Německé autobusy zkoušejí „rozbít“švýcarské vlaky

MF DNES - - EKONOMIKA - Jan Sůra redaktor MF DNES

Švýcarská veřejná doprava je považována za nejlepší na světě. Vlaky, autobusy, lodě či lanovky jezdí často, navazují na sebe a na cestu po celé zemi stačí jediná jízdenka. Jenže má také jeden zásadní nedostatek: je velmi drahá.

Této slabiny se snaží využít německý autobusový dopravce FlixBus, který se pár let po svém vzniku stal jedním z největších evropských hráčů v byznysu dálkových autobusů. Ale švýcarská vnitrostátní doprava dálkové autobusy neuznává.

Ve Švýcarsku jezdí autobusy pouze na regionálních spojích, kam nevedou koleje. Do země také zajíždějí Finanční úřady ukládají správní pokuty, funguje hazardní Kobra a sbírá ilegální kvízomaty. Před několika týdny proběhly zásahy na Vysočině, v Bohumíně a v Praze, další dálkové spoje, nicméně nesmějí vozit lidi v rámci země.

Důvod je jednoduchý: švýcarská vláda má obavy, že příchod autobusových dopravců by snížil příjmy státní železnice a dalších dopravců, kteří jsou zapojeni v systému dotované veřejné dopravy.

Tento model, s oblibou v Česku označovaný jako „vyzobávání rozinek“, by vedl k tomu, že by se celkové náklady na dopravní obslužnost mohly zásadně zvýšit. Dnes totiž cestující na vytíženějších spojích mezi většími městy nepřímo dotují cestující jezdící na méně vytížených trasách. Na druhou stranu zaručený monopol dopravce nenutí k zásadnímu vylepšování služeb.

FlixBus vysvětluje zájem o Švýcarsko velkou poptávkou tamějších obyvatel. Situaci přirovnává k té ve Francii, kde také dlouho měly tamější dráhy zaručenou ochranu na dálkových spojích. Teď už tam FlixBus jezdí pravidelně. „Je to problém více zemí. Dálkové vnitrostátní autobusy nemohou jezdit ani v Maďarsku či Belgii,“podotýká Nina Gobbelsová, mluvčí FlixBusu.

Dopravce vznikl v Německu díky Takovou možnost si nepřipouštíme. Náš právní názor zní, že byly zrušení ochrany tamních Deutsche Bahn, které v dálkové dopravě měly až na pár výjimek také monopol. Konec omezení vedl ke vzniku řady nových dopravců a velkému pádu cen. A přestože od té doby řada nových firem zkrachovala, cestování po Německu výrazně zlevnilo, neboť konkurence autobusů přinutila snížit ceny i železnici.

Úřady zatím FlixBusu neudělily licenci, ale cestující už našli skulinu, jak služeb dopravce využívat. Pro vnitrostátní cesty si rezervují mezinárodní jízdenky, takže třeba na trasu mezi Curychem a Ženevou si koupí lístek až do Francie, nicméně v Ženevě „předčasně“vystoupí. S FlixBusem se dá z Curychu do Ženevy cestovat za 20 franků, švýcarské dráhy SBB nabízejí jízdenku s poloviční slevou za dvojnásobek.

Podobnou fintu FlixBus vymyslel u spojení z Curychu do Basileje, přičemž se brání tím, že nemůže cestujícím zakazovat vystoupit.

Průhledná finta ovšem může FlixBus vyjít draho. Švýcarský dopravní úřad se zpočátku k plánům německého dopravce stavěl příznivě a vítal konkurenci pro tamější dráhy, teď ale zahájil s dopravcem správní řízení o pokutě.

Podle Tomáše Záruby z Centra efektivní dopravy je cena jedinou systémovou negativní stránkou švýcarských železnic. „Má to ale i pozitivní efekt, že si dost lidí kupuje celoroční jízdenku nebo kartu na poloviční slevu a vlakem pak jezdí častěji než autem. Navíc lidé tam jsou příjmově na takové úrovni, že pohodlí a ekologie je u velké části obyvatel vážně zvažovaný parametr oproti obvykle levnější jízdě autem,“tvrdí Záruba. Podle něj tamní model umožňuje dojet veřejnou dopravou odkudkoliv kamkoliv a kdykoliv.

Na jedné frontě ovšem stát částečné úspěchy slaví: v soudních řízeních proti nelegálním hernám maskovaným za svěřenecké fondy, uzavřené kluby a spolky. V klubu „oficiální členové“hrají automaty a provozovna neodvádí státu žádné daně, natož loterijní daň.

Uniká tak dnes rozpočtu poplatek 80 Kč za přístroj za den a 28 procent z rozdílu mezi výhrami a vklady. Od příštího ledna poplatek odpadne a daň se zvýší na 35 procent. Kluby vznikají zejména tam, kde obec zcela nebo částečně zakáže hazard na svém území, na což má právo. Zatím to udělalo zhruba 600 obcí.

Podle ministerstva financí padlo do konce srpna 21 rozsudků týkajících se provozovatelů ilegálních heren. Další jsou před vydáním rozhodnutí nebo ve fázi podání obžaloby. „Soudy ukládají provozovatelům pohostinských zařízení peněžité tresty až ve výši stovek tisíc korun, propadnutí věci, zákaz činnosti, podmíněné tresty odnětí svobody a výjimkou není ani nepodmíněný trest,“říká Filip Běhal, mluvčí ministerstva financí.

Švýcaři nechtějí levnější autobusovou konkurenci pro své vlaky. Bojí se, že to jejich drahý dopravní systém rozvrátí. Švýcarské úřady zatím FlixBusu neudělily licenci, ale cestující už našli skulinu, jak služeb dopravce využívat.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.