Trump chce NATO, ale férové

Donald Trump žádá od Evropy nahlas to, co Spojené státy chtějí po členech Aliance už dávno.

MF DNES - - AMERICKÉ VOLBY - Luboš Palata redaktor MF DNES

Vypadá to, jako by se zvolením Donalda Trumpa začaly plnit temné předpovědi. „Právě teď se nacházíme dvě nebo tři špatná rozhodnutí od konce NATO, konce Evropské unie a možná i konce liberálního světového řádu, tak jak ho známe,“napsala ve svém březnovém článku novinářka Anne Applebaumová, manželka polského exministra zahraničí Radoslawa Sikorského.

Zvolení Trumpa je jmenováno spolu s brexitem jako první dvě podmínky, tou třetí, jež má odstartovat katastrofický scénář, je zvolení Marine Le Penové z Národní fronty příští rok francouzskou prezidentkou.

„Evropané a jejich konflikty nestojí za americké životy. Stažením se z Evropy by Amerika mohla ušetřit miliony dolarů ročně,“cituje v článku Applebaumová Trumpa. Během kampaně přišly ještě horší výroky, v nichž zpochybnil bezpečnostní záruky NATO pro evropské členy, konkrétně pro Pobaltí. A také prohlásil, že s Putinem se bude schopen dohodnout.

Lepší zprávou je, že Trump tyto výroky už v závěru své kampaně neopakoval. Pouze připomínal fakt, že evropští členové NATO dávají na společnou obranu mnohem méně, než se zavázali, a že tento stav musí skončit. Na tom ale není nic pobuřujícího. „Trump tady jen nahlas říká to, co při jednáních žádají po evropských členských státech Barack Obama a další američtí činitelé už nejméně deset let,“uvádí bezpečnostní analytik František Šulc. „Evropští členové NATO dávají jen polovinu toho, co by podle pravidel Aliance dávat měli. Pouze čtyři evropské státy plní závazek výdajů v podobě dvou procent na obranu,“dodává Šulc.

Přiznává to i ministr obrany Martin Stropnický. „Americký a britský příspěvek tvoří osmdesát procent rozpočtu NATO,“říká Stropnický. A věří, že tlak ze strany Trumpa pomůže evropským členům Aliance, aby se vzpamatovali. „Zvolení Trumpa bude znamenat pobídku a tlak na evropské země včetně České republiky, aby své výdaje na obranu znásobily. Aby se skutečně dostaly na úroveň, která je žádoucí,“uvádí Stropnický.

Nepůjde ale jen o peníze. Pokud budeme brát alespoň částečně vážně Trumpovy představy, které formuloval v předvolební kampani (před čímž však mnozí experti varují), budou se USA chtít stáhnout z konfliktů především v blízkosti Evropy. „Evropští členové Aliance tak budou možná muset převzít americkou roli ve svém okolí. A to například i pokud jde o ‚zadržování‘ Ruska,“uvádí analytik Šulc. „V tom vidím pro evropské státy možná ještě větší problém než v samotném zvýšení výdajů na fungování NATO a na obranu,“dodává.

Sto miliard místo padesáti

Například pobaltské státy se v minulých dvou letech vzpamatovaly a začaly masivně investovat do své obrany, závazek dvou procent hrubého domácího produktu na obranu plní i Polsko. Česko podobně jako Slovensko či Maďarsko patří mezi hříšníky.

Nominálně sice české armádě přibylo v návrhu rozpočtu na příští rok několik miliard korun, ale v poměru k výkonu ekonomiky nejsme stále ani na 1,1 procenta domácího produktu. To znamená, že pokud budeme chtít Trumpa přesvědčit, že své závazky plníme, museli bychom dát příští rok na armádu místo padesáti miliard Kč rovnou stovku.

Foto: AP

Zápas začíná Donald Trump svou výhrou naplno vstupuje do ringu domácí i světové politiky.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.