Trumpův efekt se může přesunout do Evropy

MF DNES - - ZE SVĚTA - Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES

Soužití s mocnou Čínou bude jedním z nejzapeklitějších úkolů Trumpova prezidentství. To je zřejmé.

Hned zkraje je potřeba říci, že Donald Trump to bude mít ještě o dost obtížnější než jeho předchůdce Barack Obama. Číně totiž narostlo sebevědomí, zatímco Spojené státy – přinejmenším pocitově – ztrácejí ve světě zvuk a prestiž.

„Čína je na vzestupu. Dnes se dost odlišuje od té země, kterou byla před osmi lety, když se Obama stal prezidentem,“řekl časopisu Time ekonom Šen Ming-kao z pekingského institutu Cchaj-sin. „Amerika má teď daleko méně nástrojů k tomu, aby přinutila Čínu zachovat se podle jejích představ. Čína by se neměla bát toho, že ji Trump bude do něčeho nutit,“dodal.

Přestože Trump je zatím velkou neznámou, tvrzení o tom, že skutečným vítězem amerických prezidentských voleb je čínský režim, se proto zdá být přehnané.

S Trumpem půjde vyjít

Stejně tak dnes může těžko někdo tvrdit, že vláda Donalda Trumpa bude slabá, nekompetentní a stane se hrobařem pro globální vůdcovství

Mezi prvními politiky, kteří Donaldu Trumpovi gratulovali k vítězství ve volbách, byli Marine Le Penová, Geert Wilders a Nigel Farage. Na „Trumpově vlně“se podle německé tiskové agentury DPA nyní sveze celá řada evropských pravicových populistů.

Výsledek voleb ve Spojených státech by mohl ovlivnit nadcházející prezidentské volby v Rakousku, volby hlavy státu ve Francii či referendum v Itálii. Trumpovi se podle DPA v některých ohledech podobá i český ministr financí Andrej Babiš.

Předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová se s republikánským prezidentským kandidátem srovnávala už před volbami. Nyní doufá, že by ve francouzských prezidentských volbách příští rok mohla zopakovat jeho triumf. „Podobáme se, protože ani jeden z nás nepatří k establishmentu a nejsme součástí systému,“řekla před časem Le Penová.

Chystaný odchod Británie z Evropské unie a „politické zemětřesení“, které svým vítězstvím vyvolal Ameriky, jak se to nyní objevuje. Na něco takového pravděpodobně nebudou spoléhat ani čínští pragmatičtí předáci, pro něž je Trump především zkušeným byznysmenem bez skrupulí (tak jako oni) a bez „škodlivých“idealistických představ (rovněž tak jako oni), a proto se s ním bude dát snáze jednat a vyjít. A bude možné plíživě Ameriku vytlačovat dál a dál tak, jak se to už dařilo za prezidenta Obamy.

Nějak podobně si Trumpa nejspíš ohodnotil i ruský prezident Vladimir Putin.

Oba významní světoví hráči, Rusko a Čína, by se však mohli v mnohém přepočítat. Ti, kteří se s ním dostali do křížku, by nejspíš dosvědčili, že Trump je tak dobrým a tvrdým obchodníkem, že hodně často bývá po jeho. A tahle schopnost ho nejspíš v oválné pracovně neopustí.

Trump se vůči Číně v předvolební kampani silně vymezoval. „Čínu je třeba donutit, aby přestala krást americká pracovní místa,“hlásal. „Čína nás znásilňuje svoji nepoctivou obchodní politikou,“tvrdil svým příznivcům. Vyhrožoval uvalením až 45procentních cel na čínské zboží, aby srazil obří obchodní deficit, který se loni vyšplhal na astronomických 366 miliard dolarů. K jeho deklarovaným cílům rovněž patří označení Pekingu za manipulátora s měnovými kurzy – tím by se Spojeným Trump, chce Le Penová využít. Že nakonec usedne do Elysejského paláce, se totiž po těchto dvou otřesech nezdá tak nepravděpodobné jako třeba ještě loni.

Le Penová ve svých vystoupeních používá podobnou rétoriku jako Trump. Lid podle ní stojí proti systému, proti takzvaným politickým elitám i proti médiím. Protievropské a protiimigrační názory zastává předsedkyně FN dlouhodobě. V případě svého vítězství chce Francouze nechat hlasovat v referendu o vystoupení z Unie.

První test: Rakousko

Průzkumy veřejného mínění dávají Le Penové šanci postoupit do druhého kola prezidentské volby, šanci na celkové vítězství podle nich nemá. Průzkumy se nicméně mýlily i v případě amerických voleb. Kdo bude chtít Le Penovou porazit, bude muset přitvrdit. Premiér Manuel Valls, o kterém se uvažuje jako o možném kandidátovi levice do prezidentského klání, už ve středu hovořil o „potřebě hranic“, „regulaci imigrace“a o boji s terorismem státům otevřely dveře k odvetným opatřením.

Jak však mnozí dobře vědí, zdaleka ne všechno, co se slíbí v kampani, se stane. Většinou se dost přehání a leccos vyznívá přepjatě ve srovnání s realitou.

Podle některých analytiků je pravděpodobné, že Trumpova administrativa omezí dovoz některých druhů čínského zboží, možná zavede i nějaká cla. Nejspíše by se však jednalo o dočasná opatření, a nikoli o drsnou obchodní válku s celosvětovým dopadem. Na to jsou obchodní vztahy USA s Čínou až příliš provázány. Navíc Čína vlastní nezanedbatelnou část amerického dluhu.

Co by však mohlo Číňanům opravdu vadit, je Trumpova představa, že navýší vojenské jednotky v Jihočínském moři, dnes v jednom z geopoliticky i o nutnosti pojmenovat „islamistický totalitarismus“.

Avšak prvními volbami, v nichž by se mohl projevit „Trumpův efekt“, by mohly být prosincové prezidentské volby v Rakousku. Po zrušení květnového druhého kola a odložení dalšího pokusu o hlasování na podzim budou Rakušané vybírat příští hlavu státu z dvojice Alexander Van der Bellen, který je nezávislým nejtřaskavějších míst planety. A také to, že plánuje zpřísnit pravidla pro ochranu intelektuálního vlastnictví a autorství, což míří proti miliardovému byznysu s čínskými padělky.

Lidská práva? To není problém

Na první pohled však existuje řada věcí, pro které v pekingském palácovém komplexu Čung-nan-chaj, kde sídlí nejvyšší čínští vůdci, mohlo po Trumpově výhře téci šampaňské proudem.

„Trump se nestará o to, zda je Čína autoritářským státem,“domnívá se Čchiao Mu, bývalý profesor mediálních studií na Pekingské univerzitě, který musel kvůli svým názorům akademickou půdu opustit. „Otázka lidských práv ho zajisté tolik trápit nebude,“dodává. Na rozdíl od méně kompromisní Hillary Clintonové, slušelo by se dodat, která by bolestný stav na poli svobody v říši středu a také otázku Tibetu jistě nenechala ležet ladem.

„Vím, jak jednají, a oni moc dobře vědí, že když se stanu prezidentkou, tak budou muset poslouchat na slovo,“prohlásila před časem Clintonová během předvolebního vystoupení v Pensylvánii. Američtí voliči ale rozhodli jinak. To, že se Číňané nebudou muset potýkat s touto „železnou lady“, lze chápat jako jejich první strategické vítězství.

Číně narostlo sebevědomí, zatímco USA ztrácejí ve světě zvuk a prestiž.

kandidátem s podporou Zelených, a Norbert Hofer, který je kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

V květnu Van der Bellen soupeře těsně porazil, průzkumy nyní dávají větší šanci Hoferovi. Podle politologů bude chtít FPÖ v kampani využít Trumpovo vítězství.

Neděle 4. prosince, kdy se bude volit prezident alpské republiky, je důležitá také pro Itálii, kde se uskuteční referendum o změně ústavy, s nímž svou budoucnost spojil premiér Matteo Renzi. Pád jeho vlády by znamenal předčasné volby, v nichž by mohlo uspět protisystémové Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla. To v červnových komunálních volbách získalo třeba radnice Říma či Turína. Bez šancí není také pravicově populistická a separatistická Liga severu.

Na Trumpově vlně by se podle DPA mohli svézt i další evropští populističtí politici. Parlamentní volby čekají v březnu Nizozemsko, kde by se Strana pro svobodu Geerta Wilderse mohla stát dokonce vítězem. „Je jedním z nás a myslím, že to, co se stalo v Americe, se může stát i u nás,“reagoval na Trumpův úspěch Wilders, který se s miliardářem shoduje třeba v odporu k imigraci či k muslimům.

Volby do zákonodárného sboru se přitom budou na podzim konat také v Německu, kde se chce do Spolkového sněmu poprvé dostat pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). (DPA, ČTK)

Foto: Reuters

Do boje! Na Trumpově vlně se chce svézt řada politiků. Jednou z prvních, kdo se o to pokusí, bude ve Francii Marine Le Penová.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.