Pojišťovna lustruje mladé řidiče podle toho, co píší na Facebook

MF DNES - - FRONT PAGE - Aleš Černý redaktor MF DNES

Píšete ve svých facebookových příspěvcích hodně vykřičníků nebo často používáte sebejisté výrazy jako „nikdy“nebo „vždy“? Může se vám to vymstít. Třeba tím, že jednou v budoucnu zaplatíte víc za povinné ručení ke svému autu.

Právě na základě analýzy facebookových projevů začíná jedna z předních britských pojišťoven Admiral stanovovat výši pojistného. Zatím jen pro prvořidiče, u kterých nemá dostatek údajů o tom, jak si vedou za volantem.

Ti, kteří naplňují výše popsanou charakteristiku, se jeví jako nevyzpytatelní. Naopak ten, kdo působí na sociální síti organizovaně – například tím, že si nesjednává schůzky s kamarády „na odpoledne“, ale přesně „v 15.00“– může ušetřit. Podle Guardianu rozdíl může činit v přepočtu až 10 600 korun ročně.

To proto, že u pečlivějšího řidiče pojišťovna očekává, že bude i jezdit bezpečněji a způsobovat méně škod.

Tomu, aby podobná praxe fungovala a začala se šířit dál, však stojí v cestě jeden podstatný detail. Nesouhlas samotného Facebooku. Ten už před časem zbrzdil obdobný rodící se trend v poskytování půjček.

Česko, které většinou přebírá trendy ze světa finančních technologií se zpožděním, se na tento druh revoluce v pojišťovnictví podle všeho zatím nechystá. „Nemyslím si, že to nyní v Česku kdokoli dělá,“říká k využívání sociálních sítí pro posuzování kvalit uchazečů o pojištění majitel srovnávače ePojisteni.cz Dušan Šenkypl.

Ani pojišťovna Allianz, která nedávno přišla s novinkou ve formě ocenění povinného ručení podle najetých kilometrů, tímto směrem vykročit neplánuje.

Přesto podle mluvčího Václava Bálka v Allianz čas od času i analýza sociálních sítí klienta ke slovu přichází. Nepoužívají je však agenti při uzavírání smluv, ale detektivové při vyšetřování pojistných podvodů. „Například když prošetřujeme pojistný podvod, tak nám klienti tvrdí, že v daný čas byli někde, ale z údajů na sociálních sítích je vidět, že byli ve skutečnosti na úplně jiném místě,“uvádí Bálek.

Tato praxe se od nápadu britské pojišťovny Admiral neliší jen ve fázi, kdy se používá, ale i v tom, jakým způsobem se data analyzují.

Zatímco detektiv zkoumá každý status „jednotlivě a ručně“, výpočet výše povinného ručení provádí strojová analýza. A tu právě komplikuje, že se Facebook k těmto nápadům otočil zády.

Už před třemi lety totiž posuzování schopnosti klienta splácet na základě jeho profilu na sociálních sítích zahrnulo do svých výpočtů několik v Česku působících nebankovních poskytovatelů půjček. Následně toho však museli nechat.

Zkoušeli to i vývojáři Creative Docku, tedy firmy stojící například za P2P lendingovou platformou Zonky nebo řešeními pro jiné hráče na finančním trhu.

„Potom ale Facebook změnil podmínky, ve kterých uvedl, že obsah profilů nesmí být používán ke zjišťování úvěruschopnosti,“popisuje šéf oddělení pro big data Miroslav Esser.

Základní překážkou se stalo, že Facebook neschválil aplikace, které by skenovaly profily klientů a čerpaly z nich data pro strojové zpracování. Ať už to dělá Facebook proto, že chce chránit své uživatele, nebo proto, že chce tato data zmonetizovat sám, rozvíjející trend tím zbrzdil či přímo umrtvil.

Britská pojišťovna Admiral přesto nápad nezavrhuje. „Na základě debat s Facebookem uvádíme nakonec na trh produkt s omezenou funkčností,“citoval Guardian mluvčího pojišťovny, která nadále od žadatelů chce svolení k přístupu k jejich facebookovým profilům.

Data jsou i jinde

A jaké jiné možnosti nových cest vidí lidé působící na českém trhu? „Zkoušeli jsme jiné sociální sítě – dost dobrá data jsou třeba na LinkedInu. U něj je ale velká nevýhoda, že ho nemá moc lidí. Zejména těch, kteří třeba žádají o půjčku,“vysvětluje Esser z Creative Docku.

Podle něj budoucnost spočívá ve vytvoření dohod se třetími stranami – například mobilními operátory nebo e-shopy – které také disponují zajímavými daty o klientech. A na základě vícera souhlasů (od klientů i firem) s jejich užitím by se měl modelovat profil žadatelů o půjčku nebo o pojištění. Tomu se však zatím velmi brání právě ti, kteří by se měli o data dělit.

Poměrně zažité je však zjišťování internetového otisku uživatele z jiných dat než těch na sociálních sítích. Ve start-upu Twisto za účelem ověřování důvěryhodnosti klienta vytvořili algoritmus jménem Nikita, který sbírá a vyhodnocuje asi 200 faktorů od operačního systému přes webový prohlížeč až po lokaci a čas přihlášení uživatele.

Každý ze stovek vyhodnocovaných údajů má přiřazenu určitou míru rizika na základě zkušeností a využití metod strojového učení. Nakonec Nikita vyhodnotí, zda je uchazeč důvěryhodný a bonitní.

Původně ho Twisto užívalo jen pro své potřeby, ale potom začalo Nikitu poskytovat i třetím stranám. „Jde o e-shopy nebo nebankovní půjčovatele. Jednáme také se dvěma velkými pojišťovnami. Ale také u nich jde o rozhodnutí, zda nemá klient sklon k podvodům, nikoli o výpočet výše pojistného,“říká zakladatel Twista Michal Šmída.

Ve start-upu Twisto za účelem ověřování důvěryhodnosti klienta vytvořili algoritmus s názvem Nikita.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.