Text: klára fischleinová

MF DNES - - ONADNES RETRO -

Naše předchůdkyně neměly moc možností, jak se seberealizovat a vydělávat na obživu, přesto se o to mnohé snažily. Nejčastějšími profesemi byla kojná, kořenářka, porodní „bába“a mnohé často pracovaly jako andělíčkářky, když prováděly potraty. Tehdy nechtěná těhotenství lékaři neukončovali, což s sebou samozřejmě neslo velké riziko. Jak pro těhotné, tak i pro ty, které zákrok prováděly.

„Ženy většinou zastávaly klasické práce – staraly se o děti a domácnost, ale vdovy mohly vést i řemeslnou dílnu. Řeholnice se pak věnovaly také intelektuální činnosti,“vysvětluje Jan Royt z Univerzity Karlovy. Urozenější dámy na královském dvoře byly především manželkami a matkami, ale ujímaly se i vládnutí, když byl král mimo stát. „Královna měla kolem sebe úzký okruh dvorních dam a platilo, že ženy se neúčastnily vojenských tažení, křížových výprav ani diplomatických jednání. Johanka z Arku byla výjimkou,“doplňuje Jan Royt.

Klíčovou roli pak hrály ženy v pozici nevěsty – často sňatkem urovnávaly politické neshody a mocenské šarvátky a muži nezřídka posilovali svou moc také skrze vlivné milenky.

autorka vojenských spisů

V řadách vzdělaných a mnohostranně nadaných vědců, umělců či vládců středověku se přesto objevují i ženská jména. Například německá světice Hildegarda von Bingen ve dvanáctém století působila nejen jako přírodovědkyně a lékařka, ale také jako hudební skladatelka a spisovatelka. Psala o svých božských zjeveních, věnovala se náboženské filozofii, návrhům církevních reforem, ale i sepisování lékařských a encyklopedických děl.

Hildegarda von Bingen

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.