Evropa nesmí být moc hodná

MF DNES - - FRONT PAGE - Také války, proč je to nyní spojeno s tak silnou migrací?

Evropa byla na vlnu uprchlíků totálně nepřipravená, podcenila situaci a doteď se to moc nezlepšilo, tvrdí sociální geograf Dušan Drbohlav.

Migrace do Evropy se nedá zastavit a Česku se nevyhne, na větší množství migrantů v populaci si budeme muset zvyknout. „Obrana proti migrantům se v dlouhodobém horizontu změní v soutěž ve výběru, koho získat,“říká profesor Dušan Drbohlav.

Od roku 2014 Evropa zažívá silnou migraci uprchlíků. Co tato historicky mimořádná záležitost udělá s dosavadní podobou Evropy?

Žadatelů o azyl v EU bylo loni přes 1,3 milionu, nyní už se blížíme 900 tisícům po tři čtvrtě roce, nápor nepolevuje. Přišlo to poměrně náhle a intenzivně a odhalilo nedostatky v přípravě EU na řešení problému. V Evropě kvůli rozpadu bývalé Jugoslávie znají některé země silné vlny uprchlíků – Francie, Německo, Belgie. I když to byli Bosňané, také muslimové, pořád to byli Evropané a kulturní odlišnost uprchlíků nebyla tak veliká jako nyní.

V minulosti byly v sousedství Evropy

Začalo to arabským jarem, v některých severoafrických státech se uvolnil režim. V oblasti Blízkého východu v souvislosti s tím vznikl konflikt, který s sebou přináší dlouhodobé strádání velkých počtů obyvatel a který trvá dlouho. Situace lidí se zhoršovala přes všechny snahy mezinárodních organizací, jejich perspektiva byla nulová. Navíc je tam celou dobu tlak kvůli chudobě, která je ve srovnání s bohatými zeměmi obrovská. Dá se to přirovnat k davu – ti první jsou tlačeni dopředu těmi vzadu. Součástí je také demografický tlak – Afrika v následujících 35 letech zdvojnásobí svoji populaci z 1,2 miliardy na 2,5 miliardy a do konce století tu budou více než 4 miliardy Afričanů. Jsou tam environmentální problémy – zejména sucho, s tím spojený nedostatek úrody a politická nestabilita, někde ústící do válečného konfliktu a občanských válek. Přístup Evropy byl uprchlíkům nakloněn – uprchlíci vstoupili do pootevřených dveří.

Máte na mysli přístup německé kancléřky Merkelové, která nabídla uprchlíkům azyl?

Ostraha hranic byla slabá už předtím. Objevila se tu neschopnost registrovat migranty, neschopnost vracet ty, kteří nemají nárok na azyl podle ženevské konvence, a naopak rozlišit a přijímat ty, kteří oprávnění mají. To se dělo už před kancléřkou a jejím prohlášením. Celá atmosféra a geografická blízkost tomu dále napomohly. Navíc se příležitosti chopily mafiánské převaděčské struktury – je to dnes už podle odhadů větší byznys než obchod s drogami.

Jak to, že nikdo nepředvídal, že k migrační vlně dojde?

Varování byla – potopení lodě s migranty v roce 2013. Předtím v roce 2011 tuniská krize – vrcholící sporem mezi Itálií a Francií. Šlo o desetitisíce uprchlíků, což však není málo. Situace se podcenila. A pak je tu problém se solidaritou. Poukazovalo se, že Řecko a Itálie dlouho ignorovaly otázku integrace uprchlíků a hledělo se na ně s despektem. Ale zavřely se oči a neřešilo se to. Jenže teď se to týká celé EU a Řecko nevyřeší problém samo, skutečně potřebuje solidární přístup.

Co se aktuálně děje? Už se Evropa zmobilizovala?

Nevidím horečné úsilí ani v rámci národních států, ani v rámci EU. Delegovali jsme řešení problémů smlouvou na Turecko, které je samo o sobě dost problematické. Dohoda by se měla dodržovat, jenže dohodnuté počty se neplní – stále více migrantů přichází do Řecka, než odchází do Turecka. Vůbec se nedaří podle plánu rozmisťovat uprchlíky do jednotlivých členských zemí EU! Mediálně se to zmírnilo, ale ve skutečnosti proud pokračuje stejnou silou. Jak slábla trasa přes Řecko, zesílila trasa do Itálie. Připravuje se ochrana pomocí flotil ve Středozemním moři. Pracuje se na smlouvách se zeměmi, ze kterých nebo přes které migranti do Evropy chodí – viz nedávná návštěva kancléřky Merkelové v Mali, v Nigeru, v Etiopii. Německo nabídlo

Foto: Petr Topič, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.