Přísné normy ničí školní bufety

Dříve si mohli provozovatelé prodávat, co je napadlo, teď má potíže i program Mléko do škol

MF DNES - - Z DOMOVA - Radka Hrdinová reportérka MF DNES

Provozovatelé školních bufetů řeší otázku: Co vlastně můžeme prodávat? Kvůli pamlskové vyhlášce mají prázdné regály. Ta v zájmu zdravé stravy pro děti nastavuje limity pro množství soli, cukru nebo tuku v potravinách a nápojích ze školních bufetů a automatů tak přísně, že dokonce i dosavadní vlajková loď tažení za zdravými školními svačinami, program Mléko do škol, musela dostat roční výjimku. „Prošel jsem několik typů sýrů, bohužel ani jeden z nich nevyhovuje. Pokud splňuje tuky, nesplní soli. Většina sýrů má obsah soli 1,7-1,8 gramu, limit je 1,5 gramu. Stejná situace je u šunky,“stěžuje si provozovatel bufetu, který si nepřál být jmenován.

Je to přitom obrat o sto osmdesát stupňů, či spíše pohyb ode zdi ke zdi. Až do září totiž bylo jen na provozovatelích a na ředitelích škol, co si děti budou moci koupit k jídlu nebo k pití. Výsledek? Podle školních inspektorů v nabídce na více než polovině škol převažovaly slazené nápoje a na více než 40 procentech škol se prodávaly nevhodné potraviny.

Jenže nová vyhláška je podle provozovatelů bufetů i ředitelů škol zase přísná až příliš. „U dětí pak vidím, že jim maminky zakázané potraviny dávají k svačině z domova,“říká Eva Smažíková ze Základní školy Ohradní v Praze.

Nevím, co můžu prodávat

Čím nevhodné potraviny nahradit? Lidé z ministerstva zatím krčí rameny. A provozovatelé bufetů nevědí, na čem jsou. Může být v pořádku třeba houska, která se obloží šunkou nebo sýrem nesplňujícími normy? „Předpokládám, že nikoliv,“myslí si už citovaný provozovatel bufetu. Přál by si, aby ministerstvo uvedlo příklady potravin, které může nakupovat.

Jenže s tím v tuto chvíli nemůže počítat, i když se musí vyhláškou už řídit. „Odborná část stanovující výživové limity a vhodné potraviny je v gesci ministerstva zdravotnictví, které v současnosti připravuje metodiku k uvedenému předpisu,“říká mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.

Přitom času na přípravu vyhlášky měla ministerstva dost. Novela školského

zákona, která zakazuje ve školách prodávat nezdravé potraviny, platí od září 2015. Vyhláška tedy přišla s ročním zpožděním. Ani tak ale nevzala v úvahu připomínky řady školských asociací, které se obávaly právě toho, jak se za nových podmínek povede školním bufetům.

Místo do bufetu do jídelny

Odpovědí mohou být školní jídelny, které se řídí jinou legislativou. Školní jídelna možná nahradí bufet v Základní škole Pod Skalkou v Rožnově pod Radhoštěm.

„Provozovatelka se zatím rozmýšlí, jestli bude pokračovat. Kdyby to nevyšlo, máme ve škole od loňského roku snídaně připravované školní jídelnou,“říká ředitelka školy Kristina Kubečková. Posnídat děti mohou pečivo s oblohou nebo ovocný jogurt s müsli. Tedy ty výrobky, s nimiž mají v bufetech podle nové vyhlášky problém.

Přitom provozovatelé i školy do bufetů investovali nemalé prostředky. „Jde o vitríny, chladicí boxy, nábytek na míru. Investice se pohybuje minimálně v desítkách tisíc korun. Když provozovatel bude moci prodávat jen velmi omezený sortiment, jak si vydělá na splátky?“ptá se Dana Jelínková ze školního bufetu Gymnázia Na Vítězné pláni.

Od školy pomoc očekávat nemohou. „Tuto činnost nesmíme dotovat, když bude bufet v minusu, musíme ho zavřít. Což by také znamenalo, že naše zaměstnankyně, která v bufetu prodává, přijde o práci,“říká ředitelka Základní školy na náměstí Svobody v Praze Michaela Rybářová. Tomu, že by jejich bufet přežil podle jejího názoru příliš přísnou novelu, ale nevěří.

s přispěním Alžběty Šimkové

Foto: Yan Renelt, MAFRA

Podle nové vyhlášky musí Dana Jelínková z nabídky školního bufetu vyřadit většinu sortimentu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.