Rusko varuje Norsko: Namíříme na vás jaderné rakety

MF DNES - - ZE SVĚTA - Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES

Obří skandál kolem jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje, který ji může připravit o křeslo, nabyl rysů shakespearovského dramatu.

Nepostrádá žádnou z ingrediencí, jež koření velká představení – silné přátelství, šamanské praktiky, podraz, boj o moc i o peníze.

Pro Jižní Koreu může být problém, že ona „hra“má reálné kontury a s gustem ji sleduje prakticky celý svět. O co konkrétně jde? V zásadě hlava státu čelí bouřlivým protestům a výzvám k odstoupení proto, že vedle sebe trpěla „stínovou prezidentku“.

Zprávy z médií a z policejního vyšetřování naznačují, že její blízká přítelkyně, důvěrnice a duchovní poradkyně Čche Son-sil svévolně zasahovala do státních záležitostí, ovlivňovala obsazování funkcí a měla k dispozici tajné zprávy, které dostávala na stůl prezidentka. Ty

Tomáš Lébr redaktor MF DNES

Za to, že Norsko umožní 330 příslušníkům americké námořní pěchoty pobývat dlouhodobě na své základně, pohrozilo Rusko tím, že na ně namíří strategické rakety a že se tak tato skandinávská země může „vlastní vinou“stát terčem jaderného útoku.

„Tento krok je pro norské občany velmi nebezpečný. Jak na to asi máme reagovat? Nikdy dříve jsme neměli Norsko na seznamu cílů našich strategických zbraní. Teď se to pak Čche zneužívala k vydírání velkých byznysmenů a zpronevěrám značných finančních částek.

Proslýchá se, že hlava státu byla loutkou, již Čche Son-sil, přezdívaná jihokorejský Rasputin v sukni (podle potulného rolníka Grigorije Rasputina, jenž se prohlásil za svatého a omotal si kolem prstu poslední ruskou carevnu), vodila, jak se jí zachtělo. „Zdá se, že Čche radila prezidentce ve všem, počínaje šatníkem změní. Nejvíce to ohrožuje obyčejné Nory,“prohlásil Franc Klinčevič, místopředseda ruského parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost.

Rusko protestuje proti plánu umístění amerických vojáků na norské půdě – základně Vaernes daleko od hranic s Ruskem – už od okamžiku, kdy ho před několika týdny potvrdila norská vláda. I přesto, že norská ministryně obrany Ine Eriksen Soereideová zdůraznila, že nejde o žádné vytváření trvalé vojenské základny USA v Norsku. Cílem je podle ní hlavně nácvik materiální a logistické koordinace armád, a konče vztahy se Severní Koreou,“napsala včera dálněvýchodní zpravodajka listu The Washington Post Anna Fifieldová.

K posilování vlivu na prezidentku sloužil Čche Son-sil zejména „duchovní“rozměr celé kauzy. Obě ženy se přátelily celá desetiletí. Čche je dcerou zesnulého „novodobého šamana“Čche Te-mina, který se pohyboval v těsné blízkosti diktátora Pak Čong-hia, otce nynější prezidentky. které jsou obě v Severoatlantické alianci. Ujistila, že jde jen o prozatímní umístění, které je schváleno pouze do roku 2017.

„Neexistuje objektivní důvod, proč by Rusko mělo reagovat takto tvrdě. Ale Rusové v této době reagují podobným způsobem prakticky na všechno, co NATO dělá,“prohlásila nyní Soereideová.

Odkdy už hrozí útok?

Spojené státy už nyní mají v Norsku spoustu vojenského materiálu a arzenálu uloženého především v podzemních silech, ale dosud tam neměly žádné vojáky. Jižní Koreu ovládal v letech 1963 až 1979.

Šestkrát ženatý Čche Te-min založil náboženský kult, v němž propojil křesťanské prvky s buddhismem i dalšími naukami. Když byla v roce 1974 zavražděna matka nynější prezidentky, stal se jejím mentorem. Tvrdil tehdy, že měl sen, v němž ho zavražděná prosila, aby pomáhal její dceři. Když pak Čche Te-min v roce 1994 zemřel, získala vliv na

Norsko bylo jedním ze spoluzakladatelů Severoatlantické aliance v roce 1949. Především s ohledem na Sovětský svaz tehdy slíbilo, že na jeho území nebudou v budoucnu rozmístěny žádné zahraniční jednotky. Předem danou výjimkou bylo: „Pokud nebude země čelit útoku či hrozbě útokem.“Později byl norský slib nepřijímat cizí vojáky ještě pozměněn s tím, že zahraniční armády se mohou na norském území účastnit vojenských cvičení.

Podmínka „hrozby útokem“je přitom v současné zjitřené situaci, která trvá od vypuknutí krize na Ukrajině, podle pozorovatelů citlivým tématem. Jsou stále početnější incidenty s ruskými loděmi, letadly a ponorkami v Baltském moři ještě „hrou“, nebo už hrozbou?

Nejnovější varování Norsku z Moskvy v každém případě zvyšuje napětí na severozápadní hranici Ruska. Posilují ho i živé diskuse ve Švédsku a Finsku, dosud neutrálních zemí, zda se silněji nezapojit do Severoatlantické aliance. Švédsko kromě toho založilo stálou vojenskou posádku na strategicky významném ostrově Gotland v Baltském moři a jeho vláda navrhla, aby od roku 2018 byla v zemi opět zavedena povinná vojenská služba.

Jak upozornil norský zpravodajský server Local, Klinčevičovy výroky svou tvrdostí připomněly podobnou ruskou hrozbu, která zazněla na adresu jiné skandinávské země – Dánska. Loni v březnu totiž ruský velvyslanec v Kodani pohrozil, že dánské lodě se ocitnou v hledáčku ruské armády, když se země připojí k protiraketovému systému Aliance.

„Nejsem si jistý, jestli Dánové chápou, co činí. Pokud se tak stane, dánské válečné lodě se stanou možnými terči ruských jaderných zbraní,“řekl tehdy ruský velvyslanec v Dánsku Michail Vanin.

Foto: AP

Protestující drží plakát, na kterém Čche Son-sil vodí prezidentku jako loutku.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.