Hillary straší návrat ztracených synů

MF DNES - - FRONT PAGE - — Milan Vodička

WASHINGTON Hillary Clintonová krvácí, ale možná je ta zpráva ve skutečnosti ještě horší.

Čerstvý průzkum listu Washington Post a televize ABC ukázal, že nad Donaldem Trumpem vede už jen o jediné procento, což v rámci statistické chyby může klidně znamenat nulu.

Časově to souvisí s dalším přitopením v doutnající peci aféry jejích mailů, což nabízí přirozené vysvětlení toho, proč padá.

Vypadá to, jako by se stala obětí rány do týla, kterou zasadil ředitel FBI, který neuvěřitelně oznámil, že se našly nějaké maily, nicméně netuší, co v nich je.

Ale jak se říká v amerických filmech, není to, jak to vypadá.

Zaprvé, Hillary Clintonová začala padat dřív, než přišly maily.

Nezdá se to, protože v kampani se pořád dějí nějaké věci a malým skokům v průzkumech veřejného mínění se nevěnuje přílišná pozornost. Jsou jen zařazeny do seznamu. Událostí jsou sondáže, v nichž vede o dvanáct procent, jako se to stalo před týdnem, nebo když Trump najednou stáhne náskok na procento.

Protože jde jen o průzkumy, je třeba mluvit o údajném náskoku a údajném procentu. Až volby ukážou, jak to bylo.

A teď co je za propadáním Clintonové, pokud to nejsou nalezené maily.

Možná se něco mění u voličstva a Trump sílí, i když tím není v žádném případě řečeno, že teď se situace převrátí. Jde o to, že jak se blíží volba, do republikánského tábora se vracejí zběhlí republikáni.

To, že se zbloudilí republikáni vracejí domů, je nejpravděpodobnější vysvětlení propadu Clintonové.

Jsou to ti lidé, kteří nechtěli dlouho volit Trumpa, a v průzkumech to bylo znát. Jenže minutu před dvanáctou se ozývá čtvrtstoletí starý republikánský reflex: ať třeba Bílý dům zčerná, jen když v něm nebude sedět někdo se jménem Clinton.

Bylo to jasné od začátku. Někteří republikáni byli zaskočeni Trumpem, takže váhali, možná dokonce byli přesvědčeni, že takovému kandidátovi by nikdy hlas nedali, ale jak nyní již obracejí volební lístky v ruce, najednou republikánské srdce napovídá, že Trump je přece jen bližší než Clintonová.

Není to jen teorie, vyplývá to i z analýz postojů při posledních průzkumech. Ukazuje se, že mezi nerozhodnutými voliči, jejichž počet se zmenšuje, je mnohem míň těch, kteří spíše tíhnou k demokratům, než těch, kteří mají sympatie spíše pro republikány.

Pokud by to tak bylo, znamenalo by to, že Clintonová už si odsála většinu z těch, které mohla.

Teď záleží na tom, jak se rozhodnou ti zbylí nerozhodnutí. A co bude silnější, zda republikánský instinkt, nebo nechuť k Trumpovi.

Okamžitě se objevila řada tvrzení, že aféra s maily, kterou teď ředitel FBI znovu hodil na stůl, jasně změnila průběh kampaně, či naopak, že nemůže mít žádný dopad.

Ale to jsou všechno jen momentální spekulace. Jak je to opravdu a jak to může ovlivnit volby, nelze zatím říct s jistotou.

Víme pouze toto: skoro dvě třetiny voličů řekly, že to s nimi nijak nezamávalo. Třetina lidí prohlásila, že kvůli tomu vidí jako méně pravděpodobné, že by volili Clintonovou. Z nich dvě třetiny byli republikáni, ani ne pětina demokraté.

A teď co si z toho vyberete... Je jasné, že Clintonová má problém, jen se neví, zda je to jen lapálie, navíc dočasná, nebo pořádná patálie.

Teď jde o jinou věc: rozhodne, kolik lidí přijde volit. Protože volby budou zřejmě dost těsné, bude výsledek záležet na tom, kolik voličů se kampaním podaří nahnat k volbám, což je často docela těžký úkol.

Účast bude kritickou podmínkou získání Bílého domu. Paradoxně by tak současná situace mohla prospět Clintonové, protože náskok dvanácti procent, i když byl mezi průzkumy výjimečný, a tudíž podezřelý, vyvolával klasické obavy. Totiž že voliči Clintonové si budou myslet, že už je rozhodnuto, proto ani nemá cenu chodit.

Je tady ještě jedna věc, kterou je nutné stále opakovat. Celostátní průzkumy ukazují jen trend a celkovou náladu, protože v USA se nevolí jako například v Česku, kde vítězem je ten, kdo sklidí nejvíc procent hlasů. Rozhoduje se po jednotlivých státech, a kdo v konkrétním státě vyhraje třeba o jediný hlas, získá všechny takzvané volitele. Těch je po celých USA celkem 538, počet volitelů konkrétního státu závisí na jeho lidnatosti. Kdo si zajistí nadpoloviční většinu, tedy 270 volitelů, má Bílý dům. Proto je důležitější sledovat tuhle bitvu, celostátní průzkumy spíše odvádějí pozornost.

I na této úrovni se někde vedou velmi těsné boje (Florida, Pensylvánie, Severní Karolína). Celkově na počet volitelů vede Clintonová.

Ale Trump dotahuje.

Foto: AP

Náskok je pryč Hillary Clintonová týden před prezidentskou volbou vede nad Donaldem Trumpem v průzkumech o jediné procento.

Foto: Reuters

Ještě nemá výhru v kapse Hillary Clintonovou děsí rostoucí volební preference Donalda Trumpa.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.