Praha ve srovnání s evropskými regiony

MF DNES - - PRAHA - Martin Bajtler redaktor MF DNES

Dostupnost všech stupňů vzdělání, vysoká kupní síla obyvatel nebo třeba kvalitní zdravotní péče. To jsou některé z faktorů, které Prahu řadí na první místo mezi českými regiony v hodnocení kvality života. Na první evropské příčky to nestačí. Ve srovnání s dalšími evropskými regiony je totiž české hlavní město spíše podprůměrné. Zaostává například v míře tolerance nebo bezpečnosti.

Vyplývá to z aktuálního žebříčku Evropské komise s názvem Regionální index společenského rozvoje v EU. Ten sleduje společenský a ekonomický rozvoj a úroveň životních podmínek v 272 evropských regionech. Praha obsadila celkově 159. příčku. Vůbec nejlepším evropským regionem k životu je podle žebříčku kraj Övre Norrland ve Švédsku. „V republikovém srovnání dopadla Praha podle očekávání nejlépe. V porovnání se zbytkem Evropy má spíše podprůměrné hodnocení,“komentuje výsledky žebříčku Josef Kotrba ze společnosti Deloitte, která hodnocení prezentovala.

Index společenského rozvoje posuzuje situaci daného regionu v různých oblastech. Například v přístupu k lékařské péči, vzdělání, bydlení, kvalitě policejní ochrany nebo v množství pracovních příležitostí. Logicky mají v těchto oblastech výhodu bohaté regiony. Proto v českém srovnání metropole vítězí.

Finanční síla regionu však ještě neznamená vysokou kvalitu života. Například centrální Londýn, který je nejbohatším evropským krajem, se umístil až na jedenaosmdesátém Základní lékařská péče Kvalita vody a kanalizace Bydlení Osobní bezpečnost Přístup k zákl. vzdělání Přístup k dalšímu vzdělání Přístup k informacím Životní prostředí Osobní svoboda Míra tolerance Zdraví Osobní práva

Žebříčků je více

74. 222. 176. 186.

2. 18. 138. 264. 126. 191. 209. 208. místě a lepší společenský rozvoj vykazuje jedenadvacet britských regionů. A třeba v dostupnosti vzdělání nebo zdravotní péče je před centrálním Londýnem i Praha.

Právě oblast vzdělání je totiž ukazatelem, ve kterém mají Pražané nad obyvateli většiny ostatních evropských regionů náskok. V dostupnosti navazujícího vzdělání se Praha umístila na osmnáctém místě a v dostupnosti základního vzdělání je mezi posuzovanými evropskými regiony dokonce druhá. Poráží tak například rakouský Salcburk a Vídeň nebo německý Berlín.

Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median se však vzdělávací systémy a stupně vzdělání v jednotlivých zemích liší. „Dostupnost vzdělání navíc ještě neznamená jeho vysokou kvalitu,“upozorňuje sociolog.

Obdobné žebříčky, které hodnotí kvalitu života, se zaměřují také výhradně na světové metropole. Každého půl roku zveřejňuje seznam měst seřazených podle kvality života například společnost Numbeo, která se zaměřuje na sběr dat o životě ve velkoměstech. Ve svém žebříčku vypočítává pořadí měst na základě sedmi kritérií. Hodnotí kupní sílu, bezpečnost, úroveň zdravotní péče, cenu nemovitostí, index spotřebitelských cen, čas strávený dopravou po městě nebo míru znečištění ovzduší.

V žebříčku Numbeo za první polovinu roku 2016 se Praha umístila na jedenapadesátém místě mezi 141 městy, čímž si polepšila o sedm příček oproti předchozímu srovnání. Meziročně došlo ke zlepšení například v oblasti bezpečnosti, což koresponduje i s policejními statistikami, které vykazují úbytek trestných činů na území hlavního města.

Ještě o jedenáct pozic výše se na žebříčku kvality života umístilo Brno. To Prahu překonalo například v dostupnosti zdravotní péče, nižších nákladech na bydlení nebo v oblasti bezpečnosti. „Brno není tak hektické jako Praha, ceny za jídlo jsou nižší a je přehlednější, co se týče dopravy,“doplňuje důvody náskoku moravské metropole nad českou sociolog Aleš Burjanek.

Stabilně podobným srovnáním mezi velkoměsty vévodí z evropských metropolí například Vídeň, Curych, Mnichov, Kodaň nebo Berlín.

„Praha za těmito městy zaostává například v kvalitě životního prostředí a také v důvěře v politiku, justici a správu města,“říká Prokop a dodává, že deficit v porovnání se západoevropskými městy má Praha i v případě podpory kultury. S přelomem října a listopadu jsou spojeny oslavy Halloweenu a připomenutí Památky zesnulých neboli Dušiček. Strašidelná atmosféra se včera přenesla i do trojské botanické zahrady, kde návštěvníci dlabali dýně, zkoušeli tvořit kouzelné mandaly nebo si opékali špekáčky. Po setmění vyšel ze zahrady i tradiční lampionový průvod. Lampiony se rozsvítí i zítra na Chodově. V pět hodin od nádvoří Chodovské tvrze startuje dušičkový průvod, jehož účastníci se vypraví k Chodovskému hřbitovu. Pro děti budou připraveny výtvarné dílny i strašidelné představení. I dnes se mohou Pražané těšit na průvod, tentokrát pražských strašidel. Startuje v 18.00 hod. u Prašné brány a vydá se přes uličky Starého Města. S Dušičkami se pak pojí především zvýšená návštěva hřbitovů. Aby mohli lidé zapálit svíčky svým blízkým, prodloužili správci otevírací dobu pražských hřbitovů dnes i zítra do šesté hodiny večerní. Za zemřelé se budou zítra sloužit i mše. Ve tři hodiny začne dušičková pobožnost na Olšanském hřbitově. Na ni naváže mše svatá v kostele u svatého Rocha ve čtyři hodiny. Ve stejný čas začíná také dušičková mše na Bubenečském hřbitově nebo katolická mše svatá ve Svatováclavské kapli na Vinohradském hřbitově. Pražanům se na Dušičky otevřou i dveře Malostranského hřbitova. Zpřístupněn bude pro individuální a komentované vycházky. Program na zítřek si připravila i pobočka Městské knihovny Ostrovského, která sídlí na Smíchově. Děti budou vyrábět strašidla, dlabat dýně a vyvolávat duchy. Dýni si mohou děti vyřezat ještě i v sobotu v KRC CoByDup. (ss)

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.