Na zakázky je vidět lépe. Pro někoho příliš

Poslanci napříč politickým spektrem začínají vymýšlet, jak osekat registr smluv a ulevit některým státním firmám či úřadům od zveřejňování.

MF DNES - - EKONOMIKA - Jan Sůra redaktor MF DNES

Už čtyři měsíce si každý obyvatel České republiky může přečíst, kolik stálo vánoční osvětlení pro jeho město či co vše je v miliardovém dodatku s Kapschem na provoz mýta.

Daňovému poplatníku se díky registru smluv na internetu zpřístupnily kontrakty veřejné správy, o jejichž obsahu se zatím mohl jen dohadovat. Každý úřad, radnice či firma vlastněná z veřejných peněz má totiž povinnost na webu zveřejnit každou smlouvu v hodnotě nad 50 tisíc korun.

„Je jisté, že ne všechny výdaje státu byly a jsou rozumné a efektivní. Dosud to nikdo nezjistil, teď to uvidí každý – konkurence, opozice, občané,“říká autor zákona, poslanec Jan Farský (STAN).

Každý den se v registru objevuje kolem tří tisíc nových dokumentů. Zatímco některé úřady jdou nad rámec zákona a zveřejňují i smlouvy pod 50 tisíc korun, jiné se zveřejnění vyhýbají, jak se dá.

Justice zatím pokulhává

Celkem je v registru přes 100 tisíc smluv v hodnotě přesahující 639 miliard korun. Nejvíce jich má zatím úřad práce, který zveřejňuje například všechny smlouvy na rekvalifikace či příspěvky firmám na místa pro nezaměstnané.

„Aspoň jednu smlouvu už do registru poslala většina institucí. Ale je otázkou, zda publikovaly všechny smlouvy podle zákona, či nikoli,“říká Michal Blaha, který stojí za internetovou stránkou Hlídač smluv. Ta nejenže všechny smlouvy shromažďuje a převádí do strojové podoby, ale současně data analyzuje.

Zvláště laxní je například ministerstvo spravedlnosti, které dosud na internet umístilo 45 smluv za 14 milionů korun. Naproti tomu ministerstvo vnitra zveřejnilo přes tři tisíce kontraktů.

„Obecně je justice v publikování smluv nejhorší. K dnešku 20 obvodních a okresních soudů do registru ještě vůbec nic neposlalo,“upozorňuje Blaha. Zatím si to mohou dovolit. Úřady mají totiž rok přechodné období, až poté se každá nezveřejněná smlouva stane neplatnou.

Registr smluv provozuje ministerstvo vnitra, roční náklady činí zhruba dva miliony korun ročně. Resort však nemůže sledovat „kvalitu“smluv. Stává se totiž, že některé kontrakty jsou nečitelné či příliš obecné, takže z nich není patrné, co řeší.

Řada smluv navíc končí v registru bez příloh nebo s velkým utajením. Jako příklad Blaha uvádí čerstvou smlouvu firmy ČD – Informační systémy o splátkovém prodeji. „Je to smlouva, která řeší koupi zboží na splátky a ihned jeho prodej na splátky. Dodavatel i kupec jsou utajení, cena je utajená a jsou utajené i všechny položky nákupu a prodeje,“dodává Blaha.

Transparentní systém nicméně začíná řadě politiků vadit. Nejen proto, že je vidět na způsob, jakým zakázky zadávají, ale i proto, že jejich firmy jsou častými příjemci zakázek.

„Ti, na které zákon dopadl, nadšeni nejsou. Ti, kdo hospodařili dobře, to považují za zbytečnou administrativu, a ti, kdo dobře nehospodařili, také zrovna nejsou rádi, že jim je vidět pod prsty,“připouští Farský.

Okleštit, anebo rozšířit

Poslanci dokonce už začali s rozebíráním zákona. V prosinci by měli ve třetím čtení řešit úpravy zákona, při němž mají probírat několik návrhů, jak registr omezit. Velkou starost má například poslanec Jan Klán (KSČM). Podle něj současná podoba registru ohrožuje firmy se státní nebo obecní účastí, protože musí ukazovat smlouvy konkurenci.

„Dle mého názoru jsou zveřejněním smluv ohroženy státní firmy na trhu, kde vládne drtivá konkurence v současné podobě globalizace,“uvedl Klán. Podobný návrh prosazuje rovněž místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který by však zároveň registr rozšířil o smlouvy, které souvisí s čerpáním veřejných prostředků z veřejných rozpočtů, včetně evropských fondů.

„Další rozšiřování výjimek je zcela nesmyslným krokem, který zákon dehonestuje. Pokud to půjde takto dále a budou se přidávat stále další výjimky, jednoznačně to ukáže, že zákon neměl být přijímán,“tvrdí specialistka na registr smluv a veřejné zakázky Lucie Moravčíková, vedoucí právního oddělení poradenské společnosti Otidea.

Registr smluv v současné podobě podporuje i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Úřad smlouvy podle zákona zveřejňovat nemusí, přesto je na svůj web dal. „Zákon bych určitě neoklešťoval, považuji ho za důležitý. Místo snah registr omezit bych soustředil energii na to, aby byl plně využit jeho potenciál,“soudí Kala.

Řada smluv nadále končí v registru bez příloh nebo s velkým utajením.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.