Rodina – základ státu. ČSSD chystá revoluci

Co navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí

MF DNES - - FRONT PAGE - Jitka Vlková redaktorka MF DNES

Sociální demokratka Michaela Marksová připravila revoluci v rodinné politice: slibuje, že všem přidá peníze, matky pošle do práce a naopak otce na rodičovskou dovolenou. Kolik to všechno bude stát, však zatím neřekla.

MF DNES má k dispozici návrh Koncepce rodinné politiky, kterou chce ministryně předložit koaličním partnerům.

Zvýšení mateřské, rodičovské, přídavky na děti pro většinu rodin, plošné porodné, střídání na rodičovské dovolené, bezplatné školky či povinné částečné úvazky. To jsou některá prorodinná opatření, která navrhla komise složená z odborníků a z úředníků ministerstva práce. Mají zvýšit porodnost, zohlednit stárnutí populace a ústup od tradiční struktury rodin (manželství s dětmi), pomoci zajistit rovnost mužů a žen v práci a omezit chudobu rodin.

„Opatření navržená v této koncepci pomohla zvýšit porodnost v mnoha zemích EU a jsou to opatření, která si mladí lidé od státu v rámci podpory rodin nejvíce přejí,“píše se v úvodu materiálu. Nové, zvýšené dávky mají přijít zhruba na 20 miliard ročně, další velkorysá opatření však zůstávají nevyčíslena.

Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka Marksovou podporuje. Politici jiných stran návrh kritizují. „KDU-ČSL nesouhlasí s připravovaným dokumentem jako celkem. Předseda Pavel Bělobrádek požádal premiéra, aby přípravu zastavil a aby byla ustanovena expertní skupina na koaliční úrovni,“řekl místopředseda lidovců Jan Bartošek.

„Je zase jen pro určitou skupinu lidí, o kterou se ti ostatní mají postarat,“tvrdí místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny Radka Maxová (ANO). Ministr financí Andrej Babiš se zatím ke koncepci nechce vyjadřovat, protože ji neviděl.

Podle Markéty Adamové z opoziční TOP 09 koncepce zvyšuje závislost rodin na státu. „Podpora flexibilních a zkrácených úvazků měla proběhnout už dávno, tři roky s tím ministryně Marksová neudělala vůbec nic a za poslední rok do voleb už to zcela jistě nestihne,“míní Adamová.

Bezplatné školky, vyšší porodné, mateřská či přídavky na děti. Rok před volbami přichází ministryně sociálních věcí s návrhem přilepšit každé rodině.

Ministryně práce si rok před volbami všimla, že Češi vymírají a ženy mají problém skloubit práci s péčí o děti. Chce to dohnat.

KDU naprosto zásadně nesouhlasí se zásadní změnou současného daňového systému. Jan Bartošek místopředseda KDU-ČSL

Otevírací doby v družinách jsou v gesci obcí, stát by jim neměl něco nařizovat. Radka Maxová, poslankyně ANO

Způsob, jakým chce Koncepce rodinné politiky z dílny ministryně práce Michaely Marksové-Tominové změnit přístup státu k rodinám, vzbuzuje nevoli. Směs finančně štědrých a zdánlivě ženám nakloněných opatření by zatížila státní rozpočet. Jejich vliv na porodnost či sladění rodiny a práce je přitom nejistý. Hlavně jsou ale návrhy většinou politicky neprůchodné.

Z koncepce je znát snaha převzít část kompetencí ministerstva financí. Navrhuje totiž třeba zrušení daňové slevy na nepracující manželku

či manžela ve výši necelých 25 tisíc korun.

„Sleva nedává smysl z hlediska rodinné politiky, polovina prvních dětí se rodí mimo manželství,“upozorňuje dlouholetá členka expertních skupin ministrů financí a profesorka z Vysoké školy ekonomické Alena Vančurová. Ta se na koncepci podílela po daňové stránce.

Podle ní by rodinnou politiku mělo dělat jen jedno ministerstvo, takže by dávalo smysl zrušit daňové bonusy na děti. U nich stát není dlouhodobě schopen ohlídat zneužívání, a navíc jejich výplata zatěžuje daňovou správu.

Jenže tak důsledné ministerstvo práce být nechce. Bonusy (hotově vyplácená sleva na děti, na niž by rodič s nízkým příjmem jinak nedosáhl) jsou díky své popularitě prakticky nezrušitelné. Místo toho současná vláda zvýšila slevu na děti a zavedla slevu na školkovné, čímž naopak bonusy zvýšila.

Nejhlasitěji proti koncepci brojí koaliční strana KDU-ČSL. Ta má o rodinné politice zcela jinou představu. „KDU naprosto zásadně nesouhlasí

se zásadní změnou současného daňového systému,“říká místopředseda strany Jan Bartošek. Lidovcům se nelíbí ani návrh na zálohované výživné, které podle Bartoška podporuje nezodpovědné chování dlužníků, nebo umělé oplodnění bez souhlasu partnera.

Jsou ale opatření, na nichž se strany napříč spektrem shodnou. Zvýšení mateřské (peněžitá pomoc v mateřství) a možnost rychleji čerpat rodičovský příspěvek by podpořili někteří zástupci ANO, KDU-ČSL i TOP 09. Také zavedení flexibilních pracovních úvazků strany vesměs podporují. Dá se ale předpokládat, že firmy by se povinnosti umožňovat částečné úvazky bránily zuby nehty.

Líbí se i poradenská centra pro rodiče. „Považuji za přínosné podporovat rozvoj rodičovských kompetencí,“říká poslankyně Markéta Adamová (TOP 09).

Naopak ambiciózní návrhy v oblasti školství vzbuzují rozpaky. Bezplatné školky a financování dětských skupin ze státního rozpočtu jsou sice pro mnohé rodiče příjemné bonusy, ale v době klesající populační křivky a nedávno zavedené slevy na školkovné nedávají smysl.

Navíc nárok na místo ve školce pro děti od dvou let je už odsouhlasený v novele školského zákona a má platit od roku 2018. Ministerstvo školství začalo také investovat do zvyšování kapacit školek.

V návrhu přitom chybí jasnější představa, jak předškolní péči systémově organizovat. Dnes spadá kromě ministerstva práce především pod ministerstvo školství a částečně pod průmysl. Ani jeden z posledně zmíněných resortů k tvorbě koncepce nebyl přizván.

Nemohly se tak vyjádřit k návrhu rozšířit otevírací doby školních družin nebo bezplatných mimoškolních aktivit. „Otevírací doby v předškolních zařízeních i v družinách jsou v gesci obcí, stát by jim neměl něco nařizovat,“myslí si poslankyně Radka Maxová (ANO).

Střídací bonus, neboli odměňování rodičů za to, že se na rodičovské dovolené na chvíli vystřídají, zřejmě nezabere. „Nevěřím tomu, že by se otcové chtěli masivně zapojit,“ říká demografka Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle ní by spíš pomohl původní skandinávský model, kdy by část současné rodičovské dovolené propadla, pokud si ji nevybere otec.

Opatření, jako zavedení zálohovaného výživného, otcovské dovolené nebo dlouhodobého ošetřovného, jsou podle Maxové zbytečným mrháním penězi. Stát už dnes má nástroje, jak tyto problémy řešit. „Ministerstvo jen zakrývá svou neschopnost řešit systém přiznávání příspěvku na péči, lékařské posudkové služby a nedostatek terénních služeb,“myslí si poslankyně.

Financování velkorysých opatření koncepce neřeší vůbec (s výjimkou úspory na zrušení daňové slevy ve výši 6,8 miliardy ročně). „Vyjadřovat se k opatřením bez znalosti důležitých souvislostí, jako jsou představy o harmonogramu, prioritách či zdrojích, by z našeho pohledu nebylo korektní,“říká mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík. Resort financí se na vzniku koncepce rovněž nepodílel.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.