Nechtěné a podceněné akcie jsou zajímavou investiční příležitostí

Letíme na výpary, říkal před dvěma lety šéf ČSA Jozef Sinčák o stavu jedné z nejstarších aerolinek na světě. Dva roky poté je už optimističtější. „Máme nádrže naplněné z poloviny a jsme na bezpečné letové hladině. Nemusíme se strachovat každý den, zda přežijeme,“říká Sinčák, kterého podle jeho slov vedly jasné motivy, proč chtěl ČSA zachránit. ČSA začalo pod jeho vedením po velkých škrtech vydělávat. „Nechtěl jsem, aby bylo mé jméno uvedené jako poslední ředitel ČSA,“dodal.

Zima je pro evropské dopravce vždy horší částí roku kvůli menším tržbám. Nemáte na jejím začátku obavy, jak dopadne?

V minulosti jsme před zimou vždy počítali možné ztráty a zda ji přežijeme. Letos jsem klidnější, máme polštář na to, abychom přežili a byli připraveni plně na léto. Netrpím přehnaným optimismem, konkurence přituhuje a větší výkyv v cenách paliva může mít také zásadní dopad.

Mnoho lidí těžce nese, že se z ČSA stal servisem v podstatě nízkonákladový dopravce. Za většinu služeb navíc účtujete poplatek. Je to cesta, kterou se chcete ubírat dál?

Neprezentujeme se jako ultra low cost, ale musíme sledovat trendy nízkonákladových dopravců a adekvátně na ně reagovat. A i když se to některým lidem nelíbí, zjevně to na zákazníky zabírá. Letos máme v Praze nárůst o dvanáct procent v počtu přepravených cestujících, rosteme dvakrát rychleji než celé letiště. To svědčí o tom, že jsme cestující nabídkou našich služeb neurazili. Víme ale, že je tady skupina lidí, která je z minulosti od ČSA zvyklá na plnohodnotný produkt včetně občerstvení na palubě. My jim ho stále nabízíme, jen musí něco málo připlatit a udělat pár kliků při koupi letenky navíc. Dnes je ale jasné, že pro většinu zákazníků hraje hlavní roli cena, proto je základem být konkurenceschopní.

Jenže s cenou nejste vždy nejlevnější. Jak chcete lidi do letadel nalákat na cenu, když jste dražší než nízkonákladová konkurence?

Když si srovnáte výsledky vyhledávačů, najdete řadu destinací, do kterých nabízíme nejlevnější spojení. Průměrná cena letenky loni klesla o čtrnáct procent, nám ale celkové tržby neklesly. To znamená, že prodáváme více letenek, i když za nižší ceny. Od prosince navíc zavedeme přehlednější strukturu tarifních balíčků, která nám umožní se lépe srovnávat s konkurencí. U většiny destinací začneme nově nabízet ještě levnější tarify bez zavazadel. Pak vyjdeme ve vyhledávačích ještě lépe.

Vaše flotila stárne, jak ji chcete obnovit a případně rozšířit, aby vám už neříkali aeroklub?

Je mi jedno, zda nám někdo říká aeroklub, bez zmenšení flotily bychom nepřežili. Letos jsme zařadili do flotily novější, šest let staré ATR-72, ve kterém mají cestující lepší komfort než ve starších strojích. V příštím roce rozšíříme flotilu o další ATR-72 ve stejném standardu. Klíčová je pro nás dohoda s Airbusem. V období 2018 až 2020 postupně vyměníme sedm z devíti Airbusů A319 za stroje A320 Neo. Tím dojde i k přirozenému nárůstu kapacity, nové A320 bude mít 186 míst, naše stávající A319 jich má 144.

Co bude dál s flotilou turbovrtulových letadel. Začali jste je nasazovat často i na linky, kde lidé čekají spíše proudový, tišší a rychlejší stroj.

Většinou šlo spíše o náhradní řešení při technickém výpadku jiného letadla. ATR zůstanou ve flotile dál, jsou to pro nás na kratší trasy nejvhodnější letadla. Tři stroje čeká příští rok zásadní renovace interiéru i jejich komplexní údržba. Flotila ATR má pro ČSA smysl a minimálně čtyři roky s nimi budeme létat.

Máte tři velké akcionáře: Korean Air, Travel Service a nově státní podnik Prisko, ani jeden nemá většinu. Jak vám mluví do řízení?

Myslím, že máme v leteckém byznysu asi nejunikátnější akcionářskou strukturu. Za výsledky a za rozhodnutí společnosti zodpovídá management ČSA. Spoustu rozhodnutí jsme museli u akcionářů prosadit a obhájit. Korejci plní to, co nám slíbili, spolupráce s nimi funguje. Travel Service se chová jako vlastník, nikoliv jako manažer společnosti. Letos jsme si navzájem prodali několik set tisíc letenek. Je to výhodné pro obě strany. Od zimní sezony budeme létat jejich boeingem na lince do Madridu, abychom navýšili kapacitu na tomto trhu. Není to ale tak, že by nám diktovali, kam smíme nebo nesmíme létat, o spoustě věcí ale vedeme dlouhé diskuse. Třeba změnu smlouvy s Airbusem jsme si museli u nich dlouze obhájit.

Zimu zvládneme a v létě posílíme spoje, které fungují, říká šéf ČSA Dividenda je slovo, které na x let dopředu neznáme. Na účtu neuhrazených ztrát stále leží více než čtyři miliardy korun. Jozef Sinčák.

Akcionáři nalili do firmy v roce 2014 peníze, co se s nimi děje?

Zlepšily nám likviditu, zatím jsme na ně nemuseli sáhnout, protože firma začala vydělávat. Ještě v roce 2014 jsme měli záporný vlastní kapitál, dnes jsme v plusu. Za dva roky jsme zlepšili vlastní kapitál o miliardu korun. Neprojedli jsme z příspěvků akcionářů z roku 2014 ani korunu.

Jaký výsledek očekáváte letos?

Za celý rok 2016 očekáváme provozní zisk kolem 400 milionů korun, celkový zisk 310 milionů korun. Meziročně nám částečně pomohla levnější ropa. Ale nejde jen o ni, lépe využíváme letadla, létáme plnější. Hledáme cesty, jak ještě zkrátit dobu na zemi. Cílem je dostat se na otočku letadla v Praze za 40 minut. Vidíme, že si nás všimly i banky. Jsme stále bez dluhů, ale díky výrazně lepším výsledkům bychom se mohli dostat na lepší pozici při vyjednávání o financování nových letadel.

Mohou se akcionáři tedy těšit na dividendy?

To je na x let dopředu slovo, které neznáme. Na účtu neuhrazených ztrát stále leží více než čtyři miliardy korun.

Jedním z vedlejších efektů restrukturalizace byla i tvorba sítě linek metodou pokus-omyl.

Měli jsme se přestěhovat mnohem dříve. A nemyslím to jen kvůli nákladům, nájemné zde na Evropské třídě je o 40 procent nižší než na letišti. Lidé žijí více v realitě, jsou tu i jiné firmy a vidí problémy jiných lidí. Na letišti je to trošku takový ústav, kde se řeší jen letadla. Byly kolem toho stěhování trošku emoce, ale myslím, že lidé už pochopili, že ta změna nám jako firmě prospěla.