Ř

MF DNES - - ZE SVĚTA - Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES

íká se tomu rudá turistika. Putování po místech spojených s komunistickou minulostí se v Číně v posledních letech těší mimořádné oblibě. Tamní vedení tak „nenásilnou“formou upevňuje ideologické smýšlení obyvatel.

K turistickým atrakcím, na něž je Čína mimořádně pyšná, se nedávno zařadila i poněkud neobvyklá záležitost – továrna na výrobu atomových bomb.

Návštěva připomíná výlet na jinou planetu.

Nekonečným tunelem, kterým hravě projede náklaďák, problikávají ostře zelená a modrá světla, jediné majáky v okolní černočerné temnotě.

Vzduch je mrazivý, smíšený s příchutí prachu a vlhkého betonu.

Tohle divné místo bývalo před lety tím nejtajnějším z tajných. Dnes už můžete bez obav projít obří železnou branou, která je natřená vojenskou zelení, a ocitnout se v gigantické betonové jeskyni o rozloze zhruba dvaceti fotbalových hřišť.

Na rozrytých stěnách, jejichž konce se ztrácejí v temnotách, osvěcují neonové zářivky barevné panely se schématy popisujícími výrobu plutonia. Na protější straně zarazí zobrazení obřího oranžového atomového mraku.

Uprostřed v písečném poli vítá návštěvníky působivý model první čínské atomové bomby, která pokusně vybuchla v roce 1964.

Před tou vší hrůzou pózují čínské rodiny s fotoaparáty a otcové pyšně ukazují potomkům na všelijaké detaily. Zvlášť kluci zaujatě přikyvují.

Vítejte v srdci vojenské atomové továrny, známé svého času jen pod tajemným označením „zařízení 816“, kde se v temné éře studené války vyráběly čínské jaderné bomby. Dnes už je zařízení, skryté v horách u Fu-lingu severozápadně od megaměsta Čchung-čchingu, dávno mimo provoz.

Barvy jako v rockovém klubu

Definitivně však neosiřelo. Odnedávna vábí davy především čínských turistů. Jistý, až zvrácený půvab místu nelze upřít. Zvláště když součástí areálu jsou jedny z největších jeskyní na světě zhotovených lidskou rukou. Číňané jsou na ponuré místo, zbudované „opravdovými revolucionáři“, náležitě hrdí a řadí je mezi perly rudé turistiky.

Stavební práce tu začaly v roce 1967. Podle oficiálních údajů tu tvrdě dřelo přes 60 000 vojáků po 17 let, než bylo zařízení v roce 1984 uzavřeno. Poté nadlouho usnulo, až se zdálo, že věčným spánkem. Až v roce 2010 ho úřady nakrátko otevřely pro čínskou veřejnost, brzy se však železná vrata opět nadlouho zaklapla.

Na 104 000 metrů čtverečních plochy, vyplněné 18 jeskynními prostorami a 130 tunelovými cestami, bylo znovu zpřístupněno teprve nedávno – tentokrát se sem poprvé mohou vypravit i zahraniční turisté. Okázalou podívanou zažívají v nejrozlehlejší hale, kam se dostanou trubkovitým tunelem rámovaným modrým, červeným a zeleným osvětlením, jež vrhá na stěny úžasné vizuální efekty. Kýčovitá show musí prostě být i v pekle, v tom jsou Číňané mistři.

Také ostatní betonové místnosti se topí v barevném světle všech možných odstínů. Strmá schodiště pak vedou do jiných místností s pozůstatky reaktorových měřičů a roztodivných „budíků“.

Abychom tvůrcům expozice nekřivdili, místy mají ony křiklavé barvy svoji skrytou logiku – pomáhají v orientaci. Třeba tam, kde září žlutozelená, probíhaly radioaktivní procesy. Cokoli by si z té doby mohlo podržet nějakou radioaktivitu, je pečlivě uzavřeno za ochranným sklem.

Zatím je pro turisty otevřena třetina areálu, ostatní místa v horách jsou nadále přísně střežena.

Pouhé dvě hodiny jízdy odtud se nachází pulzující třicetimilionová aglomerace Čchung-čching. Větší rozdíl snad nemůžete zažít.

Foto: Profimedia.cz Foto: Profimedia.cz

Foto: archiv Foto: archiv

Další oblíbenou destinací je pouť za předsedou Mao Ce-tungem do jeho rodného města Šao-šan v provincii Chu-nan. Číňané se mu tam stále klaní po tisících. Navíc, revolucionář Mao se stal 40 let po své smrti strojem na peníze. Suvenýry s jeho podobiznou jdou na dračku. Nikde ani zmínka o tom, že byl jedním z nejmasovějších vrahů v dějinách. Ku-tchien, tady vše začalo Město v jihozápadní provincii Fu-ťien se nesmazatelně zapsalo do historie čínského komunismu, neboť právě tam v roce 1929 na sjezdu předáků Mao potvrdil své vůdcovství.

Foto: archiv

Do tohoto města v provincii Šen-si, kde měla komunistická strana legendární základnu během občanské války, se čínské „vzdělávací zájezdy“valí asi nejčastěji. Šao-šan, rodiště Maa

Jen-an, Mekka komunismu

V podzemí továrny Na konci září se mohli první turisté podívat do jedné z kdysi nejtajnějších čínských továren, proslulé 816. Jedním z lákadel jsou makety atomových bomb.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.