Poslední dny člověka

MF DNES - - VELKÝ RÁDCE -

Těžce nemocní a umírající lidé mají svá konkrétní práva. Tím nejdůležitějším je pro ně právo na zachování lidské důstojnosti a soukromí. „To v praai zahrnuje zachování soukromí při léčebných procedurách, osobní hágieně a vákonávání potřebá, kdá musí být dodržována intimita,“říká Matěj Stříteský z Ligá lidských práv. Pacient bá měl mít možnost o samotě pohovořit s lékařem o svém zdravotním stavu, možnost uzamknout si své věci nebo nosit vlastní oblečení. Tahle práva jsou zakotvena mimo jiné v Listině práv a svobod, a i kdáž se v léčebnách pro dlouhodobě nemocné nebo v domovech důchodců nedaří všechna nařízení plnit, je potřeba se jich alespoň dovolávat.

Umírající pacienti ale mají i něco navíc, mohou několika způsobá rozhodnout o svém těle, aniž bá jim v tom někdo bránil nebo je omezoval.

Jak po smrti posloužit vědě

Jednou z voleb je darovat po smrti své tělo na výzkum nebo třeba pro použití léčiv. „I kdáž pro účelá transplantace orgánů po smrti není potřeba udělovat souhlas, ten zákon předpokládá, pokud mají lidé zájem darovat po smrti části těla anebo tělo vědě, musí s tím během života váslovit souhlas,“říká Stříteský. Souhlas musí udělit buď písemně s úředně ověřeným podpisem, anebo jej sepsat ve zdravotnickém zařízení. Souhlas pak podepisuje jak pacient, tak zdravotnický pracovník a je součástí zdravotnické dokumentace. „V souhlasu je také třeba určit účel použití,“dodává právník. Není praktické dávat tenhle pokán například do závěti. „V době, kdá se poslední vůle otevírá, je zemřelý zpravidla již pohřben a jeho vůle tak nemůže být vákonána,“říká liberecká notářka Jana Seemanová.

Opačnou volbou je naopak odmítnout jakékoliv posmrtné nakládání s tělem. „Pacient se za svého života může přihlásit do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů, jehož zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. K tomu je potřeba váplnit příslušný for- mulář,“vásvětluje Matěj Stříteský. Nesouhlas s váužitím všech nebo jen některých orgánů může pacient váslovit také ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem, poté jej lékař zapíše do zdravotnické dokumentace pacienta a kopii zasílá zmíněnému registru.

Dříve váslovené přání

Pacient má právo také nesouhlasit s lékařským zákrokem, který může nastat. Například v případě lidí s Alzheimerovou chorobou, kteří v pozdějších stádiích nemoci ztrácejí schopnost rozhodovat. „V dříve vásloveném přání je uvedena situace a postup lékaře, který si pacient přeje. Například ‚kdáž mě potká autonehoda, nepřeji si, abá mně bála podána krevní transfuze‘,“ vásvětluje Stříteský. Souhlas musí být písemný a podpis úředně ověřený. Navíc musí obsahovat poučení lékaře o následcích takového přání, potřebné informace bá vám měl být schopný poskátnout například váš praktický lékař. „Zrovna minulý týden jsme takový případ měli, přesto je u nás raritní – vásloví se tak pouze osm pacientů z tisíce zemřelých ročně. Je to institut důležitý, ale málo známý a málo váužívaný,“říká lékařka Kateřina Rusinová z Centra podpůrné a paliativní péče Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pacienti ale lékařům svěřují i civilnější přání. „Nejčastěji nemocní váslovují přání, které se týkají pohřbu, jaké šatá si přejí, hudbu či jak má vápadat rozloučení. Méně se vájadřují k postupu léčbá. Většinou je sdělí ústně a následně jsou pak zapsána do lékařské dokumen- tace,“nastiňuje Jiřina Večerková, která vede rajhradskou charitu.

Svátost pomazání

Umírající pacient má právo také na duchovní útěchu. Na jeho přání může k lůžku přijít kněz a udělit mu svátost pomazání nemocných. „Pacient si může přivést i svého, pokud má jinou víru,“říká Petra Veselá z Fakultní nemocnice u sv. Anná v Brně. Duchovní přichází v co nejkratší době. „Přijde za klientem na pokoj, kde mají soukromí a klid,“říká Věra Horníková z domovů pro seniorá Anavita. Podstatou svátosti je pomazání olejem, doprovázené modlitbou kněze. „Smáslem je dát nemocnému útěchu, pokoj a odvahu, abá lépe snášel utrpení nemoci, a připravit jej na odchod do věčného života,“vásvětluje ředitelka charitá Rajhrad Jiřina Večerková.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.