvíli s oběma slůňaty – a třeba si jedním i nechat šlápnout na nohu – je splněný sen. Vážně. Závidět mi to však nemusíte. Ono být ředitelem zoo obnáší nespočet jiných povinností, které naopak připomínají spíš noční můru. Bez podobné odměny by to asi dost dobře nešlo dlouho vydržet.

Ostatně myslím, že každý, kdo se svou práci snaží dělat co nejlépe, může zažívat podobnou radost a zadostiučinění, jako když mně přeběhlo přes nárt to slůně. Jenom při jiné příležitosti.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.