Postrach českých vod: kormorán

Rybáři kritizují stát, že jen přihlíží, jak ptáci plundrují rybníky. Ministerstvo slíbilo pomoc.

MF DNES - - FRONT PAGE - David Půlpán redaktor MF DNES

Při výlovu Bohdanečského rybníka zažili rybáři o víkendu hořké překvapení. Z pěti tisíc malých kaprů, které tam nasadili, nenašli žádného. Malé ryby jim vyzobali kormoráni.

Výjimečný případ potvrzuje letité stížnosti rybářů z celé země. Hejna přemnožených ptáků si z českých rybníků udělala obří krmítka a situace už léta zůstává beze změny.

Stát za škody způsobené kormoránem velkým třetím rokem nevyplácí náhrady. Odstřel ptáků je složitý, a navíc neúčinný. Plašení kormoránů nepomáhá. Ornitologové uznávají, že účinná obrana neexistuje.

Při tradičním výlovu v Bohdanči bylo zdánlivě vše v pořádku: lidé viděli tuny kaprů, metráky štik a línů, jenže mezi vylovenými rybami chyběli kapři do šesti set gramů váhy. Přesně takoví, kteří tvoří ideální menu pro kormorány. Větší ryby totiž do krku nenasoukají.

„Nasazovali jsme kapra o váze tři sta gramů, ale z pěti tisíc kusů jsme neslovili ani jednoho. Přišli jsme tak o deset tun ryb,“řekl porybný Miroslav Středa z Rybničního hospodářství Lázně Bohdaneč. „Škody jsou v řádech milionů,“tvrdí jednatel firmy Adolf Vondrka.

„Situace se zhoršuje v celé zemi. Kormoránů je stále víc, což souvisí s tím, že jsou teplé zimy, oni nemají potřebu migrovat a stahují se na rybníky. Některé společnosti to už ohrožuje,“uvádí ředitel Rybářského sdružení České republiky Michal Kratochvíl.

Ornitologové oponují, že žádná expanze se neodehrává, nicméně na počtech kormoránů v zemi se s rybáři víceméně shodují. V průměru v Česku žije po celý rok osm až třináct tisíc těchto ptáků.

„Jsou to jednoduché počty. Loni tu bylo přes dvanáct tisíc kusů kormoránů, spotřebují půl kila ryb za den a vynásobte to cenou kapra. Škody máme 117 milionů korun,“prohlašuje Kratochvíl.

Je to tvrdý pták

Ještě v roce 2013 patřil kormorán velký mezi zvlášť chráněné živočichy, ale pak byl i kvůli svému přemnožení vyřazen. Zdánlivě se to mohlo brát jako vítězství rybářů, protože od té doby jim úřady povolují odstřel ptáků. Ve skutečnosti to byla prohra, protože kvůli tomu automaticky přišli o nárok na odškodnění za sežrané ryby.

Rybáři od státu chtějí zavést znovu vyplácení náhrady škody a také to, aby jim úřady podstatně usnadnily cestu k odstřelu škodné. A aby kormorány bylo možné zabíjet plošně a celoročně.

Ochránci přírody tomu však brání. Podle nich to nepomáhá, protože obrovské kolonie v Pobaltí a v Polsku počty vždy doplní. „Střelba nesníží počet kormoránů, protože to nejde. I když se tu za rok zastřelí přes čtyři tisíce kormoránů, stejně se jejich počet nemění – je jich tu osm až dvanáct tisíc,“říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Střílení kormoránů je ostatně dle myslivců obtížné. Je to plachý pták, dostat se k němu je těžké a na velké vodní ploše nemožné. Kormorán navíc není žádná citlivka. „Je to tvrdý pták. To musíte trefit dobře, aby ho to zabilo, na letku, krk či hlavu. Když střelíte na tělo, tak odlétne,“říká myslivec Josef Kurča, který má od pardubického magistrátu povolení kormorány střílet.

Rybáři zkoušejí i takzvaná plynová děla, která v určitých intervalech plaší ptáky. Jenže i na ta je třeba získat povolení. Všichni se přitom shodují, že si na děla kormoráni rychle zvykají a za určitý čas výstřely ignorují. Přinejlepším plašení vede k tomu, že se ptáci za potravou přesunou do sousedního rybníku.

„Pokud plašíte nažrané odpočívající kormorány, ti kvůli usnadnění odletu vyvrhnou nalovenou potravu a na jiném místě musí lovit znovu,“upozorňuje na úskalí plašení Zdeněk Vermouzek.

Podle jedné teorie velké množství kormoránů, kteří se dnes v Evropě počítají na statisíce, souvisí s tím, že Evropa od šedesátých let zaváděla přísnou ochranu tohoto tehdy ohroženého druhu. Podle jiné za to může oteplování moří, Vermouzek zase vidí viníka v příliš intenzivním rybolovu v Baltském moři.

„V sedmdesátých a osmdesátých letech se změnil způsob lovu ryb v Baltském moři, což vedlo k vylovení velkých dravých ryb. Vinou toho se tam namnožilo několik drobnějších druhů, které jsou dobrou potravou pro kormorány, a to odstartovalo raketový růst jejich kolonií,“uvádí šéf ornitologické společnosti.

Náhrady zase budou

Pro kormorány jsou dle Vermouzka české rybníky plné ryb příliš lákavé, než aby je bylo možné nějak vypudit. „Jednou z možností je změnit způsob hospodaření. Když tam bude méně ryb, budou méně přitažlivé pro kormorány a budou lépe plnit přírodní funkce,“soudí.

Adolf Vondrka z Rybničního hospodářství Lázně Bohdaneč s ornitologem nesouhlasí. „V Bohdanečském rybníku, který je součástí národní přírodní rezervace, máme o polovinu méně intenzivní chov než ve 30. letech. Výsledkem je rozmnožení nehospodářských druhů ryb, které rybníku vůbec neprospívá. Je to, jako když osejete jen pětinu pole a budete čekat, že na zbytku nevyroste nic,“řekl Vondrka.

Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že usnadnilo zásahy proti kormoránům v nejvíce postižených oblastech – v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Nyní totéž připravuje pro Pardubický a Středočeský kraj. Povolení k odlovu a plašení by kvůli urychlení měly dávat krajské úřady.

Ministerstvo počítá i se znovuzavedením náhrady škod. „Předpokládá se, že návrh bude v nejbližší době předložen k projednání formou poslanecké iniciativy,“uvedla Dominika Pospíšilová z ministerstva.

Foto: Radek Kalhous, MAFRA

Našli jenom velké kapry Rybáři v Bohdanči nasadili do rybníka okolo pěti tisíc malých kaprů, při výlovu však nenašli ani jednoho. Škodu způsobenou kormorány odhadují na miliony korun.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.