SERIÁL PRŮVODCE ROZVODEM

Kdo převezme péči o děti a kdy je druhý rodič uvidí

MF DNES - - FRONT PAGE - BOHDANA JAROŠOVÁ REDAKTORKA MF DNES

Na děti myslí nejen rodiče, ale také soudy. Čeští soudci nerozvedou žádné manželství, pokud nejdVív nerozhodnou o poměrech dítěte. Děti mohou být svěVeny do výhradní péče jednoho z rodičů, nebo do stVídavé či společné péče. Jako první musí rodiče sepsat návrh dohody, kdo bude o dítě pečovat a kolik kdo bude na dítě platit, a podají jej k okresnímu soudu. Rodičům pomohou návrh sepsat vyšší soudní aVednice, jejich právní zástupce, ale mohou si ho sepsat i sami. „Adresa soudu je dána bydlištěm, kde se dítě fakticky zdržuje, bez ohledu na trvalý pobyt,“Víká Edita Šípová ze sociálního odboru ÚVadu městského obvodu Plzeň 1. V praxi to znamená, že pokud po odluce tVeba manželka z Prahy odjede s dětmi bydlet ke svým rodičům do Tábora, bude manžel jezdit na stání k táborskému okresnímu soudu.

Když se dva (ne)domluví

Čím dVív se oba domluví na apravě styku i vyživovací povinnosti, tím rychleji mohou pVejít k dalšímu kroku – vlastnímu rozvodu. „Délka celého procesu se odvíjí od složitosti pVípadu a možností soudu. Může trvat několik měsíců i několik let. Nejrychleji bývají schváleny dohody rodičů,“potvrzuje Věra Svobodová ze sociálního odboru radnice Brno-stVed. V pVípadě oboustranné dohody rozhoduje soud běžně už pVi prvním jednání. „Vyslechne rodiče, zkoumá výdělky obou manželů, navrženou dohodu, vyslechne si hodnocení výchovného prostVedí a pohovoVí s dítětem,“nastiňuje Šípová.

Avšak i v pVípadě dohody je tVeba počítat s tím, že Vízení má formální náležitosti, které soud musí dodržet. „Musí ustanovit opatrovníka, který v Vízení zastupuje zájmy dětí. Ve většině pVípadů jde o sociálního pracovníka z místa bydliště dítěte. Sociální pracovník provádí ještě pVed soudním jednáním pohovor s rodiči, v některých pVípadech i s dítětem, o výsledku pohovoru i místního šetVení pak podá soudu písemnou zprávu,“vysvětluje advokátka Romana Lužná. Do rodiny chodí sociální pracovnice vždy. Zajímají se, jestli mají děti svůj prostor, své hračky. „Chodíme neohlášeně, abychom věděly, jak to v rodině běžně chodí. Když ale nemáme štěstí podruhé ani potVetí, necháváme ve schránce lístek,“Víká Edita Šípová z plzeňského sociálního odboru.

Když se rodiče nedomluví, čekají je průtahy, které jsou navíc okoVeněny znaleckými posudky psychologů a pedagogů a pVípadně svědectvími pVíbuzných, sousedů, kolegů a dalších lidí z okolí rodiny. Soudce zajímá, který z rodičů má lepší podmínky pro dítě, jaké jsou vztahy mezi rodiči a dítětem, kdo je lepší vychovatel. „Některá Vízení působí velice emotivně. Je však v zájmu dítěte, aby rodiče i jejich zástupci v těchto Vízeních nevyužívali konfliktní strategie a aby se omezili pouze na nezbytný popis skutkového stavu,“nabádá Zdenka Hlaváčková ze sociálního odboru Městského aVadu v Blansku.

Strašák jménem stVídavka

Dítě s blízkým vztahem k oběma rodičům nechce ztratit ani jednoho z nich a často jejich rozchod vnímá jako trauma. „Je rodičovskou odpovědnosti v těchto těžkých chvílích dítěti pomáhat,“Víká Hlaváčková. Navíc dítě zdaleka není pouze divákem celého líčení, protože soudce pečlivě zkoumá jeho názor, se kterým rodičem chce dál žít.

Jednou z variant tak bývá stVídavá péče, kdy dítě po dohodnutou dobu žije stejný čas u otce a stejný u matky. V praxi se toho uspoVádání rodiče často obávají, protože toho druhého nepovažují za stejně dobrého ve výchově, jako jsou oni sami.

„Rozvedla bych se hned, ale mám strach ze stVídavé péče. Manžel se chce starat půl na půl, pVitom ani neví, kde doma máme náplast nebo prášek na praní. Jakou mám šanci, že dítě dostane,“ptá se ustaraně tViatVicetiletá žena na webu bezplatné poradny. A není sama. Je pravda, že ke společné péči otce i matky pVistupují čeští soudci častěji, loni ji pViVkli u téměV tVi a půl tisíců dětí, jejichž rodiče se rozváděli. PVed pěti lety jich bylo sotva patnáct set. Na druhou stranu se nedá Víct, že k ní pVistupují ve většině pVípadů. NapVíklad loni bylo rozvodem rodičů zasaženo více než 23 tisíc českých dětí, to znamená, že ve stVídavé péči se ocitlo asi každé sedmé dítě.

Na stVídavou péči panuji i v Česku odlišné názory, i z toho důvodu soudci zvažují velice pečlivě, co je pro dítě prospěšné. „Otázky, které klademe dětem, nejsou nikdy nabádavé – nikdy se jich neptáme, jestli chtějí žít u otce, nebo u matky. Spíše vysvětlujeme, co to obnáší být ve stVídavé péči, aby tomu rozumělo,“Víká sociální pracovnice Edita Šípová.

To, že v tom a v tom pVípadě se vyslovil soud pro stVídavou péči, neznamená, že v podobném pVípadě bude rozhodovat stejně. „Společná péče je pouze jednou z možných variant a soud ji volí ve chvíli, kdy to má pozitivní vliv na vývoj dítěte. Většinou ji soud sám nenavrhuje, pokud ji nechce některý z rodičů,“popisuje advokátka Michaela Kubíková.

Nic není nadobro

Nesezdaní partneVi, kteVí se rozcházejí, jsou na tom lépe. Mohou se dohodnout mimosoudně. Pokud jsou schopni rozhodovat společně o důležitých věcech v životě svého potomka, napVíklad o volbě školy, kroužků či vyšetVení u lékaVů, nemusí jim u toho sekundovat sociální pracovníci ani advokáti. „Pokud se však nedomluví, jedná se o stejný proces, o péči a výživném rozhodne soud,“doplňuje Věra Svobodová z radnice Brno-stVed.

Soudce může jednání o svěVení dětí do péče či vyživovacích povinnostech otevírat opakovaně i po rozvodu manželů, pokud dojde v rodině ke změnám, které vyžadují nové rozhodnutí. Často to bývá napVíklad navyšování alimentů, které dospívajícím dětem už nestačí, či naopak snížení částky, když se jeden z manželů ocitne dlouhodobě bez práce. „Soudy vedou spisy týkající se nezletilých až do jejich zletilosti,“pVidává sociální pracovnice Edita Šípová. Návrh změny v péči a výživě dětí může mít podobu, kterou uvádíme na této straně.

Opatrovnické Vízení je zdarma. Ale existují i výjimky, a to zejména v pVípadě, kdy to nejde tak hladce. „V pVípadě, že dojde k vypracování znaleckého posudku, podílí se na jeho ahradě ačastníci každý jednou polovinou,“Víká Edita Šípová ze sociálního odboru ÚVadu městského obvodu Plzeň 1.

Foto: Profimedia.cz

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.