Miroslav Korecký

MF DNES - - NÁZORY -

komentátor MF DNES

Před deseti lety britský premiér Tony Blair drtivě prohrál komunální volby. Volilo se ve čtvrtek a labouristé to od konzervativců schytali o 14 procent. Výsledek byl oznámen v pátek ráno a jen pár desítek minut poté Blair zveřejnil detailní plán hluboké rekonstrukce vlády: okamžitě se poroučely i takové šajby jako ministři vnitra či zahraničí. Takhle se rekonstrukce vlády dělají v Británii, zemi, která tento instrument používá často a ráda k nalití čerstvé krve do žil svých kabinetů. A takto s ním uměl nakládat muž, který to s veřejným míněním nějak uměl, v Downing Street strávil deset let a rekonstrukcemi vlády si několikrát prodloužil svůj politický život.

A teď k nám domů. Na začátku října ČSSD drtivě prohrála komunální i senátní volby. Premiér Sobotka se pár týdnů snažil, jak je jeho zvykem, průšvih vysedět, ale přišla série průzkumů preferencí, které ukázaly, že sešup pokračuje. V partaji propukla panika, a tak Sobotka začátkem listopadu vyhlásil, že budou změny ve vládě, protože někteří ministři jsou unavení. Prý to promyslí a dá do měsíce vědět. První, koho by měl premiér vyhodit, je jeho politický poradce Oto Novotný, pokud mu radí takové koniny. Dva měsíce po prohraných volbách (a deset měsíců před dalšími volbami) se budou na Úřad vlády trousit ministři a přesvědčovat, že oni rozhodně unavení nejsou. Média budou spekulovat, hodnotit a pokládat otázku, jestli tím nejslabším není sám Sobotka. Kabinet zachvátí nervozita a vládní administrativa se zastaví v očekávání budoucího.

Další, kdo by měl dostat okamžitě padáka, je ministr kultury Daniel Herman. Ne za to, že se sešel s dalajlámou, ale protože se veřejně vzepřel Sobotkově autoritě – to žádný premiér nemůže připustit, ať už ministra z jiné partaje chrání koaliční smlouva sebevíc. Nehledě na to, že o Hermanově působení ve vládě je kromě schůzky s dalajlámou za tři roky známo jen to, že měl projev na sudetoněmeckém sjezdu. A kdyby chtěl premiér sáhnout i do řad druhého koaličního partnera, nabízel by se asi nejvíc ministr dopravy Dan Ťok za to, jak „bravurně“zvládl vyřešit problém s výběrem mýta.

Z ministrů vlastní strany by se měl Sobotka rozloučit se stoupenci nové levice, tedy Jiřím Dienstbierem, Michaelou Marksovou či Kateřinou Valachovou, kteří neomarxistickými sny o vítání uprchlíků, inkluzi, homosexuálních rodinách a výrobě dětí pro svobodné matky táhnou ČSSD mimo koridor tradiční levice – a její voliče. Případně by mohl premiér přidat ministra vnitra Milana Chovance, kterého za poslední měsíce postihl zdaleka největší propad popularity, zřejmě za zpackanou policejní reorganizaci.

Ano, realita bude trochu jiná. Na ministry z KDU-ČSL a ANO si Sobotka netroufne, stejně jako na ty z ČSSD, kteří v partaji platí za silné hráče. Vymění pár solitérů a nahradí je lidmi, od nichž si slibuje, že mu na jarním sjezdu zajistí hlasy pro znovuzvolení. A asi mezi nimi bude i nějaký další perspektivní eurolevičák typu Tomáše Prouzy coby pojistka toho, že se ČSSD vydá směrem k Sobotkou tolik obdivovaným pirátům. Včetně výše jejich volebních preferencí. Už tři roky oslabuje Česká národní banka korunu prostřednictvím devizových intervencí. Pokračuje v tom i pod novým guvernérem Jiřím Rusnokem. Ten naznačuje, že s intervencemi jen tak nepřestane, skončit mají až příští rok, či dokonce v roce 2018.

Skicář

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.